Reforma penzijního spoření míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Lepší penzijko má mimo jiné snížit poplatky za správu penzijních fondů, proti čemuž mají penzijní společnosti zásadní výhrady. Pokud by nová pravidla platila už letos, šest z devíti penzijních společností by podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla skončilo ve ztrátě.
Vláda dnes schválila novely zákonů o penzijním připojištění a penzijním spoření. Vedle intenzivně diskutovaných změn jako zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé do 30 let či snížení poplatků penzijním společnostem za správu fondů má být novinkou – pokud parlament novely schválí - také zavedení nového způsobu investování. Tím je takzvaná strategie životního cyklu. To je podle hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA) Jaromíra Šindela zásadní změna. Nicméně účinnější by podle něj bylo zavedení systému, kterému se obecně říká druhý pilíř důchodového systému.
Vláda teď chystá jeden z největších zásahů do systému za poslední roky: mladým chce zdvojnásobit státní podporu, jejich peníze více poslat do akcií. Největší boj se ale strhne o poplatky, které chce stát srazit až na půl procenta ročně. Penzijní společnosti varují, že je to příliš málo. Zkušenost Estonska ale ukazuje něco jiného.
Podle průzkumu KB Penzijní společnosti se v asi pětině firem více než polovina zaměstnanců nehlásí o čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, ačkoliv má na něj zákonný nárok a v průměru by tak mohla získat 1500 korun měsíčně.
Přání je otcem myšlenky. Tak by se dala zhodnotit představa vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové, potažmo vlády, o tom, jak zajistit Čechům lepší penze.
Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Ministerstvo financí chystá rozsáhlou reformu penzijního spoření. Návrh má zvýhodnit klienty do 30 let, snížit poplatky penzijním společnostem a během deseti let ukončit staré transformované fondy, které podle resortu brzdí výnosy střadatelů.
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
Češi zbytečně přicházejí o peníze, protože se bojí změn. Více než polovině z nich brání v lepším nakládání s financemi strach z rizika a téměř polovina má pocit, že svým financím dostatečně nerozumí.
Vláda schválila návrh, podle kterého budou moci někteří důchodci ukončit penzijní spoření bez sankcí. Změna se týká lidí, kteří si smlouvu o penzijním spoření uzavřeli před rokem 2023. Po jednání kabinetu to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh předložila jako poslaneckou iniciativu.
Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let, informovalo dnes Národní divadlo. Štěpnička hrál mj. ve filmu Ve Stínu či v seriálu Vyprávěj.
Ukrajina je připravena zastavit 💥💥💥 útoky na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že jakékoliv kroky ke zmírnění konfliktu musí být vzájemné a provázené reálnými zárukami. "Skutečnou příčinou války v Evropě je Rusko a pouze Rusko... Jakékoli kroky směřující k deeskalaci musí být vzájemné a podložené skutečnými zárukami," napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Polská policie získala ❗❗❗ informace o možném atentátu na premiéra Tuska a ministra obrany Kosiniaka-Kamysze, uvedla média s odvoláním na mluvčí vnitra. Ministři vnitra a pro koordinaci tajných služeb proto nařídili zahájit odpovídající opatření, oznámila dnes na sociální síti X mluvčí ministerstva vnitra.
Počet nestraníků mezi 62 tisíci obecními zastupiteli se letošními volbami zvýšil o téměř dva tisíce. Nejvíce straníků - přes 1000 - mají v zastupitelstvech opět ODS, ANO a KDU-ČSL. V minulých komunálních volbách v roce 2022 bylo zvoleno 54 114 zastupitelů bez politické příslušnosti, letos jich je 56 044.
