Sněmovna dnes podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.
Politika není nuda. Dokazují to partaje napříč spektrem, stejně jako jejich ctihodní reprezentanti a reprezentantky. Jak před pár dny předvedly třeba občanská demokratka Jana Černochová a komunistka Kateřina Konečná - ministryně obrany a europoslankyně.
Jak to bylo se zamýšlenou schůzkou k důchodům na Hradě? Měli se tam setkat zástupci koalice a opozice, prezident Pavel chtěl naplnit svou vysněnou roli mediátora. Schůzka nebyla, Babišovi lidé do ní hodili vidle, nepřišli. Teď sledujeme různé mediální úniky, které mají ukázat, kdo zkazil debatu o důchodové reformě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Proč Marian Jurečka neustále mlží, odstupuje a neodstupuje z funkce ministra? Je to kvůli tomu, že včas nevzal telefon, že nesprávně vyhodnotil zprávu o tom, že se střílí v centru Prahy? To by vlastně bylo to nejlepší, nejbanálnější vysvětlení.
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví. Absence dlouhodobých základních společných jmenovatelů brání rozvoji české ekonomiky i její konkurenceschopnosti, řekl Frolík, zakladatel firmy na výrobu zdravotnických lůžek Linet, který 26. prosince oslaví 70. narozeniny. Působil například také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2016 je také členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86 400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje. Od října se pravidla ještě zpřísní.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předpokládá, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října. Nyní se návrh dokončuje. Zároveň věří, že vláda uspěje u Ústavního soudu v případě již schválených změn v důchodovém systému, které napadlo opoziční hnutí ANO. V úspěch věří i u další schválené změny důchodového systému, kterou chce ANO rovněž napadnout. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Stínový premiér vlády ANO Karel Havlíček řekl, že zatím neví, kdy tento návrh ANO podá.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zpomalení valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Debata poslanců trvala přes třináct hodin. Náš redaktor Dalibor Martínek během této debaty napsal komentář s titulkem Důchodci, přestaňte vydírat stát. Buďte solidární se svými vnoučaty. Do redakce přišlo velké množství reakcí, z nichž některé, ty bez vulgarit, nyní publikujeme. Příspěvky jsou bez větších redakčních úprav, některé jsou mírně zkráceny. Vzhledem k velmi osobnímu charakteru některých reakcí uvádíme místo celého jména, která redakce zná, pouze iniciály.
Tuzemská měna vůči oběma hlavním světovým měnám zpevnila 💪. Oproti předchozímu závěru posílila shodně o dva haléře, když se obchoduje v kurzu 25,36 koruny za euro a 23,36 koruny za dolar.
Pražská burza po pěti týdnech růstu oslabila 📉, index PX klesl v uplynulém týdnu o téměř procento na 1597,8 bodu. Nejvíce rostly akcie Erste Bank, naopak největší oslabení zaznamenaly cenné papíry společnosti Piluka. V předchozím týdnu index PX stoupl o 1,4 procenta.
Bitcoin by ještě do konce prázdnin mohl překonat dosavadní rekord 73 800 dolarů (1,72 milionu korun) a přiblížit se hranici 80 tisíc (1,87 milionu korun). Impulzem by mohl být očekávaný projev amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na největší světové bitcoinové konferenci v Nashvillu. Shodli se na tom oslovení ekonomové a experti na kryptoměny. Nyní se bitcoin obchoduje okolo 66 tisíc dolarů (1,54 milionu korun).
Číst více
Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila 📈 svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 18 procent, tedy na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Banka poukázala na zrychlení růstu spotřebitelských cen. Předpověděla, že v celém letošním roce bude inflace v Rusku činit 6,5 až 7,0 procenta.
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur 💶 (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a obnovu země.
Škoda Group nechystá protinávrh na převzetí rivala Talgo. Český výrobce vlaků má zájem o spojení svých průmyslových aktivit s aktivitami španělského rivala Talgo, nehodlá však předložit návrh na jeho převzetí, kterým by konkuroval nabídce ze strany maďarské společnosti Ganz-Mávag. Vyplývá to podle agentury Reuters z dopisu, jehož obsah firma Talgo zveřejnila.
Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) 🚄 mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Investiční společnost Tomáš Čupra TCF Capital investovala několik desítek milionů korun do české firmy Eco-Stations, za které získá postupně až třicetiprocentní podíl ve firmě. Cílem investice je zefektivnění výroby a pomoc společnosti s rozvojem služeb v podobě čištění vzduchotechniky a výrobních zařízení suchým ledem.
Číst více
Městský soud v Praze schválil ukončení provozu závodu Energetického Holdingu Malina. Navrhl to insolvenční správce firmy, protože podnik už podle něj prakticky nefunguje. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma s dluhy za více než miliardu korun, která se zabývala instalacemi fotovoltaických ☀ panelů na střechy, je v konkurzu. To znamená likvidační řešení úpadku prostřednictvím rozprodeje majetku.
Několik pařížských nádraží v noci čelilo cíleným žhářským útokům na železniční infrastrukturu. Provoz na třech ze čtyř vysokorychlostních tratí 🚄 je silně narušen. Uvedl to francouzský železniční dopravce SNCF. Doprava bude v den zahájení olympijských her značně narušena, obtíže přetrvají nejméně do konce víkendu, uvádí AFP.
Číst více