Vyšší navrhovaný letošní schodek státního rozpočtu sice čeří politické vody, Českou národní banku ale nechává v klidu. Navýšení plánovaného deficitu z 286 na 310 miliard korun evidentně pro ČNB není ničím zásadním, alespoň z hlediska její zákonem dané snahy o udržování stabilní cenové hladiny.
Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla dnes na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Pokud se nenajde řešení, rozpočet na příští rok bude muset mít vyšší schodek než plánovaných 286 miliard korun. Chybí až 60 miliard, řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který teď s SPD a Motoristy vyjednává o složení příští vládní koalice. Řešit situaci s rozpočtem by podle něj ještě měla současná vláda Petra Fialy (ODS).
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Ukrajinská vláda a Mezinárodní měnový fond se 🤝 dohodly na zmírnění některých podmínek nového úvěrového programu 8,2 miliardy dolarů (167,6 miliardy korun). Úpravy se mimo jiné týkají citlivého zvyšování daní. Uvedla to dnes ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
V etiopské Addis Abebě dnes začal každoroční summit Africké unie (AU). Událost přichází den poté, co se ve stejném městě uskutečnil již druhý italsko-africký summit, během něhož se italská premiérka 👩 Giorgia Meloniová zavázala k prohloubení spolupráce s africkými zeměmi. Informovala o tom dnes agentura AP.
Čína bude od prvního května uplatňovat nulové clo na dovoz z 5️⃣3️⃣ afrických zemí, se kterými má diplomatické vztahy. Oznámil to dnes podle agentury AFP čínský prezident Si Ťin-pching. Opatření má podle Pekingu podpořit obchodní výměnu a posílit hospodářské vazby s africkým kontinentem.
Vystoupení ministra zahraničí Spojených států Marka Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci podle českého prezidenta 👨 Petra Pavla rozptýlilo v Evropě obavy. Kritika podle něj v projevu zůstala, ale byla mnohem konstruktivnější, řekl prezident českým novinářům. Dodal, že USA a Evropa mají společné cíle.
Téměř 2️⃣0️⃣0️⃣ tisíc lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
Spojené státy musejí 📈 zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel. V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena.
Maďarský premiér 👴 Viktor Orbán prohlásil, že po vítězství v dubnových parlamentních volbách vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Jeho strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza a Orbán tak čelí největší výzvě od roku 2010, kdy se stal premiérem.
Ministryně financí 👩 Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.
Ruský prezident Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov a získat část Ukrajiny, stejně jako nacistický diktátor Adolf Hitler získal v roce 1938 část Československa. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Ve svém projevu kritizoval Rusko, ale třeba i Írán, který Moskvě dodává drony Šáhed.
Čínský ministr zahraničí Wang I dnes ☝️ varoval před výzvami, aby se Spojené státy vzdalovaly od Číny. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci naopak vyzval k pozitivní a pragmatické politice ze strany Washingtonu s tím, že spolupráce by byla pro obě země tím nejlepším. Zároveň vyzdvihl roli OSN a podpořil myšlenku multipolárního světa.