Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
České domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu dohromady více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností má nastavenou sazbu nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví. Vyplývá to z analýzy společnosti bezDodavatele.
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Loňský rozsáhlý blackout Čechy k větší opatrnosti nepřiměl. Zásobu vody ani na jeden den nemá téměř 40 procent domácností a záložní zdroj energie jen každá osmá.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Češi ve vedrech ve velkém nakupují klimatizace a ventilátory. Jenže špatné nastavení může zbytečně zvyšovat účty za elektřinu. Odborníci radí nechladit byt na 20 stupňů, více stínit a u vyšší spotřeby prověřit i distribuční sazbu.
Vodní elektrárna Orlík projde rozsáhlou modernizací za osm miliard korun. Dvě ze čtyř soustrojí budou nově fungovat i v přečerpávacím režimu, takže elektrárna dokáže ukládat energii pomocí vody čerpané z níže položené přehrady Kamýk. Hotovo má být v roce 2033.
Energetická skupina innogy v roce 2025 zvýšila čistý zisk v Česku na 2,81 miliardy korun. Letos chce investice více než ztrojnásobit a do roku 2035 nalít do české energetiky kolem 100 miliard korun. Peníze mají mířit mimo jiné do větru a biometanu.
Pražská energetika v roce 2025 zvýšila čistý zisk o sedm procent na téměř 3,2 miliardy korun. Skupině rostly také výnosy, objem dodané elektřiny i plynu a dál posilovala v elektromobilitě. Pod značkami PRE a Yello dodávala na konci loňského roku energii do 892 tisíc odběrných míst.
Americká komoditní burza CME má další nápad jak rozšířit své služby. Chystá se spustit trh s budoucím výpočetním výkonem zejména pro velké firmy, které si budou moci tímto způsobem zajistit výhodnou cenu pro budoucí potřebu, podobně jako tomu je například u elektřiny nebo ceny ropy. Velký zájem projevuje hedgeový fond BlackRock, který podobným způsobem spekuluje například s evropskými emisními povolenkami.
Energetické společnosti vymýšlejí způsoby, jak by malí producenti elektrické energie, typicky vlastníci solárních elektráren na střechách, mohli přebytky vytvořené elektřiny lépe využít. Například je nabídnout na trhu někomu dalšímu. „Náš projekt E.ON Propojeno pomocí algoritmů vybírá vhodné dvojice výrobců a odběratelů,“ říká Kateřina Stehlíková ze společnosti E.ON.
Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují. Uvedlo to české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil. Norská média v sobotu informovala, že záchranáři od pátku u ostrova Averöya nedaleko města Kristiansund na západě Norska pátrali po pohřešované rybářské lodi s čtyřmi zahraničními turisty na palubě. V sobotu záchranáři loď objevili, ale bez posádky.
