Prodej Tesca Aholdu automaticky neznamená dražší nákupy. O cenách rozhodnou náklady, konkurence, zaměstnanci i zvládnutí samotné integrace, píše ve svém komentáři vyjednavač Radim Pařík.
Drahé energie znovu roztáčejí zdražování v eurozóně. Říjnová inflace vystoupala na čtyři procenta, nejvýše za tři roky a na dvojnásobek cíle Evropské centrální banky. Ta řeší nepříjemný souběh rizik: energetický šok zvyšuje ceny a zároveň ohrožuje hospodářský růst.
Spojené státy rozhodují o politické síle Donalda Trumpa na další dva roky. Američané volí celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu, přičemž republikáni mohou přijít o většinu v jedné či obou komorách Kongresu. Výsledek může zásadně omezit prezidentovu legislativní agendu a v případě vítězství demokratů ve Sněmovně otevřít i cestu k impeachmentu.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Oběd v Česku už v průměru stojí přes 200 korun. V září za něj lidé zaplatili 202,90 koruny, meziročně o 5,60 koruny více a téměř o polovinu více než před šesti lety. Nejdražší zůstává Praha, kde průměrná cena oběda vystoupala na 229,70 koruny, hranici 200 korun už ale překročilo sedm ze třinácti sledovaných krajských měst.
Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Celoroční míra inflace by se letos podle odhadů měla dostat do blízkosti dvou procent. A co příští rok? „Na začátku příštího roku se inflace přechodně zvýší nad tři procenta kvůli tomu, že vypadnou faktory, které nám nyní inflaci snižují, a současně se projeví negativní vlivy. Ale očekáváme, že se v průběhu roku bude inflace velmi pomalu a pozvolna snižovat zpátky směrem ke dvojce,“ říká v rozhovoru pro Newstream vrchní ředitel sekce měnové České národní banky Petr Sklenář.
Donald Trump zmírnil tlak na Rusko dřív, než začala platit nová sankční opatření a cla. Teď tvrdí, že definitivní rozhodnutí ještě nepadlo a jeho administrativa si bere až 60 dní na vyhodnocení dopadů. Jak píše agentura Reuters, krok přichází jen několik týdnů před volbami do Kongresu a v době, kdy prezident čelí tlaku kvůli vysokým cenám energií.
Inflace v Česku v září zrychlila na 2,5 procenta a vyrovnala letošní maximum z dubna. Hlavním důvodem jsou pohonné hmoty, které proti loňsku zdražily o 37,5 procenta. Elektřina a plyn naopak zlevnily, domácnosti ale dál pociťují růst nájmů a dalších nákladů na bydlení.
Česká energetika má díky diverzifikovanému mixu a kvalitní infrastruktuře dobrou výchozí pozici. „Pokud se někde zbrklost nevyplácí, je to právě energetika,“ říká Lenka Vaněk, vedoucí divize E.ON Energy Infrastructure Solutions. Transformace podle ní stojí především na správné kombinaci technologií. Plyn ještě bude hrát důležitou roli, současně však roste význam elektrifikace, vlastní výroby a akumulace. Firmy navíc hledají modely, které jim umožní modernizovat energetiku bez vysoké vstupní investice.
