Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Válka zdražila přepravu LNG na historický rekord. Sazby vyskočily o 163 procent

Cena za přepravu LNG na tankeru přes Atlantský oceán je na rekordu
iStock
 ČTK

Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.

Sazba se týká i pronájmu tankerů, které přepravují LNG ze Spojených států do Evropy. Proti pondělí se zvýšila o 100 250 dolarů, tedy o 163 procent.

Z celkového objemu LNG, který nakupuje Evropská unie, připadá zdaleka nejvíce na plyn z USA, ukazují data unijních institucí. Kvůli válce na Blízkém východě musel v pondělí přerušit vývoz LNG Katar, odkud pochází téměř 20 procent celosvětových dodávek této suroviny a odkud LNG nakupuje také Evropská unie. Nejvíce plynu Evropská unie odebírá z Norska.

V minulosti EU značné objemy odebírala z Ruska, kvůli jeho invazi na Ukrajinu z února 2022 ale unie ruské energetické suroviny začala odmítat, aby Moskvě ztížila financování válečného tažení. Evropský parlament v polovině loňského prosince schválil zákaz dovozu ruského plynu do EU nejpozději do podzimu 2027.

Spojené státy minulý týden v sobotu společně s Izraelem zaútočily na Írán, zejména kvůli jeho jadernému programu a neochotě o něm jednat. Americký prezident Donald Trump už předtím opakovaně varoval, že Írán nesmí získat jadernou zbraň.

Výpadek v zásobování zkapalněným zemním plynem z Kataru od začátku týdne výrazně ovlivňuje ceny plynu pro evropský trh. Dnes po poledni cena komodity s dodáním v dubnu vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst o více než 28 procent nad 57 eur (1390 korun) za megawatthodinu. Krátce předtím se dostala nad 65 eur za megawatthodinu a od pátku minulého týdne se zhruba zdvojnásobila.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Přečíst článek

Konec ruského plynu v EU? Konflikt na Blízkém východě může plány zkomplikovat

Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.

Přečíst článek

Rafinérie v Íránu

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Parkovací místo jako zlatý důl? V Praze mizí za dny a ceny dál rostou

Parkovací dům
iStock
Petra Nehasilová

Zatímco byty se prodávají měsíce, parkovací stání v Praze často zmizí z nabídky během několika dnů. Jejich ceny za posledních pět let výrazně vzrostly a trh je dnes napůl rozdělen mezi běžné řidiče a investory. Stává se z parkování nový realitní hit?

Ještě před pár lety bylo parkovací stání vnímáno jako doplněk k bytu. Dnes se z něj stává samostatná investiční kategorie. V prostředí velkých měst, zejména v Praze, kde ubývá míst v ulicích a přibývá parkovacích zón, roste jeho hodnota rychleji, než by mnozí čekali.

Za posledních pět let ceny parkovacích stání a garáží v Praze i dalších velkých městech viditelně rostly. Hlavně proto, že nabídka nových kapacit je omezená a zároveň přibývá regulace parkování v ulicích.

V roce 2021 se v Praze u garáží objevoval průměr nabídkových cen okolo 39 500 Kč/m². V únoru 2022 se typické garážové stání (cca 16 m²) pohybovalo zhruba na 550 tisících korun v horší lokalitě a přes milion korun v atraktivních částech města. V říjnu 2025 už se kryté stání v bytovém domě běžně prodávalo za 450–750 tisíc korun. V listopadu 2025 pak celorepublikově dosahovala průměrná nabídková cena téměř 46 tisíc Kč/m², přičemž u garáží v Praze šlo meziročně o růst o 13 procent.

Eliptická budova od ateliéru RAW v Brně

Z bývalého mlýna v Brně budou nové byty. Nejlevnější stojí sedm milionů

Na jihu Brna pokračuje přeměna zanedbaných území. V Komárově se začíná prodávat rezidenční projekt s 80 byty, který cílí na vlastní bydlení i investory. Projekt nabídne terasy, parkování i soukromý rezidenční park.

Přečíst článek

Trh „půl na půl“

Podle Štěpána Gjuriče, majitele realitní kanceláře Re/Max Horizont, už dnes nejde jen o komfort pro rezidenty. „V Praze je dnes trh typicky ‚půl na půl‘: zhruba stejným dílem kupují stání koncoví uživatelé i investoři,“ říká. Nejžádanější jsou lokality, kde je parkování dlouhodobě napjaté a kde město rozšiřuje placené zóny nebo ubývá míst v ulicích. Tam poptávka a tím i ceny rostou nejrychleji.

Zajímavá je i likvidita. Zatímco prodej bytu může trvat týdny až měsíce, u parkovacích stání bývá situace jiná. „U garáží a stání není výjimkou, že při dobré ceně mizí z nabídky v řádu dnů,“ tvrdí Gjurič. Jedním z důvodů je nižší nominální cena. Parkovací stání představují dostupnější vstup na realitní trh a pro mnoho investorů mohou být první zkušeností s nemovitostmi.

Tomáš Vavřík

Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů

Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.

Přečíst článek

Jak se určuje cena?

Stanovení ceny není nahodilé. Rozhoduje kombinace lokality, typu stání i aktuální tržní situace. „Cenu parkovacích míst určujeme analýzou, kdy například srovnáváme aktuální ceny na trhu, dostupnost parkování v dané oblasti, jestli se jedná o kryté parkovací stání, nebo venkovní apod. Podle toho určíme cenu a pochopitelně ji pak upravujeme v závislosti na vývoji trhu,“ přibližuje šéf developerské skupiny Domoplan Tomáš Vavřík.

Významnou roli hraje i to, zda je stání součástí nového developerského projektu. „Většinou se parkovací stání prodávají s bytovou i nebytovou jednotkou a jejich prodej je tak přímo navázaný na danou nemovitost,“ dodává Vavřík a dodává: „Samostatně se parkovací stání prodávají až v závěru projektu a je to logické, protože přednost mají klienti daného projektu do vyprodání všech bytových a nebytových jednotek.“

To omezuje spekulativní nákupy v raných fázích výstavby, ale zároveň zvyšuje hodnotu stání pro vlastníky bytů.

Evropa masivně investuje do studentského bydlení. Praha zůstává pozadu

Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.

Přečíst článek

Elektromobilita mění hru

Do budoucna může cenu parkovacích míst výrazně ovlivnit technologická vybavenost. „V některých projektech je možnost si v rámci KZ (klientské změna za poplatek) nechat instalovat elektro nabíječku ke svému parkovacímu stání. Někde jsou zase sdílené elektro nabíječky za příslušný poplatek skrz QR kód a u některých projektů jsou i venkovní sdílené parkovací stání s elektro nabíječkou. Musíme tedy na rozvoj elektromobility reagovat a vycházet vstříc požadavkům trhu, což děláme,“ říká Vavřík.

Možnost nabíjení se tak může stát novým cenotvorným faktorem, podobně jako sklep či balkon u bytů.

Ani parkovací stání ale nejsou bezrizikovou investicí. Lidé často podcení právní formu. Například podezřele levná nabídka může být jen podíl, nikoli jasně vymezené stání, případně může jít o garáž stojící na cizím pozemku. Časté je i ignorování provozních pravidel domu a nákladů nebo přeceňování očekávaného výnosu.

Bytovka v Libčičích

Není bytovka jako bytovka. Ta v Libčicích dokonale zapadá do okolí, nic nepřerůstá

Ne vždy musí nová výstavba na menších obcích čnít nad tou původní. Například v Libčicích nad Vltavou stojí bytovka, která skvěle zapadá do kontextu.

Přečíst článek

Nemovitosti v zahraničí přitahují flipování.

Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik

Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Česká ekonomika loni rostla ještě rychleji, než se dosud mínilo

Lukáš Kovanda: Česká ekonomika loni rostla ještě rychleji, než se dosud mínilo
ČTK
Lukáš Kovanda

Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.

Spotřebu domácností poháněl růst reálných mezd, které se letos v hrubém vyjádření srovnávají s úrovní roku 2019, když v čistém ji již dříve překonaly. Přes plíživý nárůst míry nezaměstnanosti nedošlo loni k zásadnějšímu ochromení spotřeby právě z tohoto důvodu vyššího počtu lidí registrovaných coby nezaměstnaní na úřadech práce. Spotřeba domácností i přes jistý nárůst nezaměstnanosti mohla přitom být ještě výraznější, neboť i loni přetrvávala stále poměrně vysoká míra úspor domácností, která výrazně předčila průměr desátých let, kdy až do zmíněného roku 2019 byla citelně nižší než právě i loni. Už od pandemie covidu české domácností na spotřebu vynakládají znatelně menší část svého příjmů, což si nejprve vynucovaly covidové restrikce, posléze však se z vynuceného jednání stal nový nevynucený rys, nová zvyklost, jejich ekonomického jednání. 

Boom stavebnictví

Investice loni podporovalo zejména stavebnictví, které zažívalo boom jak v oblasti pozemního, tak inženýrského stavitelství. Přitom právě zejména inženýrské stavitelství podporovaly pro změnu poměrně výrazné vládní výdeje. Stavebnictví jako celek se rozvíjelo i přes nadále relativně vysoké úrokové sazby napříč ekonomikou, kdy ovšem ani poměrně vysoké hypoteční sazby neoslabovaly poptávku domácností po nemovitostech, ať už k vlastnímu bydlení či „na investici“. Tato poptávka představuje impuls další výstavbě, která je ovšem i tak nedostatečná, aby poptávku uspokojila bez výrazného tlaku na další růst cen.

Ilustrační foto

Česká ekonomika zrychlila. Táhly ji domácnosti i investice

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.

Přečíst článek

Zahraniční obchod zase loni vykázal nečekanou odolnost vůči relativně silné koruně a zejména zhoršeným podmínkám v mezinárodním prostředí, souvisejícím zejména se zaváděním nebývale vysokých cel ze strany americké administrativy. Jedním z důvodů zmíněné odolnosti byl fakt, že americká ekonomika se v očekávání vyšších cel v první polovině loňska předzásobovala, což přímo či nepřímo zvyšovalo přechodně poptávku po českém exportu, ještě nad rámec situace bez navyšování cel.

Letos lze očekávat srovnatelný ekonomický růst jako loni, kolem 2,5 procenta, který však může zbrzdit možný nepříznivý vývoj na mezinárodní scéně, pokud konflikty typu toho probíhajícího v Íránu získají vleklejší ráz, takže sníží výkon světové ekonomiky a intenzitu zahraničního obchodu. Rovněž inflační tlaky, které mohou způsobit, by mohly nečekaně zpomalit letošní růst české ekonomky, například kvůli nutnosti držet vyšší úrokové sazby České národní banky, což může zvýšit náklady financování a investic a utlumit je tak.   

Související

Praha

Lukáš Kovanda: Česko coby šestý světový tygr? Kdeže, jde o klamání veřejnosti

Přečíst článek
Doporučujeme