Bývalý premiér Petr Fiala ostře zaútočil na vládu Andreje Babiše. Ve Sněmovně jí vyčetl dražší hypotéky a pohonné hmoty, rostoucí schodek rozpočtu i to, že vlastní nesplněné sliby podle něj svádí na předchozí kabinet.
Ministr obrany Jaromír Zůna nakonec do Číny neodletí. Kvůli závěrečným jednáním o státním rozpočtu zůstane v Česku a má připravit detailnější rozbor výdajů svého resortu. Cesta přitom čelila kritice opozice i kvůli tomu, že měla následovat krátce po návštěvě Tomia Okamury. Zůna novinářům na Olomoucku řekl, že do Číny nepojede kvůli tomu, aby se v ČR mohl věnovat důležitým pracovním úkolům. Zmínil finální přípravu státního rozpočtu na příští rok, jednání sněmovních výborů či koncepci Armády ČR.
Lidovci chtějí kvůli rozpočtu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě ANO, SPD a Motoristů. Jan Grolich tvrdí, že kabinet porušuje vlastní programové prohlášení, a pokud by opozice uspěla, počítá s expertní vládou a novým rozpočtem před předčasnými volbami.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu by měl být v příštím roce výrazně nižší než 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš chce po ministrech provozní úspory, zároveň ale počítá s růstem investic. Přesnější odhad deficitu bude podle ministryně financí Aleny Schillerové známý až po zveřejnění srpnové makroekonomické prognózy.
Vláda chce v příštím roce podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) hospodařit s větším schodkem státního rozpočtu, než je letošní plánovaný 310 miliard korun. V dalších letech by měl deficit začít klesat zhruba o půl procentního bodu podílu na HDP. Schillerová to uvedla v pořadu Poledne s Moravcem.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.