Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.

Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.

Operace na týdny

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes uvedl, že cílem je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Jak dlouho budou údery trvat, je podle něho na Trumpovi, řádově to ale budou týdny. Trump se dříve vymezoval proti svým předchůdcům v úřadě, kteří se pouštěli do vleklých zahraničních válek, zejména na Blízkém východě.

Šéf Bílého domu dnes řekl, že velké útoky teprve přijdou. Dodal, že největším překvapením pro něj bylo, když Írán v reakci začal útočit na arabské země v regionu.

Íránské revoluční gardy dnes uvedly, že od začátku války zaútočily na pět stovek cílů, které mají vazby na Spojené státy a Izrael. Od soboty íránské rakety a drony zasáhly Izrael a některé blízkovýchodní země, jako jsou Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn či Saúdská Arábie.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Názory

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Názory

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Francie zvýší počet jaderných zbraní, oznámil Macron

Politika

Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.

nst

Přečíst článek

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Ze zhruba 2 milionů barelů denně, které Írán exportuje, směřuje 80 až 90 procent do čínských rafinérií. Jedná se však o vývoz v nejlepším případě pololegální, který probíhá prostřednictvím íránské stínové flotily čítající podle analytiků ze společnosti Windward přibližně 430 tankerů. Drtivá většina z nich se íránskou ropou plní v terminálu na ostrově Charg, z něhož byly o víkendu slyšet exploze. Míra poškození tamějších zařízení ale není známá a celková situace se vyvíjí velmi rychle. Každopádně si všimněme, že Íránci směřují svoji odvetu především na izraelská města a americká vojenská zařízení v Zálivu či také Dubai a Dauhá. 

Napadnout ropná pole nebo rafinérie v regionu si Teherán očividně netroufá - tedy rozhodně nijak masivně, zatím víme jen o požáru v rafinerii Ras Tanúra patřící Saudi Aramco, který dnes ráno vypukl po údajném dopadu dronu. Připomeňme si, že plnohodnotný útok na saúdská ropná zařízení v Abkajku a Churajsu v září 2019 „oficiálně“ spáchali Hútiové. Toto krytí by ale v současné době Íránu již neprošlo a země by na sebe mohla poštvat celý Záliv. A ani její spojenec Peking by ajatolláhy nepochválil, vždyť necelých 45 procent svojí spotřeby ropy Říše středu pokrývá surovinou vytěženou v Zálivu a na Dálný východ přepravenou před Hormuzský průliv. 

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent

Money

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

nst

Přečíst článek

Jeho uzavření je proto hlavním rizikem, které s sebou současná situace nese. Jím podle amerického úřadu EIA předloni proplulo přibližně 20 milionů barelů ropy denně, což odpovídá téměř 20 procentům celosvětové spotřeby této suroviny. V loňském roce určovaném dlouho nevídanou geopolitickou nestabilitou to sice podle Bloombergu bylo „jen“ 16,7 milionů barelů za den, průlivem ale navíc proudí téměř pětina světových dodávek LNG. A to většinou původem z Kataru, jednoho z posledních spojenců Teheránu.

Ohrožení dopravní tepny

Tato tepna globální ekonomiky je přitom v nejužším bodě úzká jen něco před 50 kilometrů a její hloubka nepřesahuje 220 metrů. Námořní dopravu tak mohou snadno ohrozit jak miny, tak útoky malých plavidel či z vrtulníků, o dronech, střelách s plochou dráhou letu a raketách ani nemluvě. Islámská republika několikrát hrozila blokádou průlivu, nikdy se k tomuto kroku ale neodhodlala proto, že by na sebe přivolala hněv Spojených států, zemí Zálivu a vlastně celého světa. 

Íránci ovšem ani nemusí sahat po zbrani, stačí onu hrozbu vyslovit dost rázně a o zbytek se postarají pojišťovny, které průjezd průlivem zdraží natolik, že se žádnému rejdařství nevyplatí. Islámské revoluční gardy prvně začaly oznamovat lodím v průlivu, že se jeho průjezd zakazuje. Z pátku na sobotu proto opadl provoz v průlivu o 50 až 70 procent a v pondělí téměř ustal vzhledem k tomu, že již došlo k nejméně dvěma útokům na tankery. Alespoň jeden z nich provedla dronová loď, není však zcela jasné, kdo ji vyslal. Tankery tedy buď zůstávají v přístavech nebo kotví u přístupů do průlivu, kde se v pondělí ráno tísnilo nejméně 150 plavidel. Většina velkých rejdařství mezitím oznámila, že se jejich lodě této vodní cestě budou zcela vyhýbat. 

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Názory

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

V pondělí tak hned během prvních hodin obchodování stoupla cena barelu evropské referenční ropy Brent o desetinu na úroveň kolem 82 dolarů za barel. Cena zemního plynu prvně vystřelila o čtvrtinu, po oznámení Kataru o pozastavení produkce LNG se však vyšvihla na úroveň o polovinu vyšší než v pátek. I když se nárůst cen s každou hodinou o něco stabilizuje, zastavit jej může jen výrazná deeskalace. Nebo třeba eskortování tankerů vojenskými plavidly, což by dopravu suroviny zpomalilo a omezilo, ale nějaké dodávky by byly zaručeny. 

Narozdíl od úplného uzavření průlivu, v důsledku čehož by podle analytiků ze společnosti Kepler ceny ropy vystřelily na 120 až 150 dolarů za barel. To by mimochodem také pomohlo Putinově válečnému úsilí financovanému z legálního i nelegálního vývozu těchto komodit.