Česká ekonomika roste, ale naráží na své limity
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Česká ekonomika si udržuje solidní tempo růstu, stále však naráží na výrazné strukturální limity. Vysoká závislost na exportu, energetická náročnost hospodářství a nepříznivý demografický vývoj zvyšují zranitelnost vůči vnějším šokům a dlouhodobě tlumí růstový potenciál. Přestože je veřejný dluh zatím mírný, zachování fiskálního prostoru je v prostředí zvýšené nejistoty klíčové, zejména proto, že výraznější fiskální stimul v době, kdy se ekonomika pohybuje blízko svého potenciálu, by mohl znovu posílit inflační tlaky.
V roce 2025 česká ekonomika vzrostla přibližně o 2,5 procenta, především díky domácí poptávce. Spotřebu domácností podpořilo oživení reálných mezd, zatímco veřejné investice těžily z pokračujícího čerpání evropských fondů. Naopak soukromé investice a exportní výkonnost zpomalily v důsledku globální politické nejistoty a rostoucích obchodních bariér.
Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.
Evropa nesmí být jen hřištěm pro konkurenty, varuje eurokomisař. Volá po strategii „Made in Europe“
Politika
Tempo ekonomického růst bude letos podobné
Celková inflace se ke konci roku snížila na 2,1 procenta a pohybovala se blízko inflačního cíle, avšak jádrová inflace zůstala zvýšená na úrovni 2,8 procenta. Hlavním zdrojem přetrvávajících tlaků jsou ceny služeb, zejména náklady na bydlení, podporované rychlým nominálním růstem mezd kolem 7 procent. To omezuje prostor pro další uvolňování měnové politiky.
V roce 2026 se očekává podobné tempo růstu ekonomiky a uzavření produkční mezery, zatímco ve střednědobém horizontu by měl růst zpomalit směrem k potenciálu kolem 1,8 procenta, omezenému demografickými faktory a jen pozvolným růstem produktivity. Fiskální politika se přitom vydává mírně expanzivním směrem. Deficit veřejných financí by se měl zvýšit na zhruba 2,3 procenta HDP, přičemž v dalších letech porostou výdajové tlaky spojené se stárnutím populace a energetickou bezpečností. Bez fiskální konsolidace by se veřejný dluh mohl v příštím desetiletí přiblížit k hranici 60 procent HDP.
Český automobilový trh se po několika letech výkyvů, nedostatku vozů a prudkých cenových změn začíná stabilizovat. Naznačují to plány největšího importéra Toyoty i data Svazu dovozců automobilů a analýza společnosti PwC. Trh se podle nich vrací k předvídatelnějšímu fungování, aniž by vykazoval známky prudkého růstu nebo nové krize.
Po chaosu přichází konsolidace českého trhu s auty
Zprávy z firem
Prostor pro úpravy
Současná struktura veřejných příjmů nabízí prostor pro úpravy. Významnou roli hrají sociální odvody, zatímco zdanění nemovitostí patří k nejnižším v EU. Posílení daňové kázně a přechod k hodnotově založenému zdanění nemovitostí by mohly zlepšit fungování trhu s bydlením a vytvořit dodatečný fiskální prostor. Dlouhodobý růst české ekonomiky tak bude záviset především na strukturálních reformách, nikoli na krátkodobých stimulech, které by v současné fázi hospodářského cyklu nesly zvýšená inflační rizika.
Z pohledu dlouhodobého vývoje bude rozhodující schopnost české ekonomiky posílit svůj růstový potenciál prostřednictvím strukturálních reforem. Lepší fungování trhu práce, hlubší integrace v rámci jednotného trhu EU, dostupná a spolehlivá energie a řešení zhoršující se dostupnosti bydlení mohou zvýšit produktivitu a zároveň zmírnit tlak na veřejné finance. Právě tyto kroky představují udržitelnější cestu než krátkodobé fiskální stimuly, které by v současné fázi hospodářského cyklu mohly přinést více rizik než přínosů.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
