Důchodová komise zasedala a nic. Nikam jsme se neposunuli, říká její člen

Důchodová komise diskutovala o možnostech změn ve spoření na stáří, aby si lidé našetřené peníze vybírali postupně každý měsíc jako součást důchodu. Debatovala i o dalších změnách, a to třeba o poplatcích fondům. Žádné rozhodnutí či doporučení však nepřijala, oznámil člen důchodového poradního týmu Filip Pertold. Dobrovolné spoření na stáří představuje takzvaný třetí pilíř důchodového systému. Podle Asociace penzijních společností ČR si v něm na konci minulého roku peníze odkládalo 4,39 milionu lidí.

Komisi vytvořil loni na jaře ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zasedají v ní zástupci každé z koaličních stran, resortu práce a financí a čtyři ekonomové. Scházejí se jednou za měsíc. Probírají jednotlivá témata. Ve čtvrtek se seznámili s návrhy ministerstva financí, které se týkají změn třetího pilíře.

Lukáš Kovanda: Jak reformovat důchody? Dát do systému více peněz a ne stále jen „bičovat“ občany

Názory

Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Resort financí loni v létě předložil novelu k rozvoji kapitálového trhu, která by měla zavést nový investiční penzijní fond jako další možnost zabezpečení na stáří. Stát by ji daňově podporoval. Ve třetím pilíři by se pak zavedl účastnický fond pro doplňkové penzijní spoření. Má být alternativou k nynějším fondům s dynamickou investiční strategií. Upravit by se měl i státní příspěvek ke spoření. Nyní stát přispívá, pokud lidé spoří více než 300 korun měsíčně. Podle návrhu by to mělo být až od 500 korun. Podpora by se postupně zvyšovala až do úložky 1500 korun, nyní je to do 1000 korun.

„V klíčových otázkách, jako jsou poplatky fondů či vybírání pravidelných anuit a jak k tomu motivovat, jsme se neposunuli,” uvedl Pertold. Podle něj byla diskuse spíš obecnější.

Vláda schválila nižší růst penzí, opozice chystá obstrukce

Politika

Vláda schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace důchodů. Podle novely by se zásluhová procentní část penzí měla kvůli inflaci zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k zákonu o 760 korun místo 1770 korun, o které by rostla podle nynějších pravidel. Kabinet to zdůvodnil snahou zpomalit zadlužování.

ČTK

Přečíst článek

Experti dlouhodobě poukazují na to, že čeští penzisté mají většinu svého příjmu z veřejného systému, tedy z takzvaného prvního pilíře. Ten je v propadu. K zajištění udržitelnosti důchodů i pro budoucí generace bude podle odborníků nutné, aby penzi posílila i naspořená částka. Tu by si lidé měli vybírat postupně každý měsíc. Výše důchodu by se tak doplnila, aby se udržel určitý poměr ke mzdě a neklesla životní úroveň. Podle Pertolda se řeší zatím hlavně ale státní podpora, která míří k navýšení ukládané částky.

Současní třicátníci mají jít do důchodu až v 68 letech

Politika

Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci budou mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně půjdou do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.

ČTK

Přečíst článek

Podle schváleného rozpočtu se letos na důchody vyplatí o 62,5 miliardy korun víc, než se na ně vybere. Částka nezahrnuje mimořádnou valorizaci kvůli inflaci, která bude v červnu. Podle zákonných pravidel by na ni bylo potřeba pro letošek 34,4 miliardy korun navíc. Vláda prosazuje nižší navýšení za 15,4 miliardy korun. I tyto částky jsou na dluh. Opozice a odbory mírnější růst penzí odmítají.

V Česku existoval před deseti lety také druhý penzijní pilíř, do kterého mohli lidé přesměrovat část odvodů a přidat k nim další částku ze svého. Zavedla ho někdejší pravicová vláda. Následující kabinet ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) pak tuto možnost zrušil. Podle expertů není politická vůle k tomu, že by případný druhý pilíř v Česku znovu vznikl.