Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Globální trh s plynem čelí novému šoku. Katar kvůli válce na Blízkém východě zastavil zkapalňování zemního plynu a vyhlásil zásah vyšší moci. Obnovení plné produkce může trvat několik týdnů. Země přitom patří mezi největší exportéry LNG na světě.
Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.
Evropský plyn výrazně zdražuje. Cena klíčových burzovních kontraktů vyskočila o více než 20 procent a od pátečního uzavření trhů už vzrostla o více než 60 procent. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dostala na 56 eur, tedy 1360 korun, za megawatthodinu. Investoři reagují na zastavení provozu největšího světového exportního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Kataru, který byl uzavřen po zásahu íránským dronem.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Na stejném fóru před dopady zmíněné směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods. Podle něj by Exxon musel ukončit obchodování v EU, pokud směrnice začne platit v nezměněné podobě.
Ruský plyn tvoří téměř desetinu japonského dovozu. Podle premiérky by zastavení dodávek narušilo energetickou stabilitu země.
Polostátní energetická společnost ČEZ bude dál dovážet plyn z Alžírska. Prodloužila smlouvu s tamním dodavatelem Sonatrach. ČEZ odebírá plyn ze severu Afriky, který do Evropy teče podmořským potrubím, od loňského října. Dodávky by měly stejně jako v posledním roce pokrýt přes dvě procenta celoroční české spotřeby plynu, což odpovídá spotřebě asi 100 tisíc domácností.
Hrozbu cel proti Evropské unii měl Donald Trump ve svém arsenálu už dávno před loňskými prezidentskými volbami. Když v nich zvítězil, EU reagovala briskně. Brusel okamžitě vysílal do Washingtonu signály, že chce jednat o obchodních vztazích včetně Trumpových požadavků. Jeden z těch nejhlasitějších zněl: Evropa musí dovážet více amerického zkapalněného plynu LNG. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala: Přesně to chceme. Současné kroky Washingtonu jsou ale nepředvídatelné, podotýká ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Cena zemního plynu ve Spojených státech se v pátek zvýšila asi o pět procent na 4,30 dolaru za milion britských termálních jednotek (mmBtu). To je v přepočtu asi 14 eur za megawatthodinu (MWh). Cena plynu pro evropský trh vykazovala ve stejnou dobu růst o více než jedno procento nad 48 eur/MWh, plyn v Evropské unii tak zůstává více než třikrát dražší než v USA.
Čína zavedla dodatečná cla na dovoz vybraného zboží ze Spojených států. Reaguje tak na opatření, k němuž minulý týden sáhla administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura Kjódó. Clo nad rámec už zavedených poplatků se liší podle konkrétních položek a dosahuje až 15 procent v případě amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG), desetiprocentním poplatkem je pak zatížen dovoz ropy, zemědělských strojů či některých aut.
Ve Spojených státech začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny, o nichž o víkendu rozhodl prezident Donald Trump.
