Navrhovaný povinný příspěvek zaměstnavatelů na spoření na stáří části náročných profesí omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy. V připomínkách k chystanému zákonu z dílny vládních poslanců to uvedly odbory a organizace zaměstnavatelů.
Letošní finanční novinka, Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, má Čechy přimět k aktivnějšímu investování, a zvláště tomu směrovanému k tvorbě dlouhodobé rezervy na stáří. DIP ovšem mohou podle zákona poskytovat jedině v Česku regulované finanční instituce. Takových je v seznamu českých institucí osmnáct a v zahraničním seznamu jsou stále jen dvě. Zjistili jsme, které banky se kvůli DIP už zaregistrovaly a která největší stále chybí.
Jak se nejlépe zajistit na stáří? Investuje už od dvaceti, třeba do akcií. Není třeba velkých částek, důležitá je pravidelnost a právě brzký začátek, radí ekonom Lukáš Kovanda. Odkládat si pětistovku měsíčně do akciového indexu S&P 500 podle něj dokáže i čerstvý dvacátník. Index odvede zbytek práce. Bát se nemusíte ani sebevětších krizí a měnových otřesů. Tak si to spočítejme.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) míří ve sněmovně do třetího čtení. Stejně jako doplňkové penzijní spoření bude součástí daňově zvýhodněného třetího důchodového pilíře. Jeho účelem bude motivovat lidi, aby si ve větší míře sami zajistili peníze na stáří a nespoléhali se jen na státní důchod. „Jedná o vcelku malou legislativní změnu, která ovšem přinese větší šanci na důstojné stáří,“ uvádí v komentáři k DIP Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
V souvislosti s vládou schválenou podporou spoření a investic na penzi se začínají ozývat různé zájmové skupiny s prosazením podpory v jejich vlastním zájmu. Jednou z nich jsou také obchodníci s drahými kovy. Chtějí, aby se zlato stalo běžnou součástí důchodového spoření a odkazují se na praxi v USA. Všichni oslovení odborníci s tím ovšem nesouhlasí a uvádějí sérii důvodů, proč by zlato nemělo být takto podporováno.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Důchodová komise diskutovala o možnostech změn ve spoření na stáří, aby si lidé našetřené peníze vybírali postupně každý měsíc jako součást důchodu. Debatovala i o dalších změnách, a to třeba o poplatcích fondům. Žádné rozhodnutí či doporučení však nepřijala, oznámil člen důchodového poradního týmu Filip Pertold. Dobrovolné spoření na stáří představuje takzvaný třetí pilíř důchodového systému. Podle Asociace penzijních společností ČR si v něm na konci minulého roku peníze odkládalo 4,39 milionu lidí.
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se tak snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952 tisíc mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají pak i armáda či policie.
Lednovou kampaní „Jsme první, kdo se stará o vaše finanční zdraví“ se Česká spořitelna (ČS) zaměřuje na změnu finančních návyků, zvyšování finančního zdraví klientů a transformaci firem. V kampani poprvé používá inovované bílé logo a vizuální podobu vycházející z digitálního bankovnictví George.
Mimo zájem široké veřejnosti vstoupila v březnu v platnost právní úprava o panevropském penzijním produktu (PEPP). Jako první tento produkt začala nabízet společnost Finax na Slovensku. Českým investorům by se tato příležitost mohla naskytnout už velmi brzy. „Přípravné práce spojené s licencí jsou již v běhu a čekáme na přijetí novely Zákona o podnikání na kapitálovém trhu,“ říká Petr Žabža, šéf tuzemské pobočky Finaxu.
