Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla dnes na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Pokud se nenajde řešení, rozpočet na příští rok bude muset mít vyšší schodek než plánovaných 286 miliard korun. Chybí až 60 miliard, řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který teď s SPD a Motoristy vyjednává o složení příští vládní koalice. Řešit situaci s rozpočtem by podle něj ještě měla současná vláda Petra Fialy (ODS).
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
Americký prezident Donald Trump označil rozsudek nejvyššího soudu, který se vyslovil proti prezidentovým plošným globálním clům, za hluboké zklamání a dodal, že se velmi stydí za soudce, kteří hlasovali proti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) k dnešku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie. Babiš to napsal na sociální síti X. Má za to, že dostál nárokům práva pro střet zájmů, doplnil.
Sleva na jízdném 75 procent pro seniory a studenty, kterou má současná vláda v programovém prohlášení, by měla začít platit od 1. ledna 2027. Uvedl to ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Studenti do 26 let a senioři starší 65 let mají aktuálně slevy na jízdném ve výši 50 procent. Loni stát dopravcům na kompenzacích za slevy vyplatil přes pět miliard korun.
Policie v kauze ovlivňování zakázek v pražské motolské nemocnici zajistila majetek za 500 milionů korun. Uvedla to mluvčí úřadu evropského veřejného žalobce Paula Telo Alvesová. V kauze čelí stíhání pět firem a 19 lidí, mimo jiné dlouholetý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, tehdejší provozně-technický náměstek Pavel Budinský či vlivný advokát a bývalý šéf České unie sportu Miroslav Jansta.
Americký nejvyšší soud poměrem šesti ku třem označil mechanismus, kterým prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, včetně těch recipročních, za nezákonný, informuje agentura AP.
Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalilo a bylo mnohem nižší, než se čekalo. Hrubý domácí produkt v celoročním přepočtu vzrostl o 1,4 procenta, ve třetím čtvrtletí stoupl o 4,4 procenta. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.
Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Vyplývá to z informací, které sdělila mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Premiér Andrej Babiš považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Mezi nejdůležitější témata dokumentu, který vláda schválila v pondělí, zařadil také zdravotnictví či výstavbu kvůli zvýšení dostupnosti bydlení.
Ministerstvo kultury předloží letos v červnu návrh zákona o financování médií veřejné služby 📺📺📺 obsahující zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Plánuje také změnu zákona o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Účinnost by měl nabýt začátkem roku 2027.