Evropa masivně investuje do studentského bydlení. Praha zůstává pozadu
Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.
Soukromé studentské bydlení zažívá v Evropě prudký růst. Podle Evropského investičního barometru studentského ubytování (PBSA) 2025, který připravily společnosti Savills a The Class Foundation, se tento segment poprvé stal nejatraktivnějším rezidenčním aktivem z pohledu investorů a předstihl i tradiční nájemní bydlení.
„Na evropské úrovni se segment soukromého studentského bydlení poprvé dostal na vrchol seznamu nejžádanějších rezidenčních sektorů. Investoři očekávají, že během následujících dvou až pěti let navýší počet lůžek ve svých portfoliích o více než 70 procent,“ říká David Sajner, investiční ředitel společnosti Savills.
Do sektoru mají v příštích letech zamířit investice v řádu desítek miliard eur. Ani to ale nebude stačit. Studentské bydlení zůstane v Evropě nedostatkové i při realizaci všech plánovaných projektů.
Tlak se přelévá do nájemního bydlení
V českém kontextu je situace nejvypjatější v Praze. Každý akademický rok zde hledá ubytování přibližně 75 tisíc vysokoškolských studentů, zatímco nabídka dostupných kapacit zůstává výrazně omezená. Ve městě je evidováno zhruba 29 450 studentských lůžek, přičemž drtivá většina z nich patří veřejným nebo soukromým vysokým školám.
Soukromé studentské rezidence zatím hrají pouze doplňkovou roli. V roce 2024 jich v Praze fungovalo 22 s kapacitou necelých tří tisíc lůžek. I po započtení projektů spolubydlení se počet soukromých kapacit pohybuje přibližně kolem 3 800 lůžek, což je ve srovnání se západoevropskými metropolemi výrazně podprůměrné číslo.
Ceny pražských nájmů stoupají raketovým tempem. Bydlet v širším centru Prahy se pro studenty vysokých škol, kteří nemají koleje, stává nedostupným luxusem. Stále častěji tak do školy dojíždějí z obcí za Prahou, kde je spolubydlení vyjde o tisíce levněji. 
Studovat v Praze, dojíždět z Brandýsa. Studenti, kteří nemají kolej, si zase připlatí
Reality
Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po studentském bydlení se stále výrazněji přelévá do klasického nájemního trhu. Studenti, kteří neseženou místo na koleji ani v soukromé rezidenci, hledají bydlení na volném trhu a čím dál častěji i mimo samotnou Prahu.
Pronájem bytu o velikosti zhruba 70 metrů čtverečních v širším centru Prahy se běžně pohybuje okolo 33 tisíc korun měsíčně. I při sdílení čtyřmi lidmi tak vychází bydlení na přibližně deset tisíc korun na osobu, a to bez započtení energií. Levnější varianty studenti stále častěji hledají za hranicí metropole.
„Dojezdová vzdálenost do 90 minut ode dveří ke dveřím, která byla ještě před pár lety pro studenty neakceptovatelná, se dnes stává poměrně běžným standardem. Výrazně tomu pomohla také integrace Středočeského kraje do pražského dopravního systému, která zlevňuje každodenní dojíždění,“ říká Hendrik Meyer, generální ředitel European Housing Services a šéf portálu Bezrealitky.
Ani v dobře dopravně dostupných lokalitách však nájmy nezůstávají stát. Například byt 3+1 o velikosti 76 metrů čtverečních v Brandýse nad Labem se dnes pronajímá zhruba za 22 tisíc korun měsíčně, což je o několik tisíc více než před rokem. Podobný vývoj je patrný i v Kladně, kde se menší byty rovněž zdražují.
Nedostatkem kolejí trpí i regiony
Napjatá situace se netýká pouze hlavního města a jeho bezprostředního okolí. Také další tuzemská univerzitní centra se potýkají s nedostatečnými kapacitami studentského bydlení, třeba Olomouc. Rozšířit nabídku studentského bydlení v hanácké metropoli se chystá developerská skupina Redstone. Ta nyní získala souhlasné environmentální stanovisko pro výstavbu nových studentských kolejí v sousedství historického centra města a hlavního kampusu Univerzity Palackého. Projekt počítá s vybudováním 237 ubytovacích jednotek s celkovou kapacitou 985 lůžek. Rezidence má vzniknout v lokalitě u sportovního areálu Sokol a nabídnout bydlení v zeleni s průchozím vnitroblokem, podzemním parkováním a službami v parteru.
Společnost Redstone chce zaplnit díru na trhu. V centru Olomouce plánuje postavit studentskou kolej podle návrhu architektonického studia Perspektiv.
OBRAZEM: Už žádné staré koleje. Studenti v Olomouci dostanou luxus s fitness a kinem
Reality
Na Univerzitě Palackého dnes studuje přibližně 23 tisíc studentů, tedy více než pětina obyvatel města, zatímco kapacita vysokoškolských kolejí dosahuje zhruba 4 700 míst. Stejně jako v Praze tak i zde vysoká poptávka nutí značnou část studentů hledat dražší bydlení na soukromém trhu.
Zájem investorů o studentské bydlení v Česku proto roste. Segment nabízí stabilní poptávku, nízkou míru neobsazenosti a relativní odolnost vůči ekonomickým výkyvům. „Soukromé studentské bydlení je v hledáčku investorů také v Praze. Mezi nejvýznamnější soukromé studentské rezidence zde patří The FIZZ, Comenius, Zeitraum Student Housing, DC Rezidence, Bro-Coli, Student House Botič, Rooms 5 a Campus Park,“ doplňuje David Sajner. Tyto projekty však zatím spíše naznačují potenciál trhu, než aby dokázaly reagovat na skutečný rozsah poptávky.
Mint rezidenční fond rozšiřuje portfolio o 168 nájemních bytů v pražském Hloubětíně. Nový projekt, který cílí na mladé a páry, vznikl přestavbou industriální budovy na moderní a plně vybavené lofty.
Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
