Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Pokud se nenajde řešení, rozpočet na příští rok bude muset mít vyšší schodek než plánovaných 286 miliard korun. Chybí až 60 miliard, řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který teď s SPD a Motoristy vyjednává o složení příští vládní koalice. Řešit situaci s rozpočtem by podle něj ještě měla současná vláda Petra Fialy (ODS).
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
Ukrajina se kvůli dodávkám svých dronů Izraeli stala pro Írán legitimním cílem útoků. Uvedl to dnes předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu 👨 Ebráhím Azízí. Írán v odvetě na americko-izraelský útok podniká dronové a jiné údery proti řadě zemí v regionu, Ukrajina jim nabídla pomoc s protidronovou ochranou. Dodávky do Izraele však nepotvrdila.
Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 9️⃣6️⃣ let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agentuře DPA to sdělilo nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nevlivnějších myslitelů současnosti.
Japonská vláda ☝️ zvažuje pořízení ukrajinských útočných dronů k posílení vlastní obranyschopnosti. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce využít bojové zkušenosti Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Jedním z řešení by mohla být bilaterální dohoda o výměně zbraní, možností je i nákup.
Hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana 👨 Martina Kuby získalo registraci ministerstva vnitra. Kuba to řekl v dnešním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podzimní komunální volby nejsou podle bývalého občanského demokrata Kuby pro hnutí cílem. Jde podle něho o dlouhodobý projekt, který chce uspět ve sněmovních volbách za tři roky.
Válka v Íránu se propíše do české ekonomiky dodatečným 📈 růstem inflace od 0,2 do 1,9 procentního bodu. Výsledná meziroční inflace se tak za rok 2026 bude pravděpodobně pohybovat mezi 1,8 až 3,5 procenta. Očekávaná ztráta ekonomického výkonu spojená s růstem cen ropy se projeví ve zpomalení růstu ekonomiky od 0,1 do 0,7 procentního bodu.
Běloruská opoziční aktivistka 👩 Maryja Kalesnikavová si dnes v západoněmeckých Cáchách převzala Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Ocenění získala už v roce 2022, tehdy si ho ale nemohla osobně převzít, neboť byla ve vězení v Bělorusku.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron dnes vyzval Izrael k přímým jednáním s Libanonem o příměří, jako dějiště rozhovorů nabídl Paříž. Macron to napsal na síti X, kde varoval před pádem Libanonu do chaosu. Izrael obnovil údery v Libanonu po útoku na Írán, který židovský stát vede spolu se Spojenými státy.
Americká armáda poslala na Blízký východ na obranu před íránskými údery 🔟 tisíc bezpilotních stíhačů dronů. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to prohlásil náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll. Stroje, které se osvědčily na Ukrajině v ochraně před ruskými útoky, mají pomoci americkým silám v nynější válce proti Íránu pomoci najít levnější způsob ničení íránských dronů, než jsou drahé rakety v systémech protivzdušné obrany Patriot či THAAD.
Poslanci KDU-ČSL navrhli podobně jako ministerstvo práce a sociálních věcí 📈 zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun, u vícerčat na dvojnásobek. Změnu by ovšem chtěli zavést už od poloviny letošního roku, zatímco ministerstvo s tím počítá až od příštího roku. S ohledem na rozložení sil ve Sněmovně nemá lidovecká novela příliš šancí na úspěch.
Dnes časně ráno byl v Bagdád zasažen areál americké ambasády, nad kterým byl pak pozorován oblak černého dýmu, uvedla agentura AFP. Informace se ale rozcházejí ohledně typu úderu. Podle prvního iráckého bezpečnostního zdroje zasáhl jednu z budov dron, podle dalšího zdroje dopadla na přistávací plochu pro helikoptéru 🚀 raketa. Velvyslanectví se k incidentu bezprostředně nevyjádřilo.