České domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu dohromady více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností má nastavenou sazbu nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví. Vyplývá to z analýzy společnosti bezDodavatele.
Společnost v rámci své analýzy prověřila 1132 odběrných míst domácností s nejběžnějšími jednotarifními sazbami D01d a D02d. Tyto sazby má podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zhruba 65 procent domácností z celkového počtu 6,5 milionu odběrných míst. Podle analýzy má ale velká část lidí tyto sazby nastaveny nevýhodně, kvůli čemuž tak zbytečně přeplácí stovky korun za rok.
Většina domácnosti přitom svou distribuční sazbu většinou vůbec neřeší. Zůstávají proto v nastavení, které mohlo být výhodné před lety, když si spotřebitelé vše nově zařizovali, ale dnes už jim zbytečně prodražuje elektřinu. "Překvapilo nás, jak často se s tím setkáváme. Čekali jsme jednotlivé případy, ale místo toho jsme zjistili, že možnost úspory vychází u více než poloviny analyzovaných domácností. Nejde přitom o změnu dodavatele ani o žádnou investici. V mnoha případech stačí správně nastavit distribuční sazbu," řekl výkonný ředitel společnosti bezDodavatele Libor Holub.
Sedm stovek ročně
Rozdíly mezi jednotlivými sazbami přitom nejsou zanedbatelné. Analýza ukázala, že kdyby až 53 procent domácností mělo vhodněji nastavenou distribuční sazbu, tak by za rok ušetřily v průměru 728 korun. V některých případech úspora přesahovala i několik tisíc korun ročně.
Pokud by se výsledky modelově vztáhly na všechna odběrná místa domácností v sazbách D01d a D02d podle tarifní statistiky ERÚ, šlo by přibližně až 1,9 milionu odběrných míst. Celkový potenciál úspor by tak podle modelového výpočtu přesáhl 1,3 miliardy korun ročně.
Lízal: Míříme k tomu, že bude elektřina levná v poledne a drahá večer
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Největší potenciál úspor podle analýzy vyšel v Praze. V distribučním území PREdistribuce by změna sazby podle ní dávala smysl u 68 procent analyzovaných domácností. V distribučním území EG.D, která pokrývá zejména jih Čech a Moravy a také část Vysočiny, Zlínského a Olomouckého kraje, šlo o 51,5 procent domácností a v oblasti ČEZ Distribuce o 46,3 procent. Zatímco v Praze se problém týká největšího podílu domácností, nejvyšší průměrnou úsporu přinesla změna sazby v distribučním území ČEZ, kde dosáhla 833 korun ročně.
Jak upozornila společnost bezDodavatele, o změnu distribuční sazby přitom lze jednoduše požádat svého dodavatele. "Distributor provede změnu sazby zpravidla během několika dnů od schválení žádosti, takže spotřebitel na nic dlouho čekat nemusí. Největší problém není změnu vyřídit, ale vůbec zjistit, že člověk platí zbytečně víc, než musí. Právě proto jsme připravili kalkulačku, kde si mohou lidé během chvilky zkontrolovat, zda mají správnou distribuční sazbu," dodal Holub.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Češi stále častěji přecházejí na fixace energií, loni tvořily až 90 procent změn
Akciové trhy zažily mimořádně volatilní týden. Investory znejistilo jak rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny, tak pokračující výprodeje technologických akcií, které se přelily z jihokorejského trhu Kospi. Výsledková sezóna navíc ukázala, že investoři už technologické giganty nehodnotí jedním metrem.
Významnou událostí bylo zasedání americké centrální banky. Fed ponechal základní úrokovou sazbu beze změny už popáté v řadě, na úrovni 3,5 až 3,75 procenta. Ta dál pomáhá tlumit inflační tlaky, zároveň ale prodražuje financování domácností i firem.
Nicméně banka pod vedením nového šéfa Kevina Warshe dokázala trhy patřičně znejistit. Proti rozhodnutí sazby nezměnit se postavili hned tři představitelé Fedu, kteří vyjádřili obavy z inflace a požadovali zvýšení sazeb. Jde o první případ od roku 2016, kdy tři členové měnového výboru jednotně nesouhlasili s rozhodnutím centrální banky.
Jestřábí jádro má navrch
Trhem to bylo vnímáno tak, že výbor je formován poměrně „jestřábím“ jádrem. Warsh dlouhodobě prosazuje, aby Fed méně předem naznačoval své další kroky a více vysvětloval podmínky, za nichž je ochotný změnit měnovou politiku. Středeční prohlášení Fedu však neposkytlo ani jedno, a to přesto, že trhy obecně očekávají zvýšení sazeb v září.
Wall Street zažila prudký výprodej. Investoři se bojí, že Fed v září zvýší sazby
Americké akcie ve středu výrazně oslabily. Centrální banka USA podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, investory však znepokojila možnost jejich zářijového zvýšení. Obavy podporuje drahá ropa, která by mohla znovu rozdmýchat inflaci.
Výsledkem je pokračování nejistoty. Centrální banka je ve složité roli, ale je možné, že oddaluje nevyhnutelné a sazby budou muset jít razantně výš.
Konec měření jedním metrem
Pokračující výsledková sezóna potvrdila, že investoři začínají jednotlivé technologické společnosti hodnotit mnohem selektivněji. Microsoft dokázal přesvědčit trh, že vysoké investice do infrastruktury pro umělou inteligenci mají jasnou návratnost a podporují další růst společnosti. Tržby ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí vzrostly meziročně o 18 procent na 90 miliard dolarů, zatímco Microsoft Cloud zvýšil tržby o 27 procent na 59,3 miliardy dolarů.
Klíčová cloudová platforma Azure rostla o 43 procent a počet platících uživatelů Microsoft 365 Copilot překonal 30 milionů. Firma přitom během čtvrtletí vynaložila na kapitálové investice přibližně 41 miliard dolarů, silný růst cloudových služeb však investorům ukázal, že novou kapacitu dokáže rychle využít a monetizovat.
Microsoftu vystřelil zisk o třetinu. Sázka na umělou inteligenci začíná přinášet miliardy
Americký technologický gigant Microsoft zakončil finanční rok výrazně nad očekáváním. Čtvrtletní tržby poprvé dosáhly 90 miliard dolarů a čistý zisk vzrostl o 31 procent. Investory potěšil především rychlejší růst cloudové platformy Azure a rostoucí zájem o nástroje využívající umělou inteligenci. Akcie firmy po zveřejnění výsledků prudce posílily.
Naproti tomu Meta čelila chladnější reakci investorů. Její tržby sice vzrostly o 28 procent na 60,8 miliardy dolarů, avšak volný peněžní tok se meziročně propadl o 91 procent z 8,55 miliardy dolarů na pouhých 784 milionů dolarů. Kapitálové výdaje dosáhly 31,08 miliardy dolarů a společnost současně zvýšila odhad celoročních investic do rozmezí 130 až 145 miliard dolarů.
Trh tak stále více rozlišuje mezi firmami, které dokážou vysoké investice efektivně monetizovat již prostřednictvím rostoucích tržeb a zisků, a těmi, u nichž rychle rostoucí náklady zatím výrazněji zatěžují tvorbu hotovosti, a návratnost kapitálu zůstává méně přesvědčivá.
To, že jsou technologie a zejména čipové společnosti ve složité situaci, potvrzují výprodeje na jihokorejském indexu Kospi, který v týdnu prošel několika poklesy o více než osm procent. Volatilita se dost stupňovala, jak se likvidovaly zapáčené pozice v ETF. Přesto si říkám, jestli už za chvíli nebude tamní trh zase atraktivní po splasknutí spekulativní bubliny.
Velký růst AI akcií se zastavuje. Trhy prudce mění názor
Na finančních trzích v posledních týdnech dochází k prudkému obratu v náladě investorů. Na první pohled se nezdá, že by se dělo něco významného. Hlavní akciové indexy v USA sice zlevňují, ale nikoli extrémním tempem. Index kolísavosti cen akcií VIX, někdy také označovaný jako „index strachu“, zůstává na velmi nízkých hodnotách pod hranicí 20 bodů. To naznačuje, že investorská nálada je na povrchu dobrá. V čem je tedy háček?
Bezpečnost, energetika, dostupné a účinné léky, dostatek vody a potravin. To jsou bezesporu největší výzvy, před nimiž lidstvo aktuálně stojí. Vědci a inovátoři po celém světě pilně pracují na tom, aby právě věda dokázala alespoň některé z těchto problémů vyřešit. Světové ekonomické fórum připravilo report představující desítku technologií, které jsou „na prahu“ uvedení a jež mají potenciál některé z velkých problémů lidstva pomoci řešit. Které to jsou?
Na čem vědci, inovátoři a technologové aktuálně pracují a jak tyto novinky mohou prospět lidstvu? Na to se zaměřil report Světového ekonomického fóra Top 10 Emerging Technologies of 2026. Jednotlivé inovace by mohly již v nejbližších měsících nabídnout zásadní průlom v řešení konkrétních problémů, které se nejčastěji týkají výroby a distribuce energií, zdraví a bezpečnosti, zejména té kybernetické.
Většinu z desítky novinek propojují tři megatrendy, kterými jsou personalizace, decentralizace a efektivita, zejména ve zdrojích.
„Technologie, jejichž brzké uvedení předkládáme, jsme vybírali pro jejich inovativnost i potenciální dopad. Klíčovým faktorem ale jsou signály naznačující, že se skutečně blíží okamžiku vstupu do reálného světa, na čemž budou mít podíl rozhodnutí vlád, potřeb průmyslu i možností výzkumných institucí,“ uvádí v reportu Frederick Fenter, CEO švýcarské společnosti Frontiers, která se na sestavení reportu podílí.
Končí doba uhelná, obnovitelné zdroje přebírají vedení. A Evropa ostrouhala
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
„Technologie v této zprávě nejsou ze své podstaty uzavřenými příběhy. Co se s každou z těchto technologií stane dál, závisí na rozhodnutích, která se dělají právě nyní,“ dodává Jeremy Jurgens, Managing Director Světového ekonomického fóra.
1. Každá budova bude elektrárnou
Rozvoj obnovitelných zdrojů naráží na limity tradiční distribuční sítě, která nezvládá výkyvy v produkci. Koncept „Everything-to-grid“ mění pasivní spotřebitele v aktivní prvky energetické infrastruktury. Baterie elektromobilů, domácí úložiště i klimatizační systémy budov se díky obousměrnému toku energie a pokročilému softwaru propojují do jednoho inteligentního celku.
Klíčovým technologickým posunem je nástup nových chemických složení baterií bez drahého niklu a kobaltu, jež vykazují vyšší životnost při častém vybíjení. Výkonný koordinační software řízený umělou inteligencí dokáže agregovat miliony těchto mikrozdrojů a vykrývat spotřební špičky v řádu sekund. Místo stavby nákladných záložních elektráren tak síť využívá kapacitu, která už v infrastruktuře fyzicky existuje.
2. Přímá těžba lithia
Tradiční získávání lithia z odpařovacích nádrží trvá až 18 měsíců a spotřebuje obrovské množství vody v již tak suchých oblastech. Přímá těžba lithia představuje technologickou revoluci využívající adsorpci, iontovou výměnu nebo membránovou filtraci k selektivnímu zachycení lithných iontů přímo ze solanky. Celý proces se tím zkracuje z měsíců na pouhé hodiny, přičemž výnosnost extrakce přesahuje 90 procent.
Zásadním přínosem je možnost navrátit zbylou vodu zpět do podzemí, což výrazně snižuje ekologickou stopu. Tato technologie navíc umožňuje efektivně zpracovávat i méně koncentrované zdroje, čímž diverzifikuje globální dodavatelské řetězce a snižuje závislost na monopolních dodavatelích kritických surovin pro elektromobilitu.
3. Pasivní chladicí materiály
Běžné klimatizace spotřebovávají obrovské množství elektřiny a generují odpadní teplo, čímž doplňují efekt městských tepelných ostrovů. Pasivní radiativní chlazení tento princip zcela obrací. Využívá speciálně navržené materiály, nátěry a struktury, které odrážejí téměř veškeré sluneční záření a zároveň emitují infračervené teplo na vlnových délkách 8 až13 µm, pro něž je zemská atmosféra průhledná. Teplo tak proudí přímo do chladného meziplanetárního prostoru.
Tyto materiály dokážou ochladit povrchy budov, solárních panelů či průmyslových zásobníků i pod teplotu okolního vzduchu, a to zcela bez spotřeby elektrické energie. Nasazení této technologie přináší masivní úspory energie a zásadně snižuje zátěž energetických sítí v letních měsících.
4. Likvidace „věčných“ chemikálií
Ve světě je momentálně příliš velké množství umělých chemických látek, které jsou kvůli extrémně pevné vazbě uhlíku a fluoru téměř nezničitelné. Hromadí se v přírodě i v lidském těle a představují závažné zdravotní riziko. Zatímco dosavadní metody dokázaly tyto látky pouze zachytit (například pomocí aktivního uhlí), nové technologie jako superkritická vodní oxidace, elektrochemické procesy či nízkoteplotní plazma nabízejí jejich definitivní rozklad.
Biohacking: Od inzulinu po BPC-157 aneb Jak daleko sahá věda a kde začíná sázka?
Peptidy se v biohackingu staly zastřešujícím pojmem pro látky s naprosto odlišnou evidencí. Zatímco inzulin nebo GLP-1 agonisté mají za sebou desetiletí klinických dat, oblíbený BPC-157 na regeneraci tkání nemá jedinou studii na lidech. Text mapuje, co jednotlivé peptidy od hubnutí po longevity skutečně umí, kde končí evidence a proč totéž, co zachraňuje diabetikovi život, může zdravému člověku uškodit.
Tyto postupy efektivně štěpí fluorovanou páteř molekul na neškodné fluoridové ionty, vodu a oxid uhličitý, aniž by docházelo k úniku toxických meziproduktů. Komerční nasazení těchto systémů v čističkách odpadních vod a na dekontaminaci půdy představuje klíčový krok k zastavení globálního zamoření pitné vody těmito karcinogenními látkami.
5. Inovativní fermentace
Klasické zemědělství naráží na své limity v podobě záboru půdy, masivní spotřeby vody a produkce skleníkových plynů. Zpřesněná fermentace využívá geneticky modifikované mikroorganismy, jako jsou kvasinky nebo bakterie, jako biologické továrny. Tyto mikrobiální kultury jsou programovány k produkci konkrétních složitých organických molekul – od mléčných proteinů (kasein, syrovátka) až po specifické tuky a enzymy.
Výsledné produkty jsou molekulárně identické se svými živočišnými protějšky, avšak jejich výroba vyžaduje jen zlomky půdy a vody. Tato technologie umožňuje produkovat plnohodnotné potraviny a průmyslové suroviny v lokalizovaných bioreaktorech, čímž zvyšuje potravinovou bezpečnost a zásadně snižuje dopad zemědělství na planetu.
6. Doručování léčiv pomocí exozomů
Jedním z největších problémů moderní medicíny je bezpečné doručení účinné látky přímo do postižených buněk bez vyvolání nežádoucí imunitní reakce. Exozomy, což jsou přirozené váčky vylučované buňkami, tento problém řeší. Slouží jako přirozená transportní vozidla schopná přenášet biologický materiál, jako je mRNA, proteiny či malá léčiva.
Umělá inteligence jako hrdina i nepřítel investorů. Trhy kvůli AI propadají maniodepresi
Volatilita na akciových trzích je často spojována zejména s nejistotou pramenící v geopolitických problémech současného světa. Jenomže to je jenom půlka pravdy. Tou druhou je fakt, že klíčové indexy často obsahují obří podíl firem působící v oblasti umělé inteligence, které na dobré i špatné zprávy reagují výrazněji než jiné sektory. To má dopad na běžné investory.
Díky svému přirozenému původu snadno překonávají biologické bariéry, včetně vysoce nepropustné hematoencefalické bariéry v mozku, což otevírá nové možnosti pro léčbu neurodegenerativních onemocnění či mozkových nádorů. Inženýrsky upravené exozomy lze navíc přesně cílit na konkrétní tkáně, čímž se maximalizuje léčebný účinek a minimalizují vedlejší účinky na zdravé orgány.
7. Personalizované mRNA vakcíny proti rakovině
Na rozdíl od preventivních vakcín jsou personalizované mRNA terapie navrženy jako léčba na míru pro konkrétního pacienta. Proces začíná sekvenováním genomu nádorové tkáně a jeho srovnáním se zdravými buňkami. Algoritmy umělé inteligence následně identifikují takzvané neoantigeny – unikátní mutované proteiny přítomné pouze na povrchu rakovinných buněk daného jednotlivce.
Na základě těchto dat je syntetizována mRNA vakcína, která naučí imunitní systém pacienta rozpoznat a cíleně zničit výhradně nádorové buňky. Výsledky klinických testů ukazují dramatické snížení rizika recidivy u agresivních typů rakoviny, jako je melanom či pankreatický karcinom, a představují nástup éry skutečně precizní onkologie.
8. Kvantové simulace pro vývoj léčiv
Tradiční vývoj nových léčiv trvá roky a vyžaduje testování milionů chemických sloučenin metodou pokus-omyl, protože klasické počítače nedokážou přesně simulovat chování složitých molekul. Kvantové počítače a specializované simulátory tento proces zásadně zrychlují. Dokážou přesně modelovat elektronové struktury, chemické vazby a konformační změny proteinů na kvantové úrovni. To vědcům umožňuje provádět virtuální screening a předpovídat vazebnou afinitu či toxicitu lékových kandidátů v řádu dnů.
Farmaceutický výzkum se tak posouvá od nákladného empirického testování v laboratořích k přesnému digitálnímu inženýrství,což zkracuje čas potřebný pro uvedení život zachraňujících léků na trh o celé roky.
9. Komplexní AI modely
Dosavadní modely umělé inteligence vynikají v práci s textem nebo obrazem, avšak postrádají intuitivní chápání fyzikálního světa. Takzvané „světové modely“ představují novou generaci AI, která si vytváří vnitřní reprezentaci fyzikálních zákonů, prostoru, času a příčinných souvislostí. Tyto systémy dokážou předvídat, jak se prostředí promění v důsledku konkrétní akce, podobně jako lidský mozek simuluje budoucnost.
Ekonom Hradil: Českým firmám se daří nacházet odbytiště mimo Německo
Česko bývá označováno za 17. spolkovou zemi Německa. Tak vysoká je závislost naší ekonomiky na tamních zakázkách. Situace se ale začíná pomaloučku měnit, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Jsou klíčovým průlomem pro oblast Physical AI – umožňují robotům, autonomním vozidlům a průmyslovým manipulátorům bezpečně navigovat v neznámém prostředí a řešit složité úkoly bez nutnosti milionů pokusů v reálném světě. Světové modely tak otevírají cestu ke skutečně všestranné a spolehlivé automatizaci.
10. Kryptografie na bázi mřížek
Nástup výkonných kvantových počítačů představuje bezprostřední hrozbu pro současné šifrovací standardy, které chrání bankovní transakce, státní tajemství i osobní komunikaci. Kryptografie na bázi mřížek je nejperspektivnějším odvětvím post-kvantové kryptografie.
Její bezpečnost spoléhá na extrémní matematickou náročnost problémů definovaných ve vícerozměrných vektorových mřížkách, které jsou neprolomitelné klasické i kvantové algoritmy. Přechod na tyto nové standardy je kritickým úkolem pro globální IT infrastrukturu. Implementace mřížkových algoritmů zajišťuje dlouhodobou důvěrnost dat a chrání citlivé informace před hrozbou typu „uložit nyní, dešifrovat později kvantovým počítačem“.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Úspěch vědců z Brna. „Naprogramovali“ kmenové buňky tak, aby začaly tvořit zubní tkáň
