V úterý po prodlouženém víkendu se sejde Sněmovna k bodu vyslovení nedůvěry vládě. Setkání svolala opozice, původní záminkou byl schodek rozpočtu, který odporuje programovému prohlášení vlády. Bodů však bude víc a oba tábory celé zasedání pojmou jako velkou předvolební agitku.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva rusky hovořících obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Polsko očekává, že Spojené státy zveřejní své úmysly o ustanovení trvalé americké vojenské základny na polském území v prosinci. Tehdy by měl Pentagon totiž schválit revizi americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prověří své rozhodnutí v kauze navážení odpadů na hořící heřmanickou haldu v Ostravě. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. MŽP dříve prověřování kauzy odebralo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a následně ho ukončilo bez nalezení viníka.
Prestižní francouzská literární Goncourtova cena vyloučila ze svého soutěžního seznamu román C’était ça ou mourir (Buď to, nebo zemřít) kvůli podezření, že byl napsán za použití umělé inteligence. Toto tvrzení autor díla, kanadský spisovatel Thélyson Orélien, odmítl. Podle vedení ceny je však pravděpodobné, že velká část díla vznikla za použití AI.
Německý automobilový koncern Volkswagen musí kvůli možným problémům s řízením svolat po celém světě zhruba čtyři miliony 🚗 vozů, včetně více než milionu automobilů značky Škoda. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt, který se odvolává na své zdroje.
Mezinárodní ocelářská skupina ArcelorMittal se v důsledku série ruských raketových útoků rozhodla ❌ zastavit provoz v největší ukrajinské ocelárně. Firma v dnešní tiskové zprávě uvedla, že závod se za posledních pět týdnů stal terčem čtyř raketových útoků a že za současné situace není možné jeho provoz bezpečným a udržitelným způsobem obnovit.
Nizozemsko chce ❌ zrušit povinnost naplňovat před zimou zásobníky plynu na stanovenou úroveň. Země letos kvůli tomuto nařízení Evropské unie utratila za doplnění zásob téměř jednu miliardu eur (24,3 miliardy korun). Současný systém EU podle Nizozemska nutí vlády plnit úkol, který by měl zajišťovat trh, napsala agentura Bloomberg.
Evropská komise chce ještě letos nabídnout členským státům EU znovu k využití až téměř 2️⃣0️⃣ miliard eur (488 miliard korun) z nevyužitého rámce obranných úvěrů SAFE. Uvedl to dnes mluvčí EK Thomas Regniers tím, že část prostředků má být využita na společné projekty s Ukrajinou.
Společnost OKD zahajuje v areálu Dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku výstavbu velkokapacitního bateriového úložiště elektrické energie téměř za 2️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun. Provoz úložiště, které bude poskytovat služby výkonové rovnováhy a obchodní flexibilitu, začne ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Britské firmy budou moci využívat 💻 data z bojiště na Ukrajině k vývoji nových modelů umělé inteligence (AI) pro roje dronů, uvedla dnes britská vláda. Dohoda mezi britským premiérem Andym Burnhamem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským umožňuje přístup k databázi snímků a videozáznamů získaných pomocí bezpilotních leteckých systémů na Ukrajině.