Američané za moderní patentované léky dlouhodobě platí výrazně více než Evropané. Donald Trump to chce změnit a tlačí farmaceutické firmy k nižším cenám v USA. Účet se ale může přesunout na druhou stranu Atlantiku: Česko může za nové léky proti rakovině, obezitě či vzácným nemocem platit výrazně více, případně na ně čekat o roky déle.
Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Už 21. listopadu proběhne slavnostní předávání prestižního ocenění Česká hlava.
Vláda chce za 1,5 miliardy poslat do vesmíru českého astronauta. Je to poněkud drahé a hlavně zbytečné PR vlády, které pouze a zas zaplatí daňoví poplatníci.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
Díky finančnímu daru průmyslového holdingu CSG miliardáře Michala Strnada se podaří významně navýšit počet pacientů, kteří budou v rámci klinických studií léčeni v Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) imunoterapeutickou metodou.
Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku.
Americká farmaceutická společnosti Eli Lilly koupí za 1,4 miliardy dolarů (32,8 miliardy korun) společnost Point Biopharma Global. Získá tak přístup k experimentálním terapiím, které umožňují přesné cílení na rakovinu. Akcie společnosti Point Biopharma Global v úterý před otevřením burzy vzrostly o 83,4 procenta. Naproti tomu akcie Lilly v témže čase nepatrně klesly.
V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
