V úterý po prodlouženém víkendu se sejde Sněmovna k bodu vyslovení nedůvěry vládě. Setkání svolala opozice, původní záminkou byl schodek rozpočtu, který odporuje programovému prohlášení vlády. Bodů však bude víc a oba tábory celé zasedání pojmou jako velkou předvolební agitku.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.
Evropská unie by měla využít výnosy z miliardových 📜 pokut uložených americké společnosti Google ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Členské státy nyní vyjednávají o budoucím sedmiletém rozpočtu unie od roku 2028 a mají rozdílné názory na to, jaká by měla být jeho výše, jaké by měly být budoucí priority i kde získat nové vlastní zdroje.
Firmě Kostelecké uzeniny, která je členem koncernu Agrofert, loni 📈 stouply tržby za výrobky a služby skoro o pět procent na 6,946 miliardy korun. Zisk po zdanění v meziročním porovnání navýšila rovněž téměř o pět procent. Za rok 2025 vykázala zisk 102,4 milionu korun, zatímco za rok 2024 to bylo 97,7 milionu korun.
Ve Spojených státech začal ode dneška platit ❌ zákaz dovozu některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Opatření, které 8. září oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, je součástí obchodní války mezi oběma zeměmi.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) se dohodl na převzetí firmy World Labs zaměřené na vývoj umělé inteligence za 8️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (zhruba 176 miliard korun). Společnost AMD o tom informovala v tiskové zprávě. Dodala, že kupní cenu uhradí svými akciemi. Dokončení transakce očekává ještě v letošním roce.
Íránští zástupci v pondělí 🤝 jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
Rusko v příštím roce plánuje vojenské výdaje ve výši 17,1 bilionu rublů (zhruba 4️⃣,3️⃣ bilionu korun). To je přibližně o 27 procent více než původně plánovaných 13,5 bilionu rublů a zároveň nejvyšší částka od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Vyplývá to z dokumentů ruské vlády, ke kterým získala přístup agentura Reuters.
Část amerických uživatelů umělé inteligence se s AI radí i o 🙏 náboženských otázkách. Uvádí to americká stanice NPR s odkazem na výsledky průzkumu, který nechala provést agenturou Ipsos. Například 13 procent respondentů uvedlo, že si nechalo od aplikací používajících AI vygenerovat modlitby. Rozsah využití AI pro náboženské účely považuje stanice za překvapivě vysoký.
Severní Korea připravuje vyslání dalších 🔟 tisíc vojáků do bojů Ruska proti Ukrajině, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nyní je v řadách ruské armády 8000 Severokorejců, dodal.