Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Pokud se nenajde řešení, rozpočet na příští rok bude muset mít vyšší schodek než plánovaných 286 miliard korun. Chybí až 60 miliard, řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který teď s SPD a Motoristy vyjednává o složení příští vládní koalice. Řešit situaci s rozpočtem by podle něj ještě měla současná vláda Petra Fialy (ODS).
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
Provozní zisk švýcarského výrobce čokolády Lindt & Sprüngli v loňském roce 📈 vzrostl o téměř deset procent na 971 milionů švýcarských franků (26,2 miliardy korun). K růstu přispěly vyšší ceny. Firma však současně v dnešním prohlášení snížila výhled růstu tržeb v letošním roce kvůli konfliktu na Blízkém východě. Akcie firmy tak klesly nejvíce od roku 2020, upozornila agentura Bloomberg.
Evropská komise ❌ odmítla myšlenku zmírnit sankce na ruskou ropu kvůli současnému napětí na energetických trzích. Vyzvala místo toho k zachování maximálního tlaku na Moskvu, informovala agentura AFP.
Rusko je připravené přispět k deeskalaci situace na Blízkém východě, pokud budou zohledněny bezpečnostní zájmy Íránu, uvedl šéf ruské diplomacie 👴 Sergej Lavrov po dnešním telefonátu se svým íránským protějškem Abbásem Arakčím.
Jednání unijních ministrů životního prostředí v Bruselu se příští týden zúčastní místo ministra vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal 👨 Filip Turek (za Motoristy), uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Svou neúčast zdůvodnil tím, že krátce po svém jmenování přislíbil účast ve stejném termínu na jiné akci v Česku, která se má týkat zemědělství a potravinářství.
Finanční odměny pro členy volebních komisí letos po osmileté pauze 📈 vzrostou. Řadovému členovi se zvýší z 1800 na 2500 korun, předsedovi komise z 2200 na 3500 korun, zapisovateli z 2100 na 3500 korun a místopředsedovi z 2100 na 3000 korun. Vyšší odměny dostanou členové komisí už při říjnových komunálních volbách. Počítá s tím vyhláška ministerstva vnitra, která platí od ledna.
Visegrádská čtyřka nyní podle 👴 Andreje Babiše nyní nefunguje kvůli napětí mezi Polskem a Maďarskem. Skupina ale má stále smysl, řekl český premiér na dnešní tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz řekl, že zjevně neexistuje společný plán ukončení války v Íránu. Německo nemá zájem na nekonečné válce, řekl Merz na tiskové konferenci po dnešním jednání s českým premiérem Andrejem Babišem. Dodal, že svět potřebuje stabilní a životaschopný Írán. Babiš prohlásil, že německý pohled na válku na Blízkém východě sdílí.
Americký prezident 👴 Donald Trump v rozhovoru se stanicí Fox News nevyloučil, že by byl ochoten jednat s Íránem, ale záleželo by podle něj na podmínkách. Fox News o tom informovala dnes. Írán přitom v pondělí uvedl, že na jednání o příměří není prostor, dokud útoky USA a Izraele pokračují. Mluvčí íránské diplomacie v této souvislosti poznamenal, že Írán tuto válku nezačal.
Podpora útoků Spojených států na Írán je mezi Američany mnohem 📉 nižší, než tomu bylo v případě amerického zapojení do válek v zahraničí v minulosti, napsal dnes deník The New York Times s odvoláním na průzkumy.
Nafta v Česku 📈 zdražila od začátku války na Blízkém východě 28. února v průměru o 6,10 koruny na 39,20 koruny za litr. Naposledy byla průměrná cena dieselu nad 39 korunami v dubnu 2024. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, v současné době se prodává u tuzemských čerpacích stanic za průměrných 36,36 koruny za litr, což je o 2,75 koruny více než na konci února.