Ekonom Hradil: Českým firmám se daří nacházet odbytiště mimo Německo
Česko bývá označováno za 17. spolkovou zemi Německa. Tak vysoká je závislost naší ekonomiky na tamních zakázkách. Situace se ale začíná pomaloučku měnit, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Jsme extrémně spojeni s německou ekonomikou. Té se ve druhém letošním kvartále dařilo hůř než české. My jsme podle prvního odhadu ČSÚ meziročně rostli o dvě procenta, oni o 0,9 procenta. Stále platí, že když německá ekonomika dostane rýmu, my vzápětí začneme kýchat také?
My jsme na tom jen o trošku lépe než oni. Německo stagnuje od roku 2018 a jejich průmyslový sektor kontinuálně klesá. My jsme sice od stejného okamžiku klesat nezačali, ale náš průmysl od té doby stagnuje a je prostě nezpochybnitelně vidět, že nás táhnou dolů. Ale je jednoznačný úspěch, že se nám v té situaci i přesto daří držet nad vodou. Zároveň je patrné, že od toho roku 2018 se naše podniky snaží té závislosti zbavit a své vývozy diverzifikovat. Exporty, jak ukazují data, do jiných zemí rostou rychleji než do Německa. Takže diverzifikace se daří. Je to ale běh na dlouhou trať. Jsme na Německo navázáni strašně těsně. Největší problém je, že jsme dodavatel pro německého výrobce, nikoliv německého spotřebitele. Kdybychom vyráběli mobily a Němci je přestali kupovat, tak prostě přepíšeme manuály a začneme je prodávat do Itálie. Jenže my velmi často dodáváme specifické výrobky, které patří přímo do německého produktu. A jakmile je německý výrobce nechce, není je kam jinam prodat. Takže se od německé ekonomiky odpoutáváme, ale stále je pro nás důležitá a ještě dlouho bude.
Inflace v Evropské unii v červnu výrazně zpomalila. Průměrná meziroční míra růstu cen klesla na 2,9 procenta, zatímco v Česku se podle harmonizované metodiky Eurostatu snížila na 1,1 procenta. Nižší inflaci mělo z celé sedmadvacítky pouze Švédsko.
Inflace v EU polevila. Česko má druhý nejnižší růst cen v celé Unii
Money
Hlavním faktorem, který se promítá do komentářů ekonomů k výsledkům našeho hrubého domácího produktu ve druhém kvartále, jsou události v Hormuzském průlivu. Jak odhadujete jejich vliv?
Pokud by v Hormuzu došlo k vývoji, který by se dal nazvat něčím jako kontinuální uvolňování, pak by to českému HDP letos mohlo ubrat 0,4 procentního bodu růstu. Já pro letošní rok odhaduji růst HDP na dvou procentech. Tím uvolňováním nemyslím, že by si všichni padli kolem ramen a vše se vrátilo zpátky na předválečnou úroveň. Nýbrž že by Hormuzem postupně protékalo víc a víc zboží. Letos se ten provoz na předválečnou úroveň určitě nevrátí, to může nastat příští rok. Ale i tak s velkou pravděpodobností zůstane Hormuz zatížený nějakými poplatky za průjezd a za jistotu. Irán si tam zřejmě zachová aspoň částečnou kontrolu, takže tam nad lodními dopravci vždy bude viset riziko, že se něco pokazí. A to bude průběžně vše zdražovat.
Takže tu bude trvale existovat de facto trvalá dovozní přirážka.
Pravděpodobně ano. Věci, co se z oblastí okolo zálivu dovážejí, už asi zůstanou o něco dražší. Což pro nás, protože jsme dovozce těchto komodit, bude negativní faktor. Nepůjde ale o žádný zlomový vývoj. Všechno prostě bude o něco dražší a komplikovanější, než jsme byli zvyklí. A hospodářský růst to samozřejmě zatíží.
Rýsuje se v globální ekonomice něco, co by mohlo ten trvalý negativní vliv Hormuzu převážit? V pozitivním smyslu?
Vývoj jde kupředu, například dochází k odklonu od fosilních paliv, takže význam Hormuzu může postupem času klesat. Je to ale spíš otázkou desetiletí než nejbližší doby. Ale stále bude platit, že by bývalo bylo lepší mít k Perskému zálivu přístup než ho nemít. Ale když mluvíte o globální ekonomice a o vyvažování, tak připomenu, že ve Spojených státech ten problém s tím zálivem nemají. Naopak jim to částečně vyhovuje, protože jsou významný exportér ropy, plynu i dalších věcí, co my vozíme přes Hormuz. Takže američtí těžaři na tom problému vydělávají. V Evropě podobné zdroje nemáme a v dohledné době mít nebudeme, takže pro nás ta situace zůstane trvale s minusovým znaménkem. Ale jak už jsem říkal, tohle minus může urychlit spontánní odklon od fosilních paliv. A třeba zvýšil zájem o elektrická auta.
Česká finanční skupina Partners vstupuje na největší trh finančního poradenství v Evropě. Spojila se s německou SCALA Finanzgruppe, se kterou chce vybudovat významnou poradenskou skupinu. Během následujících pěti let plánuje do jejího rozvoje a nákupů německých firem investovat až 75 milionů eur.
Partners míří do Německa. Na expanzi a akvizice vyčlenili až 75 milionů eur
Money
ČSÚ dnes v rámci svého prvního odhadu růstu HDP v letošním druhém kvartále uvedl, že HDP táhla nahoru spotřeba domácností a že negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu. Jak tomu rozumět?
Dá se to vysvětlit tak, že to způsobil buď pokles investic, anebo změna zásob. Anebo obojí. Ze zmíněného prvního odhadu ČSÚ to vyčíst nelze. Dovedu si představit příběh o poklesu zásob. Tedy že tu byla poměrně silná poptávka – ČSÚ ostatně uvádí, že se dařilo průmyslu i zahraničnímu obchodu – takže se firmy snažily urychleně co nejvíce nakoupit materiály, komponenty, mezidíly. Než nastane to, co všichni tuší. Tedy problémy s dodavatelskými řetězci kvůli Hormuzu. Což se u nás mohlo projevit tím, že průmysl dostal silný impuls ze strany zahraničního obchodu a snažil se to rychle vyrobit pro německé a další odběratele, ale vyčerpal si při tom zásoby. Podobnou situaci jsme viděli, když bylo avizováno zvýšení respektive zavedení amerických dovozních cel. Takže tento příběh si dovedu představit, ale ze zprávy ČSÚ nedokážu určit, zda to tak je anebo ne. Protože jediné, co víme, je, že klesla tvorba hrubého kapitálu, což mohou být investice anebo zásoby anebo oboje.
Zatímco firmy napříč odvětvími se v červenci dívaly do budoucnosti s lepší náladou než v červnu, nálada spotřebitelů šla dolů. A německým firmám se nechce investovat do průmyslu. Neplatí to ale o investicích do vojenské techniky. 
České firmy neztrácejí optimismus, německé těží z růstu zakázek vojenské techniky
Zprávy z firem
Jak se na vývoji HDP podepsala spotřeba vlády?
Svůj vliv nepochybně mělo rozpočtové provizorium, kdy byly silně zredukovány výdaje státu. To skončilo ke konci března. Takže na vývoji HDP ve třetím čtvrtletí už ten vliv bude.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
