Schodek státního rozpočtu se na konci října prohloubil na 230,9 miliardy korun a je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Proti loňsku je deficit téměř o 48 miliard vyšší. Státu sice rostou příjmy z pojistného i daní, ještě rychleji ale přibývají výdaje.
V úterý po prodlouženém víkendu se sejde Sněmovna k bodu vyslovení nedůvěry vládě. Setkání svolala opozice, původní záminkou byl schodek rozpočtu, který odporuje programovému prohlášení vlády. Bodů však bude víc a oba tábory celé zasedání pojmou jako velkou předvolební agitku.
Ministři za Motoristy na pondělním zasedání vlády podpoří návrh státního rozpočtu pro příští rok. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) to řekl předseda strany Petr Macinka. Na dohodě ze čtvrtka se nic nezměnilo, doplnil. Nespokojenost budí výsledek jednání o rozpočtu u některých poslanců hnutí SPD, řekl předseda uskupení Tomio Okamura. Ministři za SPD na vládě nicméně návrh podpoří, dodal.
ANO, SPD a Motoristé našli kompromis, který má otevřít cestu ke schválení rozpočtu na příští rok. Schodek 389 miliard korun klesne jen o jednotky miliard, další úspory mají přijít až později. Součástí dohody je i konec debaty o karenční době, vyšší důchody a zachování obranných výdajů.
Ministr obrany Jaromír Zůna nakonec do Číny neodletí. Kvůli závěrečným jednáním o státním rozpočtu zůstane v Česku a má připravit detailnější rozbor výdajů svého resortu. Cesta přitom čelila kritice opozice i kvůli tomu, že měla následovat krátce po návštěvě Tomia Okamury. Zůna novinářům na Olomoucku řekl, že do Číny nepojede kvůli tomu, aby se v ČR mohl věnovat důležitým pracovním úkolům. Zmínil finální přípravu státního rozpočtu na příští rok, jednání sněmovních výborů či koncepci Armády ČR.
Lidovci chtějí kvůli rozpočtu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě ANO, SPD a Motoristů. Jan Grolich tvrdí, že kabinet porušuje vlastní programové prohlášení, a pokud by opozice uspěla, počítá s expertní vládou a novým rozpočtem před předčasnými volbami.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
