Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Grónsko se vzpírá Trumpovi. V sázce je i budoucnost NATO

Grónsko
ČTK/AP
 ČTK

Grónsko odmítá tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obranu ostrova chce zajistit v rámci NATO.

Grónsko zintenzivní své úsilí, aby zajistilo obranu ostrova v rámci Severoatlantické aliance, uvedla v pondělí grónská vláda. Znovu zároveň odmítla opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se ostrov – autonomní území Dánského království a členské země NATO – stal součástí Spojených států. Informovaly o tom agentury Reuters a Agence France-Presse.

Trump: Ostrov „tak či onak“ převezmu

Trump tvrdí, že Spojené státy potřebují Grónsko kvůli národní bezpečnosti, ale také proto, aby se největšího světového ostrova, bohatého na nerostné suroviny, v budoucnu nezmocnily Čína či Rusko. V neděli zopakoval své dřívější tvrzení, že USA ostrov „tak či onak“ převezmou a že toto území potřebují „fyzicky vlastnit“.

Americký prezident Donald Trump

Trump: Pokud to neuděláme my, vezme si Grónsko Rusko nebo Čína

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy podniknou kroky k získání Grónska „ať se jim to líbí, nebo ne“. Výrokem výrazně vyostřil dosavadní rétoriku administrativy, která dlouhodobě usiluje o převzetí kontroly nad dánským autonomním územím.

Přečíst článek

Grónská vláda: To je nepřijatelné

„Spojené státy opět potvrdily své přání zmocnit se Grónska. Grónská koaliční vláda to nemůže v žádném případě akceptovat,“ uvedla vláda v prohlášení. Zároveň dodala, že zintenzivní své úsilí, aby zajistila, že obrana Grónska se uskuteční v rámci NATO.

„Všechny členské státy NATO, včetně Spojených států, mají na obraně Grónska společný zájem,“ zdůraznil kabinet premiéra Jense-Frederika Nielsena.

NATO a EU varují

Generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí při návštěvě Chorvatska uvedl, že aliance pracuje na dalších krocích k posílení bezpečnosti v Arktidě a že se na prioritním významu tohoto regionu shodují všechny členské země.

Komisař EU pro obranu a vesmír Andrius Kubilius varoval, že vojenské převzetí Grónska Spojenými státy by znamenalo konec NATO.

Vojenská hrozba otřásla aliancí

Trump v uplynulém týdnu šokoval členské státy NATO, když pro získání Grónska odmítl vyloučit použití vojenské síly. Připustil rovněž, že si možná bude muset vybrat mezi zachováním integrity NATO a ovládnutím tohoto dánského území.

Trump chce Grónsko. I za cenu vojenského konfliktu

USA zvažují různé scénáře, jak získat Grónsko. Vedle diplomatického řešení připouštějí i použití síly, což znepokojuje Evropu.

Přečíst článek

Historie a status ostrova

Grónsko, které obývá zhruba 56 tisíc lidí, bylo do 50. let minulého století dánskou kolonií. V roce 1979 získalo částečnou autonomii se vznikem vlastního parlamentu. Kodaň má dosud pod kontrolou zahraniční politiku, obranu a měnovou politiku ostrova. Od roku 2009 má Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Nuuk

Imperiální politika se vrací. Proč Trump tak tlačí na Grónsko?

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.

Přečíst článek

Související

Vlivný muž Bílého domu Stephen Miller

USA si mohou s Grónskem dělat, co chtějí. Nikdo se jim nepostaví na odpor, hlásal hlavní Trumpův poradce Miller

Přečíst článek

Alphabet v elitním klubu: Tržní hodnota firmy překonala 4 biliony dolarů

Alphabet
ČTK
 nst
nst

Mateřská společnost Googlu Alphabet se stala čtvrtou firmou na světě, jejíž tržní hodnota překročila hranici 4 bilionů dolarů. Akcie společnosti v pondělí posílily přibližně o jedno procento poté, co Apple oznámil, že pro své modely umělé inteligence a novou generaci hlasové asistentky Siri využije technologii Gemini od Googlu.

Alphabet se zařadil mezi technologickou elitu po boku Nvidie, Microsoftu a Applu, tedy firem, které v minulosti dokázaly dosáhnout tržní hodnoty čtyř bilionů dolarů, uvádí CNBC. Nvidia a Microsoft této hranice dosáhly v červenci a Apple v říjnu, u Microsoftu i Applu se později hodnota opět snížila pod tuto úroveň.

Úspěšný rok

Vstup Alphabetu do „klubu čtyř bilionů“ přichází po mimořádně úspěšném roce na akciových trzích. Akcie společnosti v roce 2025 vzrostly o 65 procent, což představuje nejsilnější růst od roku 2009, kdy se titul zotavoval z globální finanční krize.

Svět „prodává Ameriku“. Trumpův útok na Powella otřásá trhy

Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.

Přečíst článek

Investory povzbudil především obrat společnosti v oblasti umělé inteligence a postupné překonávání regulatorních překážek. V listopadu Alphabet představil Ironwood, sedmou generaci vlastních tensorových procesorů určených pro AI, které jsou vnímány jako potenciální alternativa k čipům společnosti Nvidia. V prosinci pak Google uvedl model Gemini 3, jenž si vysloužil velmi pozitivní hodnocení.

Navzdory rostoucí popularitě služeb ChatGPT a Sora od společnosti OpenAI a obavám o budoucnost online reklamy v éře AI chatbotů se Alphabetu podařilo přesvědčit investory, že jeho inovační potenciál zůstává silný.

Wall Street

Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu

Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.

Přečíst článek

Analytik Deepak Mathivanan před pár dny zvýšil doporučení na akcie Alphabetu a uvedl, že technologické výhody asistenta Gemini nejsou podle něj trhem plně doceněny. Podle něj má Google jednu z nejsilnějších pozic napříč celým technologickým řetězcem umělé inteligence.

Pozitivně se vyjádřili také analytici banky Citigroup, kteří zařadili Google mezi hlavní investiční tipy pro rok 2026. Upozornili, že zhruba 70 procent zákazníků Google Cloud již využívá AI produkty společnosti.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Pospěšte si s nákupem notebooku, mobilu, ojetiny, než podraží, burcují čeští prodejci

Pospěšte si s nákupem notebooku, mobilu, ojetiny, než podraží, burcují čeští prodejci

Přečíst článek

Filip Turek bude vládním zmocněncem. Andrej Babiš zvolil provizorium v klimatické politice

Filip Turek
ČTK
 ČTK

Vláda našla dočasné řešení patové situace kolem vedení resortu životního prostředí. Poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek se stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku poté, co prezident Petr Pavel odmítl jeho jmenování ministrem. Podle premiéra Andreje Babiše jde jen o přechodný krok, který však vyvolává právní i politické otázky.

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stal poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Vláda tak reagovala na situaci, kdy prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání kabinetu uvedl, že jde o dočasné řešení, které má zajistit kontinuitu vládní politiky v oblasti klimatu.

Podle Babiše je současný stav provizoriem do doby, než se podaří najít shodu s prezidentem na obsazení ministerského postu. „Nechceme, aby klimatická agenda stála,“ uvedl premiér s tím, že vláda zároveň zrušila funkci zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání o klimatu, jejíž agenda se nově soustředí pod Turka.

Napětí mezi vládou a Hradem vzniklo poté, co prezident Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Důvody oficiálně nespecifikoval, dlouhodobě však zdůrazňuje, že u kandidátů na ministry posuzuje nejen politickou podporu, ale i odborné předpoklady a hodnotové ukotvení, zejména v oblastech s mezinárodním přesahem.

Filip Turek

Poslanec Turek žaluje prezidenta Pavla. Žádá omluvu za odmítnutí jmenování ministrem

Poslanec Motoristů Filip Turek podá žalobu na ochranu osobnosti proti prezidentu Petru Pavlovi. Vadí mu zdůvodnění, proč jej hlava státu odmítla jmenovat ministrem životního prostředí. Pavel poukazuje na Turkovy výroky a chování, které podle něj zpochybňují respekt k právnímu a ústavnímu řádu.

Přečíst článek

Turek dnes ráno naznačil, že by jako vládní zmocněnec mohl resort životního prostředí fakticky řídit, případně jej vést „zprostředkovaně“. Ministerstvo je nyní dočasně svěřeno ministru zahraničí a předsedovi Motoristů Petru Macinkovi, který má zajistit jeho běžný chod.

Takový výklad však narazil na právní limity. Právníci oslovení ČTK se shodují, že vládní zmocněnec nemůže ministerstvo řídit ani nepřímo. Podle nich by šlo o obcházení ústavních pravidel, která jasně vymezují pravomoci ministrů a podmínky jejich jmenování. Vládní zmocněnec je podle zákona poradní a koordinační funkcí bez exekutivní pravomoci nad resortem.

Celá situace tak znovu otevírá debatu o vztazích mezi vládou a prezidentem i o hranicích ústavních zvyklostí. Zatímco kabinet zdůrazňuje pragmatickou potřebu zajistit fungování klimatické politiky, opozice i část odborné veřejnosti upozorňují na riziko precedentu, který by mohl oslabit roli prezidenta i jasné rozdělení moci v exekutivě.

Související

Doporučujeme