Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
„Skutečný deficit státního rozpočtu po očištění o evropské prostředky činí 249,9 miliardy korun. Evropské peníze jsou průtokovou položkou a jejich započítávání bez kontextu vytváří zkreslený obraz hospodaření státu,“ uvedl Stanjura.
Upozornil na to, že Česko vyplatilo na projektech financovaných Evropskou unií o 40,8 miliardy korun víc, než inkasovalo z unijních zdrojů. Zároveň zdůraznil, že to neznamená pro zemi ztrátu. „Tyto prostředky Česká republika obdrží v následujících měsících, a právě proto je namístě říci, že budoucí vláda získává faktický 'dárek' ve výši zhruba 41 miliard korun,“ uvedl.
Dodatečné obranné výdaje
Dalšími důvody pro zvýšení schodku nad plánovanou hodnotu jsou podle Stanjury vyšší investice a dodatečné obranné výdaje, které zajistily splnění zákonného požadavku ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to serveru Echo24. „Abychom dosáhli závazku dvou procent HDP, tak jsme museli osm až deset miliard obranných výdajů přidat,“ uvedl. Dvě procenta HDP na obranné výdaje se podle něj podařilo zajistit i přes silnější než očekávaný ekonomický růst.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes při představení výsledků státního rozpočtu řekla, že za nedodržením schváleného salda stojí zejména podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie a nadhodnocené příjmy z emisních povolenek. Čerpání peněz z Evropské unie označila za nedostatečné.
Stanjura vyjádření Schillerové kritizoval. „Vláda Petra Fialy předává veřejné finance v lepším stavu, než v jakém je před čtyřmi lety přebírala od vlády Andreje Babiše (ANO) a Aleny Schillerové,“ uvedl v tiskové zprávě. Pro Echo24 doplnil, že si nový kabinet připravuje prostor pro další růst rozpočtových schodků.
Fialova vláda loni překročila vlastní limit schodku o zhruba 50 miliard
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Japonský akciový trh vstoupil do nového roku mimořádně silně. Indexy Topix a Nikkei 225 během prvních dvou obchodních dnů posílily o 3,8 procenta, respektive 4,3 procenta, což představuje nejlepší začátek roku nejméně od roku 1990. Vyplývá to z dat agentury Bloomberg.
Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů byly v důsledku západních sankcí zmrazeny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník The Financial Times. Podle listu to ukazuje, že Telegram zůstává finančně vystaven Rusku, přestože se jeho spoluzakladatel Pavel Durov v posledních letech snažil vazby na svou rodnou zemi přerušit.
Telegram v posledních letech uskutečnil několik emisí dluhopisů, včetně emise za 1,7 miliardy dolarů z loňského května, jejímž cílem bylo refinancovat stávající dluh. Podle lidí obeznámených s jednáními firmy s investory společnost odkoupila většinu dluhopisů splatných v roce 2026. Zároveň ale investorům sdělila, že kvůli západním sankcím zůstaly v ruském centrálním depozitáři cenných papírů zmrazené nesplacené dluhopisy v hodnotě 500 milionů dolarů.
Napojení na ruský kapitál
Zjištění podle listu podtrhují, do jaké míry je Telegram stále napojen na ruský kapitál. Sankce zároveň komplikují firmě splácení dluhů i jejich případný odkup. Evropská unie, Spojené státy a Británie po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 uvalily sankce na ruský centrální depozitář cenných papírů, což vedlo ke zmrazení aktiv uložených v této instituci. Tento krok může ovlivnit jakoukoli západní firmu, jejíž dluhopisy drží ruští investoři.
Zmrazení aktiv je podle The Financial Times obzvlášť citlivé pro spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova, který se v posledních letech snaží od Ruska distancovat. Spekulace o jeho vazbách na Kreml Durov opakovaně označuje za konspirační teorie. Telegram se ke zprávě listu o zmrazených dluhopisech odmítl vyjádřit.
Trumpův manuál moci ve Venezuele, kterému rozumí Putin i Zelenskyj
Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.
Durov současně zvažuje možnou primární veřejnou nabídku akcií (IPO), tyto plány ale zatím odložil kvůli probíhajícímu soudnímu řízení ve Francii. Durov spoluzaložil v roce 2006 sociální síť VKontakte, která se rychle stala největší platformou svého druhu v Rusku. Díky tomu si vysloužil přezdívku „ruský Mark Zuckerberg“.
Prodání podílu
Podnikatel uvedl, že Rusko opustil v roce 2014 poté, co odmítl předat ruským bezpečnostním složkám data některých ukrajinských uživatelů VKontakte. Tvrdí rovněž, že byl pod tlakem donucen prodat svůj podíl ve společnosti subjektům napojeným na Kreml. Zhruba ve stejné době založil Telegram, který později přesunul do Dubaje s cílem garantovat svobodu projevu a odolávat vládním zásahům.
Firma držitelům dluhopisů sdělila, že zmrazený dluh uhradí v době splatnosti. O tom, zda bude možné provést platby i ruským držitelům, mají rozhodnout platební agent a depozitář.
Na rozdíl od velkých amerických konkurentů, jako jsou Meta Platforms nebo společnost X Elona Muska, zaměstnává Telegram méně než 100 lidí na plný úvazek. Teprve v poslední době začala firma výrazněji monetizovat svou uživatelskou základnu, která čítá zhruba miliardu lidí, a to prostřednictvím reklamy a placených služeb.
K 30. červnu loňského roku měl Telegram podle dříve nezveřejněných pololetních výkazů k dispozici 910 milionů dolarů v hotovosti a peněžních ekvivalentech, což představovalo výrazný nárůst oproti 142 milionům dolarů o rok dříve.
Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Durov je občanem Francie a Spojených arabských emirátů. V roce 2024 byl zadržen v Paříži, kde ho úřady začaly vyšetřovat kvůli podezření, že Telegram nedostatečně bojuje proti závadnému obsahu, včetně trestné činnosti spojené se zneužíváním dětí. Durov tato obvinění odmítl.
Loni Durov rovněž obvinil francouzskou zpravodajskou službu, že se ho snažila přes prostředníka přimět k cenzuře některých hlasů před parlamentními volbami v Moldavsku. Tvrdí, že cílem bylo podpořit tamní proevropskou vládu. Podle jeho slov se o podobný zásah pokusil i šéf francouzské zahraniční rozvědky DGSE před opakovanými prezidentskými volbami v Rumunsku.
Neauditované finanční výkazy, na které se odvolává The Financial Times, ukazují, že Telegram navzdory právním rizikům pokračuje v růstu tržeb. V první polovině loňského roku zvýšil meziročně příjmy o více než 65 procent na 870 milionů dolarů. Přibližně třetina těchto příjmů, zhruba 300 milionů dolarů, pocházela ze smluv o exkluzivitě. Podrobnosti těchto dohod nejsou známé, podle dřívějších informací listu se však týkaly kryptoměny toncoin, která je s platformou Telegram úzce propojena.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Francouzi začali stíhat šéfa Telegramu Durova, nesmí opustit zemi
Ve Vršovicích vzniká rezidenční projekt, který se vymezuje vůči klasickému sídlištnímu bydlení.
Podél Moskevské ulice v pražských Vršovicích vzniká nový rezidenční soubor Connect Vršovice. Nejde o klasické sídliště ani o uzavřený blok, ale o devět samostatných domů, které architekti označují jako činžovní vily. Projekt investorů Neocity a Daramis se snaží reagovat na proměnu čtvrti, která v posledních letech patří k nejrychleji se měnícím částem Prahy.
FOTOGALERIE: Podívejte se na projekt Connect Vršovice
Vršovice bývaly dlouho vnímány jako dělnická a průmyslová čtvrť. Továrny, sklady a železniční zázemí tu postupně ustupují nové výstavbě, kavárnám a službám. Právě Moskevská ulice s dobrou dopravní dostupností a vazbou na širší centrum dnes tvoří jednu z hlavních rozvojových os této části města.
Projekt Connect Vršovice vzniká v místě, kde se městská zástavba potkává s otevřenějším územím směrem k Bohdalci. Architekti se proto snažili zachovat průhledy do krajiny a neuzavřít území do jednoho gigantického bloku.
Architektura bez velkých gest
Návrh připravil ateliér Jiran a partner architekti. Místo jednoho objemu vzniklo devět domů rozdělených do tří výškových úrovní. Směrem k Moskevské ulici vytvářejí souvislou uliční frontu, do vnitrobloku se ale zástavba rozvolňuje.
„Nechtěli jsme navrhnout jen další blokové sídliště. Pracovali jsme s rytmem zástavby, logickou návazností na okolí a přehledným uspořádáním prostoru. Proto jsme zvolili koncept takzvaných činžovních vil – jednoduchých domů, mezi nimiž zůstávají průhledy, dostatek světla a pocit polosoukromí,“ vysvětluje Zdeněk Jiran, architekt z ateliéru Jiran a partner architekti.
Materiálově projekt vychází z tradiční vršovické architektury. Architekti se na ni odkazují materiály jako jsou režná cihla, i architektonickými prvky jsou lodžie nebo velká okna. Výsledkem není výrazná dominanta, ale spíše klidné pokračování okolní městské struktury. Architekti se vyhýbají okázalosti a pracují s měřítkem běžného městského domu.
Ve Vršovicích roste nový dům s wellness a střešní terasou. Garsonka vyjde na osm milionů
Soubor nabídne celkem 316 bytů od 1+kk po 4+kk. Každý byt má přitom venkovní prostor, balkon, terasu nebo předzahrádku. Vnitřní areál má fungovat jako polosoukromý prostor pro obyvatele: počítá se s menším parkem, vodním prvkem, hřištěm i zázemím pro volný čas. Důraz na komunitní funkce odpovídá trendu, který je v nových pražských projektech stále častější.
„Nejde jen o byty, ale o místo, kde se lidé mohou setkávat, sdílet a společně žít. To je filozofie, kterou chceme v našich projektech dlouhodobě prosazovat,“ říká Oded Ber, CEO společnosti Neocity.
video
Developery i banky spojuje jedno téma: povolování. Odblokuje rok 2026 realitní trh?
Nový stavební zákon, metropolitní plán Prahy i profesionalizace trhu. Rok 2026 je podle klíčových hráčů realitního a developerského trhu plný zásadních příležitostí, které mohou urychlit výstavbu, rozhýbat investice a změnit vnímání role realitních profesionálů. Přinášíme přehled nejdůležitějších trendů a očekávání napříč sektorem.
Výhodou projektu je i poloha. V docházkové vzdálenosti se nachází stanice Praha-Eden, tramvajové i autobusové zastávky, obchodní centrum Eden nebo park Heroldovy sady. Vršovice tak nabízejí kombinaci dobré dostupnosti a stále relativně kompaktního městského prostředí.
Projekt zahrnuje i podzemní garáže, sklepní prostory, přípravu pro elektromobilitu a využití solárních technologií.
Cenové nastavení odráží proměnu Vršovic z původně průmyslové čtvrti na rezidenční lokalitu širšího centra. Byt 2+kk o velikosti 48 metrů čtverečních zde vyjde zhruba na 8,3 milionu korun, zatímco největší byty s plochou kolem 118 metrů čtverečních se pohybují okolo 16 milionů korun, což odpovídá cenám nové výstavby v této části Prahy.
Z Koh-i-Nooru ve Vršovicích vznikne živá čtvrť s 600 byty
Developerská společnost PSN může začít s dlouho plánovanou proměnou bývalé továrny Koh-i-noor ve Vršovicích. Firma získala klíčové povolení, které otevírá cestu k rozsáhlé konverzi jednoho z posledních velkých industriálních areálů v širším centru Prahy. Na místě má vzniknout převážně rezidenční čtvrť, která nabídne i více než 600 bytů.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Když staré ustupuje novému. Kde všude se letos bude bourat?
