Úspěch vědců z Brna. „Naprogramovali“ kmenové buňky tak, aby začaly tvořit zubní tkáň
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.
Kmenové buňky stojí na samém počátku vývoje každého organismu. Mají schopnost se přeměnit na různé typy specializovaných buněk v těle. Novátorský přístup brněnských vědců spočívá ve způsobu, jakým tyto buňky ovlivnili. Zatímco v podobných projektech bývají vystaveny působení zvnějšku, vědec Jan Křivánek s kolegy zasáhl přímo dovnitř genomu. K tomu využil tzv. lentiviry, což je rod retrovirů schopných způsobovat u lidí chronická onemocnění s dlouhou inkubační dobou.
„Pro nás je zásadní, že jde o viry, které dokážou svou DNA napevno včlenit do svého hostitele,“ zdůvodnil volbu Křivánek. Tyto viry podle něj mají kapacitu pro nesení cizorodých genetických informací, kdy právě s jejich pomocí vědci „nakazili“ kmenové buňky. Ty pak začaly fungovat jako buňky, které tvoří zubovinu – tedy tvrdou část zubu. Postupně začaly vytvářet kolagen a dokonce i vápenaté usazeniny, což jsou základní stavební prvky zubní tkáně. Podobný proces se přitom uskutečňuje i při tvorbě kostí nebo zubní skloviny, obecně u tvorby tvrdých tkání.
Vědci věří, že tento výzkum může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. V širším kontextu pak podle nich ukazuje novou metodu, jak lze přistupovat k získávání jiných buněčných typů.
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Stanislav Šulc: Vztah Čechů ke klimatické změně přestává být legrační
Názory
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků
Enjoy
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
