Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Pokud se nenajde řešení, rozpočet na příští rok bude muset mít vyšší schodek než plánovaných 286 miliard korun. Chybí až 60 miliard, řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který teď s SPD a Motoristy vyjednává o složení příští vládní koalice. Řešit situaci s rozpočtem by podle něj ještě měla současná vláda Petra Fialy (ODS).
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Americká blokáda u íránských břehů skončí, uvedl dnes bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Dodal, že míří na schůzku se svými poradci v takzvané situační místnosti, kde rozhodne o aktuálním návrhu dohody s Íránem.
Ceny ropy se snižují, za jejich dnešním poklesem stojí zprávy o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem o prodloužení příměří. Severomořská ropa Brent krátce půl čtvrté vykazovala pokles o 1,8 procenta a pohybovala se nedaleko 92 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela téměř 1,6 procenta a nacházela se v těsné blízkosti 87,50 dolaru za barel.
Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) od června povede Romana Benešová, která působila v poradenské společnosti KPMG nebo skupině Kaprain. Dosavadní ředitelka IKEM Helena Rögnerová se vrátí na ministerstvo. Bude působit jako poradkyně ministra zdravotnictví pro oblast veřejného zdravotního pojištění a řízení nemocnic
Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran (59) se dnes ve Sněmovně vzdal mandátu. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ve Sněmovně by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman.
Evropská unie uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur z evropských fondů. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Cenový strop na🛢️🛢️🛢️ pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, o víkendu opět o více než půl koruny na litr klesne. Litr benzinu v Česku zlevní o 61 haléřů na 42,57 koruny. Cena nafty pak po delší době klesne pod 40 korun za litr, čerpací stanice ji budou moci prodávat nejvýše za 39,72 koruny za litr, což je o 54 haléřů méně než dnes.
Souhrnný čistý zisk tuzemských spořitelních družstev loni meziročně vzrostl o více než třetinu na 101 milionů korun. Jejich bilanční suma naopak klesla o pětinu na 7,5 miliardy. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Dluhy domácností v Česku u bank se v dubnu meziměsíčně zvýšily o zhruba 24 miliard na 2,67 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl přibližně o 26 miliard na 1,58 bilionu Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly asi o 236 miliard a u firem zhruba o 111 miliard korun.
Prezident Petr Pavel označil zásah obytného domu v Rumunsku ruským dronem za zcela nepřijatelný. Podpořil zároveň apel rumunského prezidenta Nicušora Dana na silnou mezinárodní odpověď, spojenci by podle Pavla neměli zůstat jen u společného odsouzení. Rusko musí jasně pochopit, že si podobné útoky nenecháme líbit, napsal Pavel na síti X.
Od ledna do konce dubna 2026 v ČR přibylo 7440 firem, meziročně o 33 procent více. Jde o nejvyšší přírůstek podniků v tomto období za posledních šest let. Vzniklo 13.473 společností, což je o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. Zaniklo jich 6033, meziročně o procento více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau
