Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Růst táhla především domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil jako brzda. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Potvrdil tím svůj předchozí odhad zveřejněný na začátku března. Úřad nyní mírně zlepšil odhad vývoje za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,7 procenta. Předchozí odhad uváděl růst o 2,6 procenta.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.
Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Jde o téměř dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Česká ekonomika se po letech otřesů konečně nadechuje. Deloitte letos čeká růst HDP o 3,1 procenta, inflaci pod kontrolou a stabilní sazby. Tahounem mají být domácnosti, mzdy a investice – ne export.
Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
