Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.
Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Jde o téměř dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Česká ekonomika se po letech otřesů konečně nadechuje. Deloitte letos čeká růst HDP o 3,1 procenta, inflaci pod kontrolou a stabilní sazby. Tahounem mají být domácnosti, mzdy a investice – ne export.
Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.
Ve veřejném prostoru pořád zaznívá manipulace, že Česko je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Není to pravda. Je šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou z necelé čtyřicítky zemí OECD. V samotné EU, sestávající z 27 zemí, je letos zatím na osmé příčce.
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila to íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá".
Česko bude dál posilovat zemědělskou spolupráci se Srbskem. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se na tom při návštěvě Srbska shodl se svým tamním protějškem Draganem Glamočičem. Potenciál je podle ministra například v rozvoji zpracovatelského průmyslu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
Úřady práce vyplatily za první čtvrtletí na superdávkách 563 milionů korun. Novou podporu v březnu dostalo 33 900 domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Pobírají ji zatím jen noví žadatelé. Příjemcům dosavadních dávek stát na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.
Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Rodiče dětí, které se od příštího roku narodí, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 korun by dostali 400 tisí korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí projedná vláda.
Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun.