Vláda slibuje, že po dalším růstu schodků začne od roku 2028 znovu šetřit. Jenže za plánem zatím nejsou věrohodné úspory, ale víra v růst, boj s šedou ekonomikou a jednorázové příjmy z prodeje státního majetku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Růst táhla především domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil jako brzda. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Potvrdil tím svůj předchozí odhad zveřejněný na začátku března. Úřad nyní mírně zlepšil odhad vývoje za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,7 procenta. Předchozí odhad uváděl růst o 2,6 procenta.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.
Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Jde o téměř dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Teplotní rekord pro 31. červenec dnes zaznamenalo 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň 30 let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
Pražská burza poprvé od února zavřela nad 2700 body. Index PX dnes posílil o 0,37 procenta na 2705,54 bodu. Pomohly mu hlavně akcie pojišťovny VIG, Komerční banky a energetické společnosti ČEZ. Nedařilo se naopak Erste Bank. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý červenec přidal index PX 5,38 procenta. Je to nejvyšší měsíční zhodnocení v tomto roce.
Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to dnes uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak. Polský premiér Donald Tusk oznámil, že ministerstvo zahraničí si kvůli dopadu ruské střely předvolalo ruského velvyslance ve Varšavě. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.
Papež Lev XIV. dnes vydal nový základní zákon, vatikánskou obdobu ústavy. Informovala o tom vatikánská média. Stalo se tak po třech letech od podobného kroku, který učinil jeho předchůdce papež František. Lev to odůvodnil legislativními změnami, které se staly v posledním období. Nová ústava například zavádí soudní soustavu. Samotná absolutistická povaha Vatikánu se však nemění.
Povodí Ohře dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 90 tisíc korun za dodatky ke smlouvě na závodní stravování. Pokuta je pravomocná, rozhodnutí potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna, k němuž povodí podalo rozklad.
V zemích Evropské unie dnes začala v praxi platit směrnice, která usnadňuje opravy výrobků namísto jejich výměny. Informovala o tom Evropská komise. Spotřebitelé mohou požádat o opravu rozbitých výrobků, jako jsou chytré telefony, pračky nebo chladničky, a to i v případě, že již uplynula zákonem daná záruční lhůta. Výrobci budou muset tyto opravy nabízet za přiměřenou cenu a v přiměřené lhůtě.
Přibližně 60 tisíc lidí se v nekontrolovaném proudu dokázalo od čtvrtka dostat do španělského města Ceuta na severu afrického kontinentu ze sousedního Maroka. Médiím to řekl starosta města Juan Jésus Vivas, podle kterého se 34 lidí utopilo při snaze doplavat na španělské území. Čtvrteční události dnes španělský premiér Pedro Sánchez označil za narušení územní celistvosti své země. Oznámil, že Španělsko migranty vrátí do Maroka.
Míra inflace v eurozóně v červenci vzrostla na 2,9 procenta z červnového tempa 2,8 procenta, uvedl ve svém rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Inflace se tak opět o něco vzdálila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB), podle expertů to souvisí zejména s dopady válečného konfliktu na Blízkém východě na ceny energií.
Generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec ČR v Egyptě Ivan Jukl. Na tiskové konferenci k budoucnosti Českých center to dnes oznámil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Jukl nahradí Jitku Pánek Jurkovou, kterou Macinka ke dnešnímu dni odvolal.
Raiffeisenbank v ČR v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl čistý zisk o pět procent na 5,41 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o 23 procent na 966 miliard korun.