Lidovci chtějí kvůli rozpočtu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě ANO, SPD a Motoristů. Jan Grolich tvrdí, že kabinet porušuje vlastní programové prohlášení, a pokud by opozice uspěla, počítá s expertní vládou a novým rozpočtem před předčasnými volbami.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.
Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.
Česká národní banka považuje navýšení letošního plánovaného schodku státního rozpočtu za spíše kosmetické. Nebude tedy kvůli němu měnit závěry své nové prognózy, kterou její představitelé blíže představili na včerejším setkaní s analytiky. Právě v jeho rámci zaznělo i zmíněné hodnocení navýšení schodku.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Evropská unie a Kanada směřují k novému, všestrannému partnerství 🤝, které zahrne řadu oblastí od vzájemného obchodu až po strategické otázky obrany a bezpečnosti. Obě strany se tak snaží vybudovat novou a provázanější alianci, která by vyvážila globální mocenskou politiku v čele se Spojenými státy a Čínou, píše agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, podle nichž Kanada považuje prohloubení partnerství s EU za svou prioritu.
