Ekonom Hradil: českým firmám se daří nacházet odbytiště mimo Německo
Česko bývá označováno za 17. spolkovou zemi Německa. Tak vysoká je závislost naší ekonomiky na tamních zakázkách. Situace se ale začíná pomaloučku měnit, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Jsme extrémně spojeni s německou ekonomikou. Té se ve druhém letošním kvartále dařilo hůř než české. My jsme podle prvního odhadu ČSÚ meziročně rostli o dvě procenta, oni o 0,9 procenta. Stále platí, že když německá ekonomika dostane rýmu, my vzápětí začneme kýchat také?
My jsme na tom jen o trošku lépe než oni. Německo stagnuje od roku 2018 a jejich průmyslový sektor kontinuálně klesá. My jsme sice od stejného okamžiku klesat nezačali, ale náš průmysl od té doby stagnuje a je prostě nezpochybnitelně vidět, že nás táhnou dolů. Ale je jednoznačný úspěch, že se nám v té situaci i přesto daří držet nad vodou. Zároveň je patrné, že od toho roku 2018 se naše podniky snaží té závislosti zbavit a své vývozy diverzifikovat. Exporty, jak ukazují data, do jiných zemí rostou rychleji než do Německa. Takže diverzifikace se daří. Je to ale běh na dlouhou trať. Jsme na Německo navázáni strašně těsně. Největší problém je, že jsme dodavatel pro německého výrobce, nikoliv německého spotřebitele. Kdybychom vyráběli mobily a Němci je přestali kupovat, tak prostě přepíšeme manuály a začneme je prodávat do Itálie. Jenže my velmi často dodáváme specifické výrobky, které patří přímo do německého produktu. A jakmile je německý výrobce nechce, není je kam jinam prodat. Takže se od německé ekonomiky odpoutáváme, ale stále je pro nás důležitá a ještě dlouho bude.
Inflace v Evropské unii v červnu výrazně zpomalila. Průměrná meziroční míra růstu cen klesla na 2,9 procenta, zatímco v Česku se podle harmonizované metodiky Eurostatu snížila na 1,1 procenta. Nižší inflaci mělo z celé sedmadvacítky pouze Švédsko.
Inflace v EU polevila. Česko má druhý nejnižší růst cen v celé Unii
Money
Hlavním faktorem, který se promítá do komentářů ekonomů k výsledkům našeho hrubého domácího produktu ve druhém kvartále, jsou události v Hormuzském průlivu. Jak odhadujete jejich vliv?
Pokud by v Hormuzu došlo k vývoji, který by se dal nazvat něčím jako kontinuální uvolňování, pak by to českému HDP letos mohlo ubrat 0,4 procentního bodu růstu. Já pro letošní rok odhaduji růst HDP na dvou procentech. Tím uvolňováním nemyslím, že by si všichni padli kolem ramen a vše se vrátilo zpátky na předválečnou úroveň. Nýbrž že by Hormuzem postupně protékalo víc a víc zboží. Letos se ten provoz na předválečnou úroveň určitě nevrátí, to může nastat příští rok. Ale i tak s velkou pravděpodobností zůstane Hormuz zatížený nějakými poplatky za průjezd a za jistotu. Irán si tam zřejmě zachová aspoň částečnou kontrolu, takže tam nad lodními dopravci vždy bude viset riziko, že se něco pokazí. A to bude průběžně vše zdražovat.
Takže tu bude trvale existovat de facto trvalá dovozní přirážka.
Pravděpodobně ano. Věci, co se z oblastí okolo zálivu dovážejí, už asi zůstanou o něco dražší. Což pro nás, protože jsme dovozce těchto komodit, bude negativní faktor. Nepůjde ale o žádný zlomový vývoj. Všechno prostě bude o něco dražší a komplikovanější, než jsme byli zvyklí. A hospodářský růst to samozřejmě zatíží.
Rýsuje se v globální ekonomice něco, co by mohlo ten trvalý negativní vliv Hormuzu převážit? V pozitivním smyslu?
Vývoj jde kupředu, například dochází k odklonu od fosilních paliv, takže význam Hormuzu může postupem času klesat. Je to ale spíš otázkou desetiletí než nejbližší doby. Ale stále bude platit, že by bývalo bylo lepší mít k Perskému zálivu přístup než ho nemít. Ale když mluvíte o globální ekonomice a o vyvažování, tak připomenu, že ve Spojených státech ten problém s tím zálivem nemají. Naopak jim to částečně vyhovuje, protože jsou významný exportér ropy, plynu i dalších věcí, co my vozíme přes Hormuz. Takže američtí těžaři na tom problému vydělávají. V Evropě podobné zdroje nemáme a v dohledné době mít nebudeme, takže pro nás ta situace zůstane trvale s minusovým znaménkem. Ale jak už jsem říkal, tohle minus může urychlit spontánní odklon od fosilních paliv. A třeba zvýšil zájem o elektrická auta.
Česká finanční skupina Partners vstupuje na největší trh finančního poradenství v Evropě. Spojila se s německou SCALA Finanzgruppe, se kterou chce vybudovat významnou poradenskou skupinu. Během následujících pěti let plánuje do jejího rozvoje a nákupů německých firem investovat až 75 milionů eur.
Partners míří do Německa. Na expanzi a akvizice vyčlenili až 75 milionů eur
Money
ČSÚ dnes v rámci svého prvního odhadu růstu HDP v letošním druhém kvartále uvedl, že HDP táhla nahoru spotřeba domácností a že negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu. Jak tomu rozumět?
Dá se to vysvětlit tak, že to způsobil buď pokles investic, anebo změna zásob. Anebo obojí. Ze zmíněného prvního odhadu ČSÚ to vyčíst nelze. Dovedu si představit příběh o poklesu zásob. Tedy že tu byla poměrně silná poptávka – ČSÚ ostatně uvádí, že se dařilo průmyslu i zahraničnímu obchodu – takže se firmy snažily urychleně co nejvíce nakoupit materiály, komponenty, mezidíly. Než nastane to, co všichni tuší. Tedy problémy s dodavatelskými řetězci kvůli Hormuzu. Což se u nás mohlo projevit tím, že průmysl dostal silný impuls ze strany zahraničního obchodu a snažil se to rychle vyrobit pro německé a další odběratele, ale vyčerpal si při tom zásoby. Podobnou situaci jsme viděli, když bylo avizováno zvýšení respektive zavedení amerických dovozních cel. Takže tento příběh si dovedu představit, ale ze zprávy ČSÚ nedokážu určit, zda to tak je anebo ne. Protože jediné, co víme, je, že klesla tvorba hrubého kapitálu, což mohou být investice anebo zásoby anebo oboje.
Zatímco firmy napříč odvětvími se v červenci dívaly do budoucnosti s lepší náladou než v červnu, nálada spotřebitelů šla dolů. A německým firmám se nechce investovat do průmyslu. Neplatí to ale o investicích do vojenské techniky. 
České firmy neztrácejí optimismus, německé těží z růstu zakázek vojenské techniky
Zprávy z firem
Jak se na vývoji HDP podepsala spotřeba vlády?
Svůj vliv nepochybně mělo rozpočtové provizorium, kdy byly silně zredukovány výdaje státu. To skončilo ke konci března. Takže na vývoji HDP ve třetím čtvrtletí už ten vliv bude.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
