Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Energie a jejich dodávky řeší nejen domácnosti, ale také firmy. Především ty největší, kterým se náklady na elektřinu a plyn ve velké míře propisují do výsledné ceny výrobků, potřebují zůstat konkurenceschopné. „Vládní zásahy v okolních zemích jsou pro český průmysl nejproblematičtější,“ říká šéf obchodu pro firemní zákazníky v E.ON Energie Jaromír Skřipský. Částečným řešením může být vhodná strategie pro postupný nákup potřebného objemu energií, vlastní zdroj elektřiny nebo přesun části spotřeby do levnějších hodin.
Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Energetický trh znovu zdražuje a rozdíly mezi nabídkami mohou být tisíce korun ročně. ERÚ proto přichází s novým ukazatelem, který může odhalit, kdo přeplácí – a kdo ještě může ušetřit.
Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.
Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.
