Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Finanční kondice českých domácností se loni třetím rokem v řadě zlepšila a podle nového průzkumu agentury STEM se vrátila na předkrizovou úroveň roku 2017. Více než polovina lidí vychází se svým příjmem bez větších potíží a slábnou i obavy z budoucnosti. Ne všichni se ale z posledních let nejistoty zotavili stejně rychle.
Česká mediánová domácnost je podobně bohatá jako ta v Německu. Rozdíl je ale ve struktuře majetku. Většina majetku českých domácností je „zamčená“ v nemovitostech, zatímco finanční aktiva zůstávají upozaděná. Domácnosti pak hůř reagují na výpadky příjmů. Upozorňuje na to nová analýza.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku výrazně posílila. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,8 procenta, nejrychleji od poloviny roku 2022, a překonal očekávání analytiků. Růst podpořila především vyšší spotřeba domácností, rostoucí reálné mzdy i příznivý vývoj zahraničního obchodu, zatímco firmy zůstávají v investicích opatrnější.
Po mimořádném zdražování posledních let se vývoj cen základních komunálních služeb v České republice postupně stabilizuje. Vodné, stočné i teplo sice nadále mírně rostou, tempo zdražování však výrazně zpomalilo a pohybuje se většinou jen v řádu jednotek procent. Důvodem jsou doznívající inflace a snaha dodavatelů nezdražovat nad rámec nutných nákladů.
Zákazníci společnosti E.ON budou mít nižší ceny za dodávku energií i v roce 2026. Od ledna budou klienti s nefixovanou cenou platit o 10 procent menší částku za dodávanou MWh elektřiny a plynu. E.ON tím naváže na slevu za energie, kterou klientům poskytl od prvního září dočasně do konce toho roku. Informace o změně cen za dodávku elektrické energie nebo plynu začne společnost zákazníkům posílat během listopadu.
Půjčte státu, vydělejte sobě. Nová vláda chce znovu spustit Dluhopisy Republiky – a přidat se tak k trendu, který ve vyspělých zemích zažívá nebývalý boom, jak potvrzuje i nová studie OECD.
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu, k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit, uvedl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Rekordní ceny zlata iniciují rostoucí zájem o tento drahý kov i mezi drobnými investory. Řada z nich tak dnes řeší, na kolik by mělo být součástí finanční rezervy jejich domácnosti a zda jej nakupovat a kde.
Kombinace nedostupnosti bytů a vysokých nákladů domácností na bydlení patří mezi hlavní důvody, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Z hlediska finanční dostupnosti bydlení je dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí lidé vnímají bytovou krizi jako jeden z největších problémů současnosti.
Dluhy domácností u bank se trvale zvyšují od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale bylo podle ČNB kvůli odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
