Úspěch vědců z Brna. „Naprogramovali“ kmenové buňky tak, aby začaly tvořit zubní tkáň
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.
Kmenové buňky stojí na samém počátku vývoje každého organismu. Mají schopnost se přeměnit na různé typy specializovaných buněk v těle. Novátorský přístup brněnských vědců spočívá ve způsobu, jakým tyto buňky ovlivnili. Zatímco v podobných projektech bývají vystaveny působení zvnějšku, vědec Jan Křivánek s kolegy zasáhl přímo dovnitř genomu. K tomu využil tzv. lentiviry, což je rod retrovirů schopných způsobovat u lidí chronická onemocnění s dlouhou inkubační dobou.
„Pro nás je zásadní, že jde o viry, které dokážou svou DNA napevno včlenit do svého hostitele,“ zdůvodnil volbu Křivánek. Tyto viry podle něj mají kapacitu pro nesení cizorodých genetických informací, kdy právě s jejich pomocí vědci „nakazili“ kmenové buňky. Ty pak začaly fungovat jako buňky, které tvoří zubovinu – tedy tvrdou část zubu. Postupně začaly vytvářet kolagen a dokonce i vápenaté usazeniny, což jsou základní stavební prvky zubní tkáně. Podobný proces se přitom uskutečňuje i při tvorbě kostí nebo zubní skloviny, obecně u tvorby tvrdých tkání.
Vědci věří, že tento výzkum může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. V širším kontextu pak podle nich ukazuje novou metodu, jak lze přistupovat k získávání jiných buněčných typů.
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Stanislav Šulc: Vztah Čechů ke klimatické změně přestává být legrační
Názory
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
