Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Fialova vláda loni překročila vlastní limit schodku o zhruba 50 miliard

Alena Schillerová
ČTK
Lukáš Kovanda

Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová. 

Klíčovým důvodem nesplnění zákonného limitu je nadhodnocení předpokládaného příjmu z prodeje emisních povolenek. Další manka vznikla v důsledku nenaplněného rozpočtování výdaje na regionální školství, výdajů na sociální výdaje či na podporu obnovitelných zdrojů.  

Poslední zveřejněné plnění státního rozpočtu, ke konci listopadu 2025, vykázalo schodek 232,4 miliardy korun. Situace tedy byla napjatá už tehdy, spíše však, co se splnění limitu 241 miliard týče. Ke dni 19. prosince 2025 se schodek podle Schillerové vyšplhal už na 275 miliard korun, tedy o 34 miliard nad nejvyšší možnou schválenou úroveň schodku.

V letošním roce se deficit státního rozpočtu může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Schillerová již před Vánocemi totiž uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro rok 2026 udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu.

Premiér ČR po jednání vlády

Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?

Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?

Přečíst článek

Hrubý domácí produkt by měl letos dosáhnout v běžných cenách sumy 8940 miliard korun, plyne z nejnovější, loňské listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu loňského reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku letošního o 2,2 procenta.

Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro rok 2026 se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se letos měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše tři procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun.

Schodek veřejných financí čítající 1,9 procenta předpokládaného HDP letošního roku odpovídá v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 170 miliard korun. V ní je však zahrnut nejen přepokládaný schodek státního rozpočtu letošního roku, zmíněných 286 miliard korun, ale také očekávaný přebytek hospodaření krajů a obcí, který by měl letos dle listopadového fiskálního výhledu ministerstva financí činit 0,7 procenta HDP, tedy necelých 63 miliard korun. Je v ní dále zahrnut například i očekávaný schodek hospodaření fondů sociálního zabezpečení, jenž by měl činit 0,2 procenta HDP, tedy přibližně 18 miliard korun. Navíc, státní rozpočet a státní fondy se rozpočtují v hotovostním vyjádření, takže je třeba přepočtu výsledku jejich hospodaření do akruální metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Přečíst článek

Tříprocentní deficit veřejných financí by za jinak stejných okolností letos odpovídal v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 268 miliard korun. Byl by tak po zahrnutí výsledků hospodaření nejen státního rozpočtu a státních fondů, ale i hospodaření krajů, obcí či fondů sociálního zabezpečení a uvedeného přepočtu z hotovostní metodiky o 98 miliard korun vyšší než schodek, s nímž počítala ještě Fialova vláda, tedy uvedených 170 miliard korun. Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun.

Růst české ekonomiky by ale podle mediánového konsensu analytiků tuzemských i mezinárodních institucí, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, měl za rok 2025 činit 2,5 procenta a v letošním roce pak 2,3 procenta. V obou letech by tedy měl být o jednu desetinu procentního bodu vyšší, než s čím počítá zmíněná nejnovější prognóza ministerstva financí.

Pokud by se naplnila prognóza dle konsensu Bloombergu, bude nominální hrubý domácí produkt ČR v letošním roce za jinak stejných okolností činit 8959 miliard korun. Deficit státního rozpočtu by pak mohl dosahovat až zhruba 385 miliard korun, aby za jinak stejných okolností stále nebyla prolomena hranice tří procent HDP schodku veřejných financí. Schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Zbyněk Stanjura

Stanjura zareagoval na Schillerovou. Reálný schodek loňského rozpočtu je 250 miliard, uvedl

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Kdo zastaví Trumpa? Evropa na to nemá sílu

Kdo zastaví Trumpa? Evropa na to nemá sílu
ČTK
Dalibor Martínek

Celá Evropa hledí na konání Donalda Trumpa s otevřenou pusou. Únos venezuelského prezidenta, teď apetit na Grónsko. Možná na Kolumbii nebo Mexiko. Co se to děje? Byli jsme tady na Západě jeden tým, strážci západních hodnot a hybatelé civilizace, demokracie. A najednou Trump vlítne s bandou hrdlořezů do nezávislého státu a unese tamního prezidenta.

Co to znamená pro budoucnost západního světa? Odhodili jsme hodnoty, na kterých jsme osmdesát let budovali západní svět? Evropští politici si s tím nevědí rady. Britský premiér Keir Starmer odmítl komentovat, zda americká vojenská akce proti Venezuele mohla porušovat mezinárodní právo. Je těžké posoudit právní stránku operace USA ve Venezuele, na to bude potřeba čas, uvedl německý kancléř Mertz.

Takže skončilo osmdesát let míru, fixovaného úmluvami na celosvětové úrovni, zaštítěné vytvořenými organizacemi jako je OSN nebo NATO?

FOTOGALERIE: Ve venezuelském hlavním městě Caracasu hlídkují policisté s automatickými zbraněmi i ozbrojené milice

NATO mělo chránit své členy proti zemím, které ještě nedospěly na etickou úroveň západního světa. Typicky proti Rusku. Což je země, v níž válčení a vraždění obyvatel jiných zemí je bráno jako legitimní způsob naplňování svých zájmů. Teď ale Trump udělá něco podobného. A ještě začne vyhrožovat Dánsku. Takže, kam se dopracovala za tři generace morální úroveň západního světa.

Americký prezident Donald Trump

Trumpův manuál moci ve Venezuele, kterému rozumí Putin i Zelenskyj

Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.

Přečíst článek

Vzkaz Rusku?

Byl únos Madúra vzkaz Rusku? Ve smyslu, podívejte, co dokážeme. Jak je vaše akce na Ukrajině ve srovnání s naší neúčinná, vaše protiletadlové systémy dodané Venezuele proti nám nefunkční. Možná tento motiv příjemně lechtá Trumpa na egu. Samozřejmě, ve skutečnosti šlo o ropu. Orinocké břidlicové písky jsou jedním ze dvou největších známých ložisek nekonvenční ropy. Druhé je v Kanadě, kolem které Trump také slovně krouží. Tamního premiéra Carneyho snad komando neunese. I když, jeden u Trumpa nikdy neví.

Co ovšem děsí evropské politiky nejvíc je, jak snadné je pro Trumpa dosahovat svých zájmů silou. V Evropě jsme po druhé světové válce už osmdesát let zvyklí řešit situace vyjednáváním. Ne s pomocí ozbrojeného komanda.

Spojené státy mají nejsilnější armádu světa. Má to snad znamenat, že pro ně pravidla neplatí? Vrací se svět do bývalých kolejí v duchu práva silnějšího? Takto jsme si kreslili Putina. Jako diktátora, který má jaderné rakety, žádné vychování, může si dovolit všechno. Teď to stejné dělá Trump. Kam se ztrácí demokracie?

NATO nemá smysl bez Spojených států. Když před rokem přiletěl J. D. Vance vypeskovat evropské politiky na mnichovskou bezpečnostní konferenci, všichni evropští lídři sklapli podpatky, nikdo ani neceknul. Nechali si nakydat na hlavu a začali investovat do zbrojení. Jako prvňáčci se chtěli zavděčit Spojeným státům. Nechali se dostat do pozice lajdáků, kteří nezbrojí, schovávají se pod americkým vojenským štítem. Teď, v době venezuelské krize, se evropští politici chovají podobně.

Vlivný muž Bílého domu Stephen Miller

USA si mohou s Grónskem dělat, co chtějí. Nikdo se jim nepostaví na odpor, hlásal hlavní Trumpův poradce Miller

Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.

Přečíst článek

Jak to bude s Grónskem?

Problém je, že se Trump po venezuelském dobrodružství přihlásil o Grónsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že pokud Spojené státy zaútočí na jakoukoli zemi NATO, Severoatlantická aliance skončí. Kam jsme se to dostali? Karel Havlíček v rozhovoru pro newstream prohlásil, že jedinou obranou před Ruskem je pro nás spojenectví s Trumpem. Ale kdo nás ochrání před Trumpem.

V otázce Grónska jde hlavně o ovládnutí severní námořní cesty. Trump si tady těžko může najít pro anexi či ovládnutí největšího ostrova světa výmluvu, že Jens Frederik Nielsen, mladý badmintonista a aktuálně grónský premiér, pašuje do USA drogy. V Grónsku žádné nerostou. Našel „argument“, že kolem Grónska je moc ruských a čínských lodí. České přísloví praví, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.

Trumpův tlak na různé země světa, nyní dokonce na spojence z NATO, ať už je výplodem chaotického přemýšlení amerického prezidenta, nebo jde o systematický a propracovaný americký plán, rozhlodává desítky let fungující řád světa. Jestliže Trump zničí vztahy s Evropou, Rusové mohou víc pomýšlet na města, ve kterých už byli. Na Prahu, Varšavu, Berlín, Budapešť. V Evropě jsme prožili ojedinělou etapu lidstva, mír. Budou to moci říct i naše děti?

Související

USA si mohou s Grónskem dělat, co chtějí. Nikdo se jim nepostaví na odpor, hlásal hlavní Trumpův poradce Miller

Vlivný muž Bílého domu Stephen Miller
ČTK
Stanislav Šulc
sta

Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila s projevem, v němž vyjádřila více než obavy o to, co nyní chystá americká vláda vůči Grónsku. „Bohužel se domnívám, že bychom měli brát amerického prezidenta vážně, když říká, že chce Grónsko,“ řekla dnes dánská premiérka veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanici DR. Reagovala tím na Trumpova slova, která byla ještě relativně zdrženlivá, protože v rozhovoru pro The Atlantic prhlásil, že USA „rozhodně Grónsko potřebují“.

To jeho poradce Stephen Miller tuto tezi vykreslil mnohem otevřeněji, když se jej právě na situaci kolem obřího ostrova plného cenných surovin zeptal moderátor CNN, který opakovaně Millera tlačil k tomu, zdali může útok na Grónsko vyloučit.

„Grónsko právoplatně patří USA a ty si s ním mohou dělat, co uznají za vhodné. Nikdo se USA nepostaví vojensky kvůli budoucnosti ostrova,“ uvedl. „Žijeme v reálném světě, kde hrají hlavní roli síla a moc. To jsou železné zákony, které ve světě platily od jeho počátku,“ dodal.

Nicolás Maduro s manželkou v zajetí

Zajetí Madura dělí USA: třetina Američanů zásah schvaluje, většina se obává eskalace

Každý třetí Američan schvaluje sobotní útok na Venezuelu, který vedl k zajetí autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos. Přes 70 procent Američanů se ale obává, že se Spojené státy do dění v jihoamerické zemi zapletou až příliš.

Přečíst článek

Miller: USA řídí Venezuelu

Miller tak jednak dokreslil pozici americké administrativy, ale také doplnil svou ženu Katie Millerovou, která na sociálních sítích již o víkendu zveřejnila na svých sociálních sítích posty naznačující, že USA Grónsko potřebují. Millerová je dlouhodobá podporovatelka Donalda Trumpa, úspěšná pravicová influencerka a zároveň aktuálně zastává post mluvčí Úřadu pro efektivní vládnutí DOGE.

Je to tak součástí kampaně uvnitř stoupenců Donalda Trumpa a hnutí MAGA, mezi nimiž se nyní odehrává boj mezi zastánci zahraničních intervencí a tvrdých izolacionistů.

Hlavním tématem Millerova rozhovoru pro CNN byla situace kolem Venezuely.

„USA nyní řídí Venezuelu,“ uvedl Miller. „My definujeme veškeré podmínky, zcela ovládáme jejich obchod s ropou. Aby Venezuela mohla obchodovat s ropou, potřebuje náš souhlas,“ dodal Miller.

Delcy Rodríguezová

Náhrada za Madura. Delcy Rodríguezová se stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová se po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Přečíst článek

Demokrat Sanders: Je to imperialismus, jak ho známe desítky let

List The New York Times nabídl reakci demokratického senátora Bernieho Sanderse na vystoupení Stephena Millera.

„Pan Miller nabídl skvělou definici imperialismu,“ uvedl Sanders. „Trump dal zcela jasně najevo, že ho zajímá venezuelská ropa. A co si tak pamatuju, přesně o tom imperialismus byl padesát sto let zpátky. Prostě se velké supermocnosti snaží slabší a chudší země obrat o jejich přírodní zdroje,“ dodal demokratický senátor.

Bourání na Libeňském mostě

Když staré ustupuje novému. Kde všude se letos bude bourat?

Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.

Přečíst článek

Radek Stacha

Český investor má potenciál být jako Warren Buffett, říká Stacha z Investony

Češi nechávají na běžných účtech ležet čtyři biliony korun. Platforma Investona, která vyrostla za základech obchodníka s cennými papíry Colosseum, po přejmenování Czech Asset Investments. Chce si na trh jít právě pro tyto peníze. „Češi, přestože jsou konzervativní, v posledních letech mnohem víc přemýšlejí o investicích,“ říká Radek Stacha, spoluvlastník Czech Asset Investments.

Přečíst článek

Související

Karel Pučelík: Gróňané, držte se od Trumpa dál. Cesta k nezávislosti vede přes Kodaň

Přečíst článek
Doporučujeme