Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Klimatizace se v Česku mění z luxusního doplňku v běžnou položku rodinného rozpočtu. Jenže schopnost ochladit byt nebude dostupná všem stejně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak přichází nový typ nerovnosti: letní energetická chudoba.
Energie a jejich dodávky řeší nejen domácnosti, ale také firmy. Především ty největší, kterým se náklady na elektřinu a plyn ve velké míře propisují do výsledné ceny výrobků, potřebují zůstat konkurenceschopné. „Vládní zásahy v okolních zemích jsou pro český průmysl nejproblematičtější,“ říká šéf obchodu pro firemní zákazníky v E.ON Energie Jaromír Skřipský. Částečným řešením může být vhodná strategie pro postupný nákup potřebného objemu energií, vlastní zdroj elektřiny nebo přesun části spotřeby do levnějších hodin.
Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Energetický trh znovu zdražuje a rozdíly mezi nabídkami mohou být tisíce korun ročně. ERÚ proto přichází s novým ukazatelem, který může odhalit, kdo přeplácí – a kdo ještě může ušetřit.
Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.
Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.
Kontrola NKÚ zjistila, že IKEM 💔 v letech 2022 až 2024 opakovaně porušoval zákony i své vnitřní předpisy při nakládání s majetkem a veřejnými penězi. Úřad prověřil 102 případů nakládání s penězi v celkovém objemu 905,3 milionu korun a také 30 zakázek, kdy u poloviny z nich v celkovém objemu za víc než 380 milionů korun zjistil porušení zákona.
