Česká ekonomika ztrácí svůj dosavadní náskok před Polskem a bez zásadního zvýšení produktivity může během příští dekády přijít i o část svého postavení ve střední Evropě. Dosavadní model založený na levnější práci, vysoké zaměstnanosti a dlouhé pracovní době se vyčerpává, zatímco investice do vzdělávání, výzkumu či infrastruktury zaostávají, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Ruská ekonomika se po prvním poklesu za tři roky zřejmě vrátila k růstu. Podle agentury Bloomberg ji ve druhém čtvrtletí dál držely nad vodou válečné výdaje státu, vojenská výroba a silná spotřeba domácností. Křehké oživení ale ohrožují ukrajinské útoky na rafinerie, sklady a logistiku, které už způsobují nedostatek paliv a tlačí na inflaci.
Sucho v Německu už není jen problém přírody, ale i ekonomiky. Nízká hladina Rýna, Dunaje a Labe omezuje nákladní dopravu a podle ekonoma Thila Schäfera může letos ubrat německému růstu až 0,4 procentního bodu. Křehké oživení největší evropské ekonomiky by se tak mohlo znovu změnit ve stagnaci.
Česká ekonomika podle Hospodářské komory letos poroste pomaleji, než se čekalo. Výhled zhoršuje napětí na Blízkém východě, dražší komodity a nejistota ve světě, domácnosti ale mají dál držet spotřebu a mzdy porostou rychleji než ceny.
Nový maďarský premiér Péter Magyar doufá, že ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta. Zároveň ale voliče varuje, že kvůli stavu veřejných financí po vládě Viktora Orbána není možné dávat pevné odhady. Uvedla to agentura Bloomberg.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Rusko zhoršilo výhled své ekonomiky. Vláda nyní čeká, že HDP letos vzroste jen o 0,4 procenta, zatímco dosud počítala s více než trojnásobným tempem. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka má být slabší i růst v dalších letech.
Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Podle nové prognózy vzroste hrubý domácí produkt letos o 2,5 procenta. Ještě v únoru centrální banka počítala s růstem o 2,9 procenta.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Růst táhla především domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil jako brzda. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.
Skupina EPH českého miliardáře Daniela Křetínského neuspěla ❌ v soutěži na převzetí německé státní energetické firmy Uniper. S odkazem na své zdroje o tom dnes informují agentury Reuters a Bloomberg. EPH nepostoupila do druhého kola soutěže.
Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur 💶 (19,7 miliardy Kč), a to za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook.
Číst více
Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Číst více
Letecká doprava ✈ v USA se po celostátním přerušení provozu postupně obnovuje. Více než čtyřhodinové přerušení bylo nejdelší od teroristických útoků z 11. září 2001. Příčinou byly technické problémy v řízení letového provozu. Ministr dopravy Sean Duffy ale upozornil, že aerolinkám nějakou dobu potrvá, než se provoz vrátí k normálu. Jen dnes bylo zrušeno přes 2500 letů.Číst více
Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler dnes rezignoval. Představenstvo navrhovalo jeho odvolání. Informovala o tom tisková tajemnice ČSK Karolina Slavíčková. Šmucler byl v čele komory od roku 2017, současný mandát mu měl vypršet za dva roky. Na facebooku dnes uvedl, že práce jeho i celého týmu bude mít velké místo v historii oboru.
Číst více
Americká softwarová společnost Microsoft po pátečním celodenním výpadku obnovila funkčnost všech svých služeb. Oznámila to na síti X. Výpadek zasáhl jak domácnosti, tak firmy a státní úřady, a to po celém světě včetně Česka. Microsoft už v pátek uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o kybernetický útok nebo počínání umělé inteligence (AI).
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek v jihočínském Šen-čenu setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Uvedl to Bílý dům. Trilaterální jednání se mimo jiné zaměří na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.
Číst více
Lidé dnes mohou v tisícovkách obchodů 🛒 darovat potraviny či drogerii potřebným. Do celonárodní Sbírky potravin se zapojí zhruba 3560 prodejen. Podle organizátorů je to největší účast v podzimní části sbírky, loni na podzim se účastnilo asi 2800 prodejen. Sbírka se koná od 08:00 do 18:00.
Německá vláda plánuje odkoupit od energetických společností RWE a E.ON jejich podíly v britské jaderné ☢ společnosti Urenco. Agentuře Reuters to řekly tři osoby obeznámené s touto záležitostí. Hodnota transakce by mohla dosáhnout miliard eur a Německo již o ní jednalo s Británií a Nizozemskem, které ve firmě vlastní po třetině. Urenco patří mezi největší společnosti na obohacování uranu na světě.
Odchod z domovů kvůli extrémním projevům počasí hrozí na světě až 200 milionům lidí. Uvedla to v pátek na klimatické konferenci COP31 šéfka Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Amy Popeová. Popeová vyzvala k pomoci chudším zemím při financování adaptačních opatření.