Celosvětové tržby z prodeje vstupenek na film Avatar: Oheň a popel režiséra Jamese Camerona překročily hranici jedné miliardy dolarů. Oznámila to společnost Walt Disney Studios, pod kterou snímek vznikl ve studiu 20th Century Studios.

Film dosud utržil 1,083 miliardy dolarů, z toho 306 milionů v Severní Americe a 777,1 milionu dolarů na zahraničních trzích. Jde o třetí film série Avatar, který dosáhl miliardových tržeb, a zároveň o třetí titul společnosti Disney s tržbami přes miliardu dolarů v letošním roce.

Podle studia se snímek opírá o dlouhodobou návštěvnost kin, zájem o projekce v prémiových formátech a rozšířenou distribuci na mezinárodních trzích. Tyto faktory provázejí filmovou sérii Avatar už od prvního dílu z roku 2009.

Mezi nejsilnější zahraniční trhy patří Čína, kde film utržil 138 milionů dolarů. Následují Francie s 81 miliony dolarů, Německo s 64 miliony a Jižní Korea se 44 miliony dolarů. Film se nadále promítá v kinech po celém světě.

Pamatujete Friendster a MySpace? Sociální sítě začaly krachem, přesto změnily svět

Názory

Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Miliardy dolarů

Úspěch třetího dílu posiluje postavení série Avatar mezi nejvýdělečnějšími filmovými franšízami v historii. Tři filmy ze série nyní dosáhly souhrnných globálních tržeb přesahujících 6,35 miliardy dolarů.

Snímek navazuje na předchozí díly a znovu sleduje příběh Jakea Sullyho a obyvatel měsíce Pandora, kteří čelí další lidské invazi. Američtí kritici podle serveru Variety film hodnotí jako technicky i vizuálně výraznou podívanou.

První Avatar z roku 2009 je dlouhodobě nejvýdělečnějším filmem všech dob, druhý díl se v historickém žebříčku tržeb nachází na třetím místě. Režisér Cameron plánuje sérii uzavřít ještě dvěma pokračováními, jejichž premiéry jsou zatím stanoveny na roky 2029 a 2031.

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Vládnutí jste začali svižně, představili jste například převod regulované složky energie z občanů a firem na stát nebo nový stavební zákon. Jaký bude další zákon, první v roce 2026?

Je toho teď celkem dost. Určitě nás čeká změna zákona o státní službě, aby se pružněji pracovalo s personálem na jednotlivých ministerstvech. Redukovat počty pracovníků není úplně jednoduché. Druhou věcí je změna zákona o jednacím řádu sněmovny. Budeme schvalovat programové prohlášení vlády. Další důležitou věcí je hospodářská strategie, kterou jsme připravili v ANO. Teď ji musíme překlopit do vládní strategie. Týká se nejen resortu průmyslu, ale i dopravy, financí a místního rozvoje. Je provázaná, spojuje hospodářské aktivity. Nutně potřebujeme nastartovat hospodářský růst.

Zákon o státní službě měníte, abyste mohli měnit na ministerstvech náměstky?

Obecně, aby se situace přiblížila pracovnímu právu. Minulá vláda si to zjednodušila, mohli jste si přivést náměstků, kolik chcete. Degradovala odborné náměstky. Ti pro mě byli naprosto klíčoví a jsou stále. Oni z nich udělali vrchní ředitele. Vypadá to jako slovíčkaření, ale úplně to tak není. Když chcete zeštíhlit státní správu, nyní pro to nemáte nástroje. Cíl je jasný, udržet na ministerstvech odborníky. Státní sféra bují, to všichni vidí.

Když jsem končil na ministerstvu průmyslu v roce 2021, bylo tady devět set dvacet lidí. Nyní jich je tady devět set devadesát. Nyní šlo pět procent lidí pryč, a dalších pět procent půjde do poloviny příštího roku. Celkově to bude kolem stovky lidí. Bez problému se s tím bude pracovat. Na odborníky jsme vůbec nesahali, sáhli jsme na řídicí sféru. Asistentky, asistenty, tajemníky, vedoucí kanceláří, poradce. Na MPO máme šest lidí na marketing a komunikaci. To je dostačující. Na ministerstvu obrany jich je dvacet šest. Na ministerstvu práce jich je dvacet čtyři. Je to normální? Nic proti kvalitnímu marketérovi, ale stačí vám jednotky lidí. Nemůžeme mít na úřadech spousty právníků a potom ještě spousty externích právníků.

Schillerová: Fialova vláda loni hospodařila s výrazně vyšším schodkem

Názory

Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za loňský rok představí v úterý.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Změna jednacího řádu sněmovny, to bude omezení času k vyjadřování pro opozici?

Pro všechny. Udělali jsme to podobně, jak to navrhovali poslanci pětikoalice minulé vlády. Všichni tvrdí, že by se sněmovna měla zefektivnit. Pojďme se k tomu vrátit. Dokonce se nám k tomu zástupci minulé pětikoalice připodepsali.

Takže Andrej Babiš nebo Tomio Okamura už nebudou mluvit před plénem šest hodin…

Nikdo. Podívejte, jak dlouho nyní mluví Piráti. To je práce opozice. Když máte možnost, mluvíte. Když jsme byli opozice my, tak jsme mluvili. Nyní je shoda na tom, že proslovy zkrátíme.

Schválili jste nový stavební zákon. Nicméně v platnost má vstoupit až za dva roky. Proč tak pozdě? Kdy se zrychlí stavební řízení?

Náš zákon již byl účinný. Jenže přišla vláda Petra Fialy a celý ho shodila. Přišli jsme o pět let. Zákon už jsme měli připravený, a není to kopie zákona Kláry Dostálové, vychytali jsme některé věci. Ale nečekali jsme, až začneme vládnout, připravili jsme ho dopředu. Nyní jdeme rychlejší cestou, nejdeme klasickým připomínkovým řízením, protože jsme si to za rok a půl všechno oběhali. Dáváme to jako poslanecký návrh, čímž ušetříme pět nebo šest měsíců. Ale v každém případě to musí projít prvním, druhým a třetím čtením. Budou tam pozměňovací návrhy, Senát. Celý tento rok zaberou tato kolečka.

Od prvního ledna příštího roku můžeme začít dělat organizační přesun. Budeme mít centrální stavební úřad. To nebudou lidé navíc, jde jen o centralizaci. Nebudeme mít přes šest set stavebních úřadů, ale 204. Plus patnáct krajských úřadů a jeden centrální. Tuto organizační změnu začneme činit, až bude zákon v platnosti. Takže tento rok máme čas na přípravu kompletní metodiky. To všechno jsou změny, které mohly být dávno zavedené. Říkáte trochu vyčítavě, že to bude až za dva roky. Tak říkám, že o čtyři roky jsme zbytečně přišli. S letošním rokem, kdy musíme všechno schválit, je to pět let. Těch pět let jsou ztráty desítek miliard korun. Ale rychleji to nyní nejde.

Centrální stavební úřad bude řešit větší bytové projekty. Urychlí to jejich výstavbu?

Prvním krokem bude, a ten uděláme urychleně, ještě před platností stavebního zákona, že na sebe DESU převezme projekty strategického zájmu v rámci bydlení. Což jsou projekty o rozloze deset tisíc metrů čtverečních a víc. To je asi sto padesát nebo dvě stě bytů. Tím pádem to půjde ve zrychleném řízení, protože DESU má specifický režim pro povolování. Tím odšpuntujeme problém u této výstavby, a těch projektů je hodně. Poté se DESU stane oním centrálním úřadem a odloupl by se od ministerstva dopravy. A podotýkám, že celý systém není úřednický výmysl, připravovali jsme ho spolu s trhem. S projektanty, architekty, stavebníky, developery, investory, s Hospodářskou komorou či svazem průmyslu. Respektovali jsme i názory obcí a stavebních úřadů. Ty se v posledním roce dostaly do kritické situace.

Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?

Money

Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Segment stavebnictví si nejvíc stěžuje na fakt, že nejsou na trhu lidé. I když se zrychlí povolování, nebude mít kdo stavět. Kde lidi vzít, podpoříte třeba vyšší migraci z ciziny?

Lidé chybí obecně v průmyslu. Je nedostatek nejen kvalifikovaných pracovníků, ale už i těch bez kvalifikace. Lze to řešit dvěma způsoby. Středně a dlouhodobou cestou je podpora technického vzdělávání. To jsou nejen vysoké a střední školy, ale i střední odborné školy bez maturity, počínaje zaváděním technických předmětů na základních školách. Máme ten předmět připravený. Budu tu mít poprvé zmocněnce pro technické vzdělávání. Krátkodobou cestou jsou zahraniční pracovníci. Máme jako vláda v programu zrychlený nábor pracovníků ze zahraničí. Ne zrychlený příchod migrantů, ale lidí, o které je zájem. Teď když si firma vybere někoho třeba na Filipínách, tak na něj čeká tři čtyři měsíce. Problém není v kvótách, chceme zrychlit proces příchodu pracovníků. Už to řešíme s ministerstvem vnitra.

Hospodářská strategie, kterou jsme připravili, komplexně podchycuje, jak zajistit budoucí prosperitu, přidanou hodnotu. To není jenom infrastruktura, dálnice nebo železnice, nebo že odšpuntujeme těžbu nerostů. Začíná to ve školství, pokračuje ve výzkumu a ve vědě. Toto vše zachycujeme z hospodářského pohledu. Hospodářská strategie nemá ambici dělat strategii školství, ale má ambici udělat přesah- ze školství do hospodářství.

Klíčovou oblastí je energetika. Už jste převedli regulovanou složku na státní rozpočet. Tím ovšem navyšujete už tak vysoký schodek státního rozpočtu…

Zaprvé, minulá vláda nepředložila rozpočet se schodkem 286 miliard korun, ale asi 386 miliard. Protože třeba jenom ve fondu dopravní infrastruktury chybí 48 miliard korun. A to je jenom doprava. My se s tím teď pereme, snažíme se šetřit, kde se dá. Převod regulované složky energie na stát generuje další příjmy. Minulá vláda nepochopila rozdíl mezi hospodářským a účetním přístupem. Německo dává 732 miliard korun na podporu energetiky včetně regulované složky. Regulovaná složka z toho bude činit 160 miliard korun. U nás to je pouhých sedmnáct miliard korun.

Dosud jsme měli v poměru ke kupní síle nejdražší energii v Evropské unii a šestou nejdražší absolutně. Fakt, že se sedmnáct miliard převede na stát, není nic jiného než to, že se zbavujeme takzvané zelené daně z průšvihu let 2005 až 2010. A kdyby to aspoň byla zelená daň, která by směřovala k ekologizaci. To byla daň za neschopnost tehdejších politiků, kteří naprosto brutálně zvýšili daň, kterou platí zákazníci. My jsme řekli, že tato daň se nebude platit. Je to proinvestiční opatření, které bude znamenat, že firmy budou mít vyšší profitabilitu. Projeví se to v příjmech jejich zaměstnanců, projeví se to na dani z přidané hodnoty, na daních z příjmu, v investicích, v exportní politice. Nechápu, že to někdo není schopen reflektovat. Fakt se chceme dívat na to, že firmy budou odcházet do zahraničí?

Teď jednám s jedním významným investorem. Nebudu ho ještě jmenovat, je to špičková německá firma. Rozhoduje každý detail. Když se podívali na ceny energií, spráskli ruce. Hrajeme o každých deset euro na megawatthodinu. Tady se rozdávají investiční pobídky v řádech miliard korun, to nikomu nevadí. Ale když všechny plošně podpoříme, abychom měli normální cenu energie, tak nechápu, že to někomu může vadit. Za tím rozhodnutím si stojím, je důležité pro rozvoj byznysu. Nemůžeme dělat hospodářskou politiku, pokud nezlevníme elektřinu. Motorem ekonomiky nemůže být státní sektor, potřebujeme tady firmy udržet.

NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA

Politika

Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.

ČTK

Přečíst článek

Pavel Tykač oznámil, že chce dřív uzavřít tři uhelné elektrárny. Převezme je stát a bude výrobu elektřiny dotovat?

Podle zákona se nejdříve v rámci ČEPSu propočte celková bilance, musí se dopočítat sítě v daných lokalitách. Z toho vyjde závěr, jakým způsobem by se projevilo odstavení jednoho, dvou nebo tří zdrojů. Jsou to Počerady, Chvaletice a Kladno. Když z toho vyjde závěr, že by mohl být nedostatek elektřiny, nebo by to ohrozilo stabilitu sítí v jednotlivých regionech, přichází na řadu Energetický regulační úřad, a ten dopočte kompenzaci za ztrátu. A tu musí zaplatit stát. Dotyčný řekne buď ano, nebo ne. Když řekne ne, udělá se aukce a může přijít kdokoliv jiný.

Celý problém je, že uhelné zdroje jsou levné. Ale náklady dramaticky zvyšují emisní povolenky. Z těch se stal brutální neřízený finanční nástroj, který se utrhnul ze řetězu. Povolenky nyní tvoří u uhelných elektráren asi devadesát procent nákladů na výrobu elektřiny. Tady se dá bojovat jedině řešením napříč evropskými státy, které si začínají uvědomovat, že je to problém. Problém je, že nám jde ještě o uhlí, ale drtivou část Evropy uhlí moc netrápí.

Velkým úkolem bude dostavba Dukovan. Vy jste propagoval, aby byly předem zafixovány české subdodávky. To se nestalo. Co s tím chcete dělat?

Je třeba stavět nejen Dukovany, nemine nás ani Temelín. Nejde o to, že by klesla cena elektřiny, jde hlavně o energetickou bezpečnost. U Dukovan jsem kritizoval, že to bylo částečně marketingově zorganizováno, aby se rychle podepisovalo. Vedle právně administrativní úrovně se mělo pracovat i na zabezpečení českého průmyslu. Tak se to děje všude, není v Evropě žádná stavba jádra, kde by bylo méně než čtyřicet procent domácích dodavatelů zafixováno v době podpisu. U nás je to necelých dvacet procent, a to Doosan Škoda Power beru jako domácího producenta. Chci vytvořit sestavu, kde budu já, korejský ministr, šéf KHNP a šéf ČEZ. Budeme mít pravidelná on-line setkání, zhruba jednou za dva měsíce, kde si řekneme, jak probíhá příprava, kde jsou problémy, a současně si tam budu kontrolovat, jak se vypisují výběrová řízení. Budeme se snažit, abychom do toho dostali maximum českých firem. Bohužel už taháme za kratší konec. Není problém, že vláda vybrala Korejce, nerozhodli bychom jinak.

Okamura si ukradl Nový rok

Názory

Máme za sebou týden, který mají vrcholní politici vůbec nejraději. Týden proslovů. Vítězem je o parník Tomio Okamura. Není sice jasné, proč zrovna na Nový rok řečnil, ale patrně si usmyslel, že bez jeho perel by se národ neobešel.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Avizovali jste možné slučování státních agentur, například CzechTrade, CzechInvest nebo CzechTourism. Uděláte to?

Mám těch projektů víc. Mám přibližně jedenáct subjektů, které bychom chtěli sloučit nebo propojit. Vytvoříme z nich čtyři subjekty. Mezi nimi jsou i CzechTrade a CzechInvest. Už jsme to zahájili za naší minulé vlády, dali jsme je do jedné budovy. Dnes to chceme dotáhnout. Původně jsem myslel, že by to bylo i s CzechTourismem. Nakonec ho necháme pod místním rozvojem. Chci to udělat rychle, ještě uvažujeme, že to propojíme se státním developerem SIRS.

Velkým projektem je také těžba lithia na Cínovci. V roce 2027 by se mělo začít stavět. Podle vývoje cen lithia na trhu však nakonec nemusí jít o výdělečný byznys…

Podařilo se nám už v roce 2020 a 2021, když jsem tady byl, dostat míč na naši stranu. ČEZ ovládl Geomet. Tím má stát pod kontrolou těžbu a zpracování lithia. Mezitím se otestovalo, jak se bude lithium zpracovávat. Ekonomická rentabilita se vyhodnocuje. S ohledem na aktuální cenu a předpokládanou cenu. Plán vypadá pro ČEZ stále docela dobře, i když s jistou mírou rizika. Je to projekt na zhruba pětadvacet let a nyní to vypadá, že by byl solidně profitabilní. Finální rozhodnutí o těžbě je na ČEZ. My máme zájem na tom, aby tato strategická surovina posílila naši soběstačnost. Je to krok k bezpečnosti celé Evropy. Je to významné ložisko. Dvě třetiny toho kopce jsou v Česku, o poslední třetinu se pokouší Německo. Zvažujeme, že bychom měli nejenom těžbu a zpracování, ale že by se hledal koncový článek. Do výstavby gigafactory se však dnes nikdo nehrne, prodej elektroaut v Evropě není žádná hitparáda. Ale to nemusí být gigafactory, budeme hledat nějakého koncového výrobce.

Každá vláda si tvoří svůj tým. Již vyměnila řadu náměstků ministrů. Budete dál měnit lidi například v dozorčích radách ve státních firmách nebo tam, kde má stát vliv?

Určitě. Budeme měnit tam, kde cítíme neodbornost. Ano, skončí všichni politruci. U organizací MPO skončí všichni, kteří byli dosazeni politicky. Budeme tam dávat lidi z oborů. Musíme nutně posílit kontrolu státních institucí. Dozorčí rada nemůže být sestava politických kamarádů, kteří si tam jednou za měsíc vypijou kafe a dostanou za to někde dvacet tisíc, jinde sedmdesát tisíc. Potřebuju tam mít lidi, kteří nám to zkontrolují. Řeknu typický příklad. Explosia. To je firma, která má tři miliardy obrat a jedna a půl miliardy korun EBITDA. Nyní bude investovat jednu a půl miliardy korun. Je to velmi významný podnik. Je tam nový management, s tím jednám. Při tak velké investici musíte mít ne dvojitou, ale čtyřnásobnou kontrolu. Kdo je dodavatelem, jak se to vybírá. Vyměníme tam proto politické nominanty pětikoalice v dozorčí radě. V dané chvíli budeme měnit tři lidi. Neříkám, že dělali něco fatálně špatně. Říkám, že tam potřebuju mít lidi, na které je spoleh. Takhle bych mohl jít firmu za firmou. Potřebujeme to vyztužit tak, abychom tam měli právní a ekonomický dohled.

Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři

Názory

Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.

David Ondráčka

Přečíst článek

Za první týdny vašeho vládnutí se zdá, že se vám s SPD a Motoristy dobře vládne, nejsou vidět žádné spory. Žhavou otázkou je možná jedině situace kolem Filipa Turka. Chcete mít Turka ve vládě?

Respektujeme, že ho Motoristé navrhli. Koalice funguje věcně, dobře. Dokázali jsme se shodnout na programu, což považuji za zásadní. V koaliční smlouvě máme, že budeme respektovat návrhy jednotlivých partnerů. Jestliže Motoristé Turka navrhli, my je nevydíráme a oni nevydírají nás v jiných věcech. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Je jasné, že v minulosti udělal spousty chyb, ostatně sám to přiznal. Je třeba říct, že odpovědnost za vládu nenese prezident, ale premiér. A lídři koaličních stran, koaliční rada. Lidi bych hodnotil až podle toho, co v úřadu předvedou nebo nepředvedou. Na druhé straně prezident má právo vyjádřit se. Dělal to i Miloš Zeman a prezidenti před ním. Ve finále by měl jmenovat na základě návrhu premiéra, to je v Ústavě jasně napsáno. Není ovšem psáno, kdy. Není optimální, kdyby jeden ministr pendloval po dvou ministerstvech. Ale není to věc, která by se nedala zvládnout.

Vláda bude probírat muniční iniciativu na podporu Ukrajiny. Jaký je postoj ANO?

Nerad říkám: My jsme to říkali. Ale tady to výjimečně použiju. V roce 2024 jsem říkal, že o co déle bude konflikt trvat, o to méně budou konečná jednání v souladu se zájmy Ukrajiny. Z mnoha úhlů pohledu. Pragmaticky je to i o velikosti obou armád, počtu Ukrajinců, kteří do armády nechtějí. Také o tom, že NATO opakuje, že personálně se nebude do konfliktu zapojovat. Navzdory tomu, jak se Ukrajina neuvěřitelně brání, bohužel přesila Rusů je a posouvají se. Proto jsme říkali, že je potřeba vyvinout veškerou aktivitu k tomu, aby se konflikt ukončil. Je nutné jednat i s Putinem. Ne proto, že by ho někdo měl rád. Ale pokud se konflikt takto vyvíjí, k jednacímu stolu se bude muset jednou zasednout. Čím to bude později, o to to bude horší. Teď Evropa vydá pro Ukrajinu sto miliard euro. Může to stačit na rok, rok a půl. Evropa zaspala v názoru, jak ten konflikt ukončit. Čekala, jak dopadnou volby ve Spojených státech. Trump to vzal pod svou kontrolu. Evropa naštěstí s Trumpem komunikuje a postupuje s ním jakž takž v souladu. On jediný to může ukončit. Za nás nejlepší pomoc spočívá v tom, aby se tlačilo na mírová jednání. Musím říct, že už před třemi lety to dobře říkal prezident Pavel, na rozdíl od vlády. Ta byla silně aktivistická.

My jsme nikdy nezpochybňovali ideu muniční iniciativy. Zpochybňovali jsme způsob jejího provádění. Říkali jsme, že si uděláme audit. Začali jsme mluvit s lidmi, kteří ji organizují, dosud to nebylo možné. Necháme si předložit fakta a poté se rozhodneme.

V různých zemích Evropy opakovaně zaznívá, že bude válka s Ruskem. Teoreticky, kdyby k tomu došlo, mělo by Česko pragmaticky vyjednávat, nebo bojovat jako Ukrajinci?

Odmítáme strašení. Politika vlády Petra Fialy, bylo to vidět i v předvolební kampani, byla zásadně postavená na strašení. Je třeba být obezřetný, ale nemůžeme lidi strašit. My jsme se kategoricky vymezili a řekli jsme, že budeme součástí NATO. Členství v NATO osobně považuji za zlom, ještě větší než členství v Evropské unii. Spolu se Spojenými státy. Vždy jsem varoval, aby se nefragmentovalo, aby nevznikalo evropské křídlo. Abychom se neoddalovali zájmům Spojených států. NATO je a bude silné pouze se Spojenými státy. To je pro nás naprosto zásadní. Podporujme NATO, společné postupy, posilování. Ale pozor, to není hon za procenty do zbrojení. Posilujme českou armádu. To je základ naší vnější bezpečnosti. Vidím také potenciál v infrastruktuře. Bavme se o energetice, o dopravě. Jestli by bylo možné dát do nákladů spojených s NATO výstavbu Dukovan, což minulá vláda zvažovala, tak proč bychom tam nemohli dát investice do přenosové soustavy? To je také zvýšení odolnosti. Bavme se o konkrétních mostech, silnicích, železnicích. Pokud by byla diskuse, že můžeme posilovat odolnost touto formou, není to nic proti ničemu.

Musíme se soustředit i na vnitřní bezpečnostní politiku. Až skončí válka na Ukrajině, budou statisíce válečných veteránů s potenciálem migrace po celé Evropě. Ukrajina je zemí s velkým korupčním potenciálem a vezměte si, kolik je tam zbraní, se kterými se bude obchodovat na černých trzích v rámci celé Evropy.

Dopis čtenáře: Nejmenovat Turka je setsakra ústavní. Prezident je politik

Názory

Dovolávat se pojetí moci prezidenta z dob, kdy ho volila sněmovna, je směšné, anachronické. a hlavně svým způsobem nedemokratické. Prezident je politik, píše v komentáři Jan Frank.

Dopis čtenáře

Přečíst článek

Havlíček: Naše koalice trvá na nominaci Turka

Politika

Koalice ANO, SPD a Motoristů trvá na seznamu nominantů na ministry, jak ho už dříve schválila, včetně poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Po odpoledním jednání lídrů stran to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný předpokládá, že posun ve sporné nominaci Turka by mohlo přinést úterní jednání prezidenta Petra Pavla s šéfem ANO Andrejem Babišem. Toho v úterý ráno jmenuje prezident předsedou vlády.

ČTK

Přečíst článek