Podle průzkumu KB Penzijní společnosti se v asi pětině firem více než polovina zaměstnanců nehlásí o čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, ačkoliv má na něj zákonný nárok a v průměru by tak mohla získat 1500 korun měsíčně.
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
Češi zbytečně přicházejí o peníze, protože se bojí změn. Více než polovině z nich brání v lepším nakládání s financemi strach z rizika a téměř polovina má pocit, že svým financím dostatečně nerozumí.
Vláda schválila návrh, podle kterého budou moci někteří důchodci ukončit penzijní spoření bez sankcí. Změna se týká lidí, kteří si smlouvu o penzijním spoření uzavřeli před rokem 2023. Po jednání kabinetu to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh předložila jako poslaneckou iniciativu.
Vláda zřejmě podpoří návrh, který umožní důchodcům ukončit starší penzijní spoření bez sankcí. Týká se zhruba 150 tisíc lidí, kteří si smlouvu založili před rokem 2023. Asi 16 tisíc klientů, kteří kvůli změnám přišli o státní podporu nebo část úspor, má získat finanční kompenzaci.
Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Penzijní spoření má v Česku 4 miliony lidí. Zhruba polovina lidí má ale peníze ve starých fondech s minimálními výnosy, ačkoli mohou své peníze přesunout do nového penzijního spoření, které jim může dodat o dost lepší zhodnocení. „Aktuální legislativa umožňuje převádět finanční prostředky ze starého penzijka do nového, ale tuto možnost řada lidí stále ignoruje nebo o ní neví, což je škoda,“ říká Jana Zelinková, předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti. Tématem našeho rozhovoru s Janou Zelinkovou byly mýty a fakta o penzijku, ale i to, jak to udělat, aby vám penzijko vydělalo více peněz či kolik investovat, abyste byli zabezpečení na stáří. Pět myšlenek z rozhovoru si můžete přečíst v tomto článku.
Zájem o investice v posledních letech roste, oblibě se těší i dlouhodobý investiční produkt. „Díky němu se investory stávají i lidé, kteří se o investování dosud nezajímali,“ říká Richard Beneš, obchodní ředitel OVB, a dodává: „Dlouhodobé penzijní produkty je ale potřeba individuálně vysvětlovat a nastavit na míru klientovi, což je právě práce nás zprostředkovatelů.“
Počet lidí, kteří čerpají rentu předdůchod místo odchodu do předčasného důchodu se rok od roku v Česku zvyšuje. Za posledních 11 let dokonce více jak 22krát. A díky této rentě se dá zafixovat i důchod, aby neklesl. Vyplácí se to tak především těm, kdo mají vyšší příjmy. Týká se to i vás?
Tajemná kategorie „předdůchod“ se zatím v Česku využívá jen minimálně a lidé si ji často pletou s odchodem do předčasného důchodu. Nejasno v tom mají dokonce i lidé z bankovních či pojišťovacích kruhů, protože se o této možnosti moc nemluví ani mezi nimi. Na rozdíl od předčasného důchodu se vám ale u předdůchodu nesníží budoucí penze a nepřijdete tak zbytečně o tisíce korun. Musíte však splnit podmínky pro výplatu renty. Být rentiérem s předdůchodem ale rozhodně není pro každého. Shrnujeme tak, komu se tato renta vyplatí a komu vůbec ne.
Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření.
