Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Růst táhla především domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil jako brzda. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.
Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Jde o téměř dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Česká ekonomika se po letech otřesů konečně nadechuje. Deloitte letos čeká růst HDP o 3,1 procenta, inflaci pod kontrolou a stabilní sazby. Tahounem mají být domácnosti, mzdy a investice – ne export.
Česko je prý šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. To teď slýcháme často. Ale dosti vlhkých snů, jaká je tvrdá realita?
Ve veřejném prostoru pořád zaznívá manipulace, že Česko je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Není to pravda. Je šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou z necelé čtyřicítky zemí OECD. V samotné EU, sestávající z 27 zemí, je letos zatím na osmé příčce.
Mezinárodní měnový fond výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt České republiky se podle něj zvýší letos o 2,3 procenta a v roce příštím o dvě procenta. V jarním výhledu měnový fond uváděl, že na letošní rok čeká růst o 1,6 procenta a na rok příští o 1,8 procenta. Loni česká ekonomika vykázala růst o 1,2 procenta.
Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta.
Stačí přesednout z domácí židle do kupé vlaku a rázem se ocitáme v digitálním středověku. Je to tak na většině železnic v rámci EU. Ne tak ovšem na těch českých. Tam se naopak začíná blýskat na lepší časy. A to s přispěním Elona Muska.
Izrael potvrdil svůj souhlas s návrhem na klid zbraní a dodal, že cíl jeho útoku v podobě jaderných zařízení v Íránu byl dosažen. Íránský ministr zahraničí příměří potvrdil za předpokladu, že Izrael dodrží podmínky a zastaví své útoky. Barel ropy Brent pokračuje ve včerejších poklesech ceny pod 69 dolarů za barel. Vracíme se tak minimálně prozatím na ceny z 12. června, tedy ceny před útokem Izraele na íránskou jadernou infrastrukturu.
Důvěra v tuzemskou ekonomu setrvala letos v červnu na dlouhodobě nadprůměrné úrovni. Vykázala hodnotu 100,1 bodu, přičemž hodnota 100 odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2024.
