Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Letiště Praha čeká rychlejší výměna vedení, která má uklidnit napjatou situaci mezi zaměstnanci. Radomír Lašák se stane předsedou představenstva už od srpna, tedy o měsíc dříve, než se původně čekalo. Odbory ale zůstávají ve stávkové pohotovosti a čekají, jaké kroky nové vedení po nástupu udělá.
Češi znovu ukázali chuť půjčovat státu napřímo. V první emisi státních dluhopisů pro občany nakoupili papíry za 74 miliard korun. Největší zájem byl o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně.
Vláda slibuje, že po dalším růstu schodků začne od roku 2028 znovu šetřit. Jenže za plánem zatím nejsou věrohodné úspory, ale víra v růst, boj s šedou ekonomikou a jednorázové příjmy z prodeje státního majetku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Lidem, kteří si objednali Dluhopisy Republiky a ještě za ně nezaplatili, běží poslední hodiny. Peníze musejí být na účtu státu nejpozději v úterý. Žádný pardon na pozdější úhradu neexistuje.
Letiště Praha může od konce léta vést Radomír Lašák. Bývalý šéf Českých aerolinií uspěl ve výběrovém řízení na člena představenstva s odpovědností za řízení společnosti. Jeho nominaci ještě projedná vládní personální výbor.
Stát chtěl od občanů získat 20 miliard korun, zájem byl ale čtyřnásobný. Češi si v prvním kole objednali Dluhopisy Republiky zhruba za 80 miliard korun. Teď je musejí do 7. července zaplatit.
Vyšší sazby ČNB pomohly střadatelům. Ministerstvo muselo přidat na Flexi Bondech.
Schodek státního rozpočtu může příští rok přesáhnout 350 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje také na uvolňování rozpočtových pravidel a rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu.
Stát znovu narazil při prodeji dvou bytových domů s nájemníky v krkonošském Harrachově. Nepomohla ani výrazně nižší cena. Do veřejné soutěže se ani na sedmý pokus nepřihlásil žádný zájemce.
Vládní návrh na znovuzavedení EET ve středu prošel prvním čtením. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že systém přinese přes 14 miliard korun ročně. Část opozice tomu nevěří a mluví o „digitalizaci nedůvěry“.
