Ve veřejném prostoru pořád zaznívá manipulace, že Česko je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Není to pravda. Je šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou z necelé čtyřicítky zemí OECD. V samotné EU, sestávající z 27 zemí, je letos zatím na osmé příčce.
Důvěra v tuzemskou ekonomu setrvala letos v červnu na dlouhodobě nadprůměrné úrovni. Vykázala hodnotu 100,1 bodu, přičemž hodnota 100 odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2024.
Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta, uvedla OECD ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt v ČR podle ní vzroste o 1,7 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na dvě procenta. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená, uvedla asociace ve své prognóze. V únoru očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 procenta.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. Dařit se podle prognózy nemá ani ekonomice EU.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 až 1,8 procenta a potáhne ji především vyšší spotřeba domácností. Ta se bude stabilně zvyšovat díky pokračujícímu růstu reálných mezd a relativně nízké inflaci, uvádí analýza úvěrové pojišťovny Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa. Česko pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Sobotní jednání o Ukrajině, které se očekávalo v Paříži, je zrušeno. Uvedl to dle agentury Reuters úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Kyjev, Spojené státy a Evropa podle Elysejského paláce stále pracují na společném postoji ohledně míru na Ukrajině. USA dnes dříve uvedly, že svoji účast na tomto jednání teprve zvažují.
Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek byl tak splněn. Na síti X to dnes vpodvečer napsal končící premiér Petr Fiala
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v pondělí očekáván v Berlíně, kde ho přijme německý kancléř Friedrich Merz. Večer se pak zúčastní jednání s vrcholnými představiteli evropských zemí, Evropské unie a Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to uvedla německá vláda, která tak potvrdila dřívější informace zdrojů.
Moravskoslezský kraj získal zpět 11 milionů korun, které vynaložil na likvidaci nelegálních odpadů z Polska uložených v Bohumíně na Karvinsku. Na síti X to dnes uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Novým generálním ředitelem správce železniční infrastruktury na Slovensku, společnosti 🚆🚆🚆 Železnice Slovenské republiky (ŽSR), bude od soboty dosavadní ředitel odboru strategie a zahraniční spolupráce tohoto podniku Miroslav Garaj. Ve funkci vystřídá Ivana Bednárika, který se stane ministrem dopravy ve vládě českého premiéra Andreje Babiše.
V Oděse, která se i s přilehlou oblastí stala podle ukrajinských úřadů terčem ruských raket a dronů, hoří civilní loď ⚓⚓⚓. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Žádné další podrobnosti zdroje neuvedly.
Objem knižního trhu 📚 v Česku včetně dovozu zahraniční literatury se loni meziročně zvýšil o šest procent na 8,2 miliardy korun. Uvedl to Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN), který srovnával koncové ceny bez daně z přidané hodnoty (DPH). Nárůst je podle svazu dán výhradně zavedením nulové DPH na knihy od počátku loňska, pokud by daň zůstala na deseti procentech, trh by o šest procent klesl.
Společnost S&M CZ se sídlem v Jevíčku má zájem o výstavbu větrných ⚡⚡⚡elektráren v katastru Boršova, místní části Moravské Třebové. Chtěla by je vybudovat u Hřebečského hřebenu, kde by podle měření větru mohly stát čtyři turbíny. Zastupitelé Moravské Třebové záměr zváží, řekl starosta Pavel Charvát
Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem, postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí. Na konferenci to podle agentury APA prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.