Zlato míří k týdenní ztrátě kolem dvou procent. Drahému kovu nesvědčí vysoké ceny energií, rostoucí výnosy amerických dluhopisů ani sílící očekávání, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. Cena se drží kolem 4300 dolarů za unci, tedy přibližně 92 tisíc korun, a podle analytiků může zůstat pod tlakem, dokud nepřijde nový impuls k růstu.
Nový britský premiér Andy Burnham má krátce po nástupu oznámit plán, který znovu otevře otázku těžby ropy a plynu v Severním moři. Podle BBC se debata soustředí hlavně na ložiska Rosebank a Jackdaw u skotského pobřeží. Téma je citlivé i uvnitř Labouristické strany, která ve volebním programu slíbila nevydávat nové licence, zároveň ale čelí tlaku průmyslu, odborů i části vlastních poslanců.
Červnový propad inflace táhly hlavně levnější potraviny, úleva ale nemusí vydržet. Energie a služby mohou už na podzim znovu zatlačit ceny vzhůru, píše ve svém komentáři hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.
Klimatizace se v Česku mění z luxusního doplňku v běžnou položku rodinného rozpočtu. Jenže schopnost ochladit byt nebude dostupná všem stejně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak přichází nový typ nerovnosti: letní energetická chudoba.
Energie a jejich dodávky řeší nejen domácnosti, ale také firmy. Především ty největší, kterým se náklady na elektřinu a plyn ve velké míře propisují do výsledné ceny výrobků, potřebují zůstat konkurenceschopné. „Vládní zásahy v okolních zemích jsou pro český průmysl nejproblematičtější,“ říká šéf obchodu pro firemní zákazníky v E.ON Energie Jaromír Skřipský. Částečným řešením může být vhodná strategie pro postupný nákup potřebného objemu energií, vlastní zdroj elektřiny nebo přesun části spotřeby do levnějších hodin.
Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Energetický trh znovu zdražuje a rozdíly mezi nabídkami mohou být tisíce korun ročně. ERÚ proto přichází s novým ukazatelem, který může odhalit, kdo přeplácí – a kdo ještě může ušetřit.
Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
