Lukáš Kovanda: Který deficit platí? Spor o čísla může odhalit tři roky rozpočtového selhání
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Národní rozpočtová rada v dané zprávě konstatuje (str. 11), že „státní rozpočet nakonec skončil v hotovostním vyjádření v deficitu 288,5 miliardy korun, respektive 299,4 miliardy korun po očištění vlivu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů.“ Rada zde tedy používá oba údaje, byť jako první uvádí údaj nižší, neočištěný. Postupuje tedy stejně jako běžně samo ministerstvo financí už od roku 2018, ať už za působení Aleny Schillerové v jeho čele nebo Zbyňka Stanjury. Národní rozpočtová rada dále tamtéž pokračuje: „Plánovaný deficit 295 miliardy korun, který předpokládal nulovou bilanci příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU, se tak ve své podstatě podařilo splnit.“
Poslední citovaná věta je zásadní. Rada totiž konstatuje splnění plánovaného deficitu, které ale striktně vzato platí za daný rok pouze při uplatnění vyčíslení schodku se zahrnutím pozice vůči EU a finančním mechanismům. Při tomto zahrnutí, v neočištěné podobě, totiž za rok 2023 vzniká schodek 288,5 miliardy korun, který je tedy nižší než údaj 295 miliard korun. Zatímco v očištěné podobě vzniká deficit 299,4 miliardy korun, který je vyšší než údaj 295 miliard korun, takže schodek splněn není.
Částka odpovídající překročení schodku o 4,4 miliardy korun při užití očištěného výdaje je z hlediska celkového objemu rozpočtu poměrně nízká, avšak přesto svým rozsahem jen nepatrně zaostává například za sumou 4,7 miliardy korun, která byla v roce 2023 vyplacena na slevy na jízdném dětí, studentů a seniorů v autobusech a na železnici. Takže už jde o částku, která se stala politickým tématem, která budila zájem veřejnosti i médií. Její bagatelizace tedy nepřipadá v úvahu.
Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?
Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?
Názory
Národní rozpočtová rada i přes nenaplnění rozpočtu v rozsahu 4,4 miliardy korun v očištěné podobě konstatuje jeho splnění, při prioritizaci vyčíslení v neočištěné podobě. Evidentně tedy sama prioritizuje údaj nižší, 288,5 miliardy korun, tedy údaj neočištěný, jehož uplatněním jedině lze za rok 2023 konstatovat splnění deficitu, jak tak Národní rozpočtová rada činí. Přitom totožný postup, který Národní rozpočtová rada uplatňuje v uvedené výroční zprávě, tedy prioritizace neočištěného údaje, ovšem za loňský rok vede k vyčíslení schodku ve výši 290,7 miliardy korun, a nikoli 249,9 miliardy korun.
Navíc, pokud by se měl jako prioritní nově používat postup, který za rok 2025 vede k deficitu 249,9 miliardy korun, jak po tom nyní například část politické reprezentace volá, bude to skutečně pro Fialovu vládu celkově příznivější? Vždyť pokud by se tentýž postup následně použil jako prioritní i u výsledků rozpočtu za léta 2023 a 2024, vyšlo by najevo, že Fialova vláda se do schváleného limitu schodku nevešla nejen v roce 2025, ale ani v letech 2023 a 2024. Pokud se naopak setrvá při postupu běžně používaném v posledních skoro deseti letech, který vede k vyčíslení schodku za rok 2025 ve výši 290,7 miliardy korun, Fialova vláda se tak do schváleného schodku nevešla pouze v roce loňském, zatímco v letech 2023 a 2024 ano – jak za rok 2023 ve zmíněné výroční zprávě, jak je uvedeno výše, ostatně tedy konstatuje i sama Národní rozpočtová rada.
Čtyřprocentní úrok se na nejlepších spořicích účtech drží i po Novém roce, i když pro mnohé střádaly už jen pro oko. Kdo chce dnes ze spoření vytěžit maximum, musí hlídat nejen číslo v ceníku banky, ale i limity, bonusy a další drobně psané podmínky. Víme, kde vám za vaše peníze dají nejvíc. 
Spořicí účty v lednu 2026: Čtyřprocentní úrok nezmizel, ale přibylo podmínek
Money
Konec zavedené praxe
Pokud se ustoupí od zavedené praxe posledních takřka deseti let a začnou se jako prioritní prezentovat schodky státního rozpočtu v očištěné podobě, tj. bez zahrnutí pozice vůči EU, pak to znamená:
Schodky Fialovy vlády za roky 2023 a 2024 se zhorší natolik, že nebude již možné deklarovat splnění schváleného schodku, který tak Fialova vláda překročí tři roky po sobě – 2023, 2024 a 2025.
Například schodek Sobotkovy vlády za rok 2017 a Babišových vlád za roky 2018 a 2020 budou naopak o něco nižší, než za dané roky tehdy vlády veřejnosti prezentovaly.
Sečteno, podtrženo, dosud se ve vyčíslení schodku rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, a to i tehdy, když tato prioritizace vedla k vyzdvižení údaje pro vládu méně příznivého, jako například za výše uvedené roky působení Sobotkova či Babišových kabinetů. Proč nyní tuto zavedenou praxi měnit jenom proto, že v jednom konkrétním roce (za rok to zase může být opačně) by taková změna vedla k vyčíslení výše schodku, která je z hlediska části politiků v očích veřejnosti jaksi stravitelnější?
