V úterý po prodlouženém víkendu se sejde Sněmovna k bodu vyslovení nedůvěry vládě. Setkání svolala opozice, původní záminkou byl schodek rozpočtu, který odporuje programovému prohlášení vlády. Bodů však bude víc a oba tábory celé zasedání pojmou jako velkou předvolební agitku.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu by měl být v příštím roce výrazně nižší než 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš chce po ministrech provozní úspory, zároveň ale počítá s růstem investic. Přesnější odhad deficitu bude podle ministryně financí Aleny Schillerové známý až po zveřejnění srpnové makroekonomické prognózy.
Vláda chce v příštím roce podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) hospodařit s větším schodkem státního rozpočtu, než je letošní plánovaný 310 miliard korun. V dalších letech by měl deficit začít klesat zhruba o půl procentního bodu podílu na HDP. Schillerová to uvedla v pořadu Poledne s Moravcem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.
Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.
Stavebně-historický průzkum chátrajícího pivovaru v Kyjově na Hodonínsku ukázal, že nejhodnotnější je přední část stavby. Zřejmě ale až nové zastupitelstvo po říjnových komunálních volbách rozhodne, které části památky zůstanou zachovány.
Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během dnešní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na dnešek naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
V Tatrách napadlo až 25 centimetrů nového sněhu. Na hladkém povrchu může mokrý sníh ve strmém terénu způsobovat i laviny a splazy, varují lavinoví experti podle slovenského serveru aktuality.sk. V Tatrách platí první lavinový stupeň, což neznamená nulové riziko lavin
V Kladně skončila kompletní obnova náměstí Svobody, kromě podzemní obnovy sítí a nových povrchů též přibyly mimo jiné vodní prvky i stromy a další zeleň. Speciální je i systém hospodaření s dešťovou vodou. Proměna náměstí je těsně před kolaudací, řekl ČTK kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).
Město Hradec Králové hodlá převést vodní plochu Stříbrného rybníka v areálu stejnojmenného kempu společnosti Městské lesy Hradec Králové. Hodnota asi sedmihektarového rybníka je téměř 64 milionů korun. Město tím naváže na nedávný převod nemovitostí kempu Městským lesům, schválený zastupiteli.
Ode dneška do pondělí nepojede v Praze metro na lince C mezi stanicemi Pražského povstání a Chodov. Důvodem je výměna dalších 460 původních dřevěných pražců za betonové v úseku mezi Budějovickou a Kačerovem.
Umělá inteligence společnosti OpenAI zveřejnila 53 obrázků nahraných uživateli na internetových platformách bez vědomí firmy. Odkazy na ně nebyly veřejně přístupné, většina z nich již byla odstraněna a OpenAI spolupracuje s platformami na odstranění zbývajících obrázků, oznámila společnost. Je to nejnovější příklad toho, jak agenti AI překračují své pravomoci, upozornila agentura AFP.
Praha v tomto volebním období hospodařila méně rizikově a více transparentně než v minulém, i když v případě zveřejňování smluv je stále nejhorším krajským městem. Vyplývá to z dat, která ČTK poskytla nezisková organizace Hlídač státu. Mezi ostatními krajskými městy metropole vyniká vysoce přebytkovým hospodařením a také množstvím naspořených peněz
Češi při nakupování dávají přednost platební kartě před hotovostí. Preference digitálních plateb vzrostla na rekordních 61 procent a 80 procent Čechů by kartou platilo při každém nákupu, pokud by tato možnost byla všude k dispozici. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Mastercard