Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Rafinérie v Íránu
ČTK
Jan Palaščák

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Ze zhruba 2 milionů barelů denně, které Írán exportuje, směřuje 80 až 90 procent do čínských rafinérií. Jedná se však o vývoz v nejlepším případě pololegální, který probíhá prostřednictvím íránské stínové flotily čítající podle analytiků ze společnosti Windward přibližně 430 tankerů. Drtivá většina z nich se íránskou ropou plní v terminálu na ostrově Charg, z něhož byly o víkendu slyšet exploze. Míra poškození tamějších zařízení ale není známá a celková situace se vyvíjí velmi rychle. Každopádně si všimněme, že Íránci směřují svoji odvetu především na izraelská města a americká vojenská zařízení v Zálivu či také Dubai a Dauhá

Napadnout ropná pole nebo rafinérie v regionu si Teherán očividně netroufá - tedy rozhodně nijak masivně, zatím víme jen o požáru v rafinerii Ras Tanúra patřící Saudi Aramco, který dnes ráno vypukl po údajném dopadu dronu. Připomeňme si, že plnohodnotný útok na saúdská ropná zařízení v Abkajku a Churajsu v září 2019 „oficiálně“ spáchali Hútiové. Toto krytí by ale v současné době Íránu již neprošlo a země by na sebe mohla poštvat celý Záliv. A ani její spojenec Peking by ajatolláhy nepochválil, vždyť necelých 45 procent svojí spotřeby ropy Říše středu pokrývá surovinou vytěženou v Zálivu a na Dálný východ přepravenou před Hormuzský průliv. 

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

Přečíst článek

Jeho uzavření je proto hlavním rizikem, které s sebou současná situace nese. Jím podle amerického úřadu EIA předloni proplulo přibližně 20 milionů barelů ropy denně, což odpovídá téměř 20 procentům celosvětové spotřeby této suroviny. V loňském roce určovaném dlouho nevídanou geopolitickou nestabilitou to sice podle Bloombergu bylo „jen“ 16,7 milionů barelů za den, průlivem ale navíc proudí téměř pětina světových dodávek LNG. A to většinou původem z Kataru, jednoho z posledních spojenců Teheránu.

Ohrožení dopravní tepny

Tato tepna globální ekonomiky je přitom v nejužším bodě úzká jen něco před 50 kilometrů a její hloubka nepřesahuje 220 metrů. Námořní dopravu tak mohou snadno ohrozit jak miny, tak útoky malých plavidel či z vrtulníků, o dronech, střelách s plochou dráhou letu a raketách ani nemluvě. Islámská republika několikrát hrozila blokádou průlivu, nikdy se k tomuto kroku ale neodhodlala proto, že by na sebe přivolala hněv Spojených států, zemí Zálivu a vlastně celého světa. 

Íránci ovšem ani nemusí sahat po zbrani, stačí onu hrozbu vyslovit dost rázně a o zbytek se postarají pojišťovny, které průjezd průlivem zdraží natolik, že se žádnému rejdařství nevyplatí. Islámské revoluční gardy prvně začaly oznamovat lodím v průlivu, že se jeho průjezd zakazuje. Z pátku na sobotu proto opadl provoz v průlivu o 50 až 70 procent a v pondělí téměř ustal vzhledem k tomu, že již došlo k nejméně dvěma útokům na tankery. Alespoň jeden z nich provedla dronová loď, není však zcela jasné, kdo ji vyslal. Tankery tedy buď zůstávají v přístavech nebo kotví u přístupů do průlivu, kde se v pondělí ráno tísnilo nejméně 150 plavidel. Většina velkých rejdařství mezitím oznámila, že se jejich lodě této vodní cestě budou zcela vyhýbat. 

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

V pondělí tak hned během prvních hodin obchodování stoupla cena barelu evropské referenční ropy Brent o desetinu na úroveň kolem 82 dolarů za barel. Cena zemního plynu prvně vystřelila o čtvrtinu, po oznámení Kataru o pozastavení produkce LNG se však vyšvihla na úroveň o polovinu vyšší než v pátek. I když se nárůst cen s každou hodinou o něco stabilizuje, zastavit jej může jen výrazná deeskalace. Nebo třeba eskortování tankerů vojenskými plavidly, což by dopravu suroviny zpomalilo a omezilo, ale nějaké dodávky by byly zaručeny. 

Narozdíl od úplného uzavření průlivu, v důsledku čehož by podle analytiků ze společnosti Kepler ceny ropy vystřelily na 120 až 150 dolarů za barel. To by mimochodem také pomohlo Putinově válečnému úsilí financovanému z legálního i nelegálního vývozu těchto komodit.

Související

Težba ropy

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Přečíst článek
Izraelská letadla zaútočila na cíle Íránu a Libanonu

Izraelská letadla zaútočila na cíle Íránu a Libanonu, při útoku zemřel vysoce postavený člen Hizballáhu

Přečíst článek

Francie zvýší počet jaderných zbraní, oznámil Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron
ČTK
 nst
nst

Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.

„Posílení našeho arzenálu je nezbytné,“ uvedl Macron. Zároveň připustil, že Spojené státy budou i nadále hrát klíčovou roli v evropské obraně. Současně však varoval, že nedávná rétorika z Washingtonu ukazuje, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, cituje francouzského prezidenta agentura Bloomberg.

Projev přichází v době, kdy evropské vlády čelí podle něj nejvážnějším bezpečnostním výzvám od konce studené války. Ruská invaze na Ukrajinu, která trvá už pátým rokem, narušila představy o stabilitě na kontinentu. Prezident Donald Trump navíc zpochybnil závazek USA vůči NATO a Evropě.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

Nepřímá podpora krajně pravicových stran

Trumpova administrativa ve strategii národní bezpečnosti uvedla, že bude podporovat „odpor vůči současnému směřování Evropy uvnitř evropských států“. Tento krok je vnímán jako nepřímá podpora krajně pravicových stran.

Macron jako lídr jediné země Evropské unie disponující jadernými zbraněmi čelí rostoucím otázkám, zda by rozšířil francouzské jaderné záruky i na další evropské státy.

Podle údajů Bulletinu atomových vědců má Francie zhruba 290 jaderných hlavic, což odpovídá úrovni z roku 1984. Vrcholu dosáhl francouzský arzenál na počátku 90. let, kdy zahrnoval až 540 hlavic. Ty jsou rozděleny mezi letecké nosiče a balistické střly M51 společnosti ArianeGroup, odpalované z ponorek.

Související

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent
iStock
 nst
nst

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

Krátce po 13:30 středoevropského času zdražil klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku téměř o polovinu a dostal se nad 48 eur za megawatthodinu. Později růst mírně zvolnil, stále však přesahoval 45 procent.

Riziková přirážka roste

Izrael a Spojené státy zahájily vojenskou operaci proti Íránu v sobotu. Podle prezidenta Donalda Trumpa je cílem zabránit Teheránu získat jadernou zbraň. Írán odpověděl ostřelováním Izraele a několika arabských zemí, kde se nacházejí i americké základny, a pohrozil dalšími údery.

„Trh započítává vysokou rizikovou přirážku kvůli obavám z poklesu dodávek,“ uvedla společnost Mind Energy. Konflikt se podle ní dotýká všech zemí Perského zálivu včetně Kataru, jednoho z předních světových vývozců plynu. Výpadek dodávek z Blízkého východu by měl přímý dopad i na evropské ceny.

Zásoby plynu v Evropské unii byly v sobotu naplněny z necelých 30 procent, v České republice přibližně z 31 procent, vyplývá z údajů organizace Gas Infrastructure Europe. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka to znamená vyšší potřebu letních dodávek do zásobníků a tím i zvýšenou poptávku po LNG.

Strnad chce dostat HIMARS na vozy Tatra. Jedná o tom s Maďary

Miliardové kontrakty, tisíce vozidel a možný HIMARS. Česká CSG vstupuje do maďarského obranného byznysu přes podíl ve skupině 4iG. Významná část výroby má probíhat přímo v Maďarsku. Projekt má posílit nejen tamní armádu, ale i exportní potenciál regionu.

Přečíst článek

Klíčový je Hormuzský průliv

Další vývoj bude záviset na situaci v Hormuzském průlivu, který je klíčovou trasou pro vývoz ropy a plynu z regionu. Agentura Bloomberg uvedla, že už v sobotu několik tankerů s plynem přerušilo plavbu, aby se oblasti vyhnuly.

Podle íránské agentury Tasnim je průliv od soboty fakticky uzavřen. Íránské revoluční gardy varovaly lodě, že plavba není bezpečná. Německý rejdař Hapag-Lloyd oznámil přerušení plavby přes průliv. Některé tankery sice pokračovaly, provoz byl však výrazně slabší než obvykle.

Evropský trh tak čelí kombinaci geopolitického napětí, nízkých zásob a nejistoty ohledně budoucích dodávek.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Težba ropy

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Přečíst článek
Doporučujeme