Energetická společnost Second Foundation vyrostla na obchodování s elektřinou na spotových trzích, kde díky algoritmům dokáže najít nejlepší dealy. Zároveň věří v potenciál bateriových úložišť, která buduje v Česku a dalších státech Evropy. V hledáčku má šest desítek potenciálních projektů v Polsku, Německu a dalších evropských zemích.
Evropa vstupuje do topné sezony s dražším plynem a nejistým výhledem. Zemní plyn je na velkoobchodních trzích zhruba dvakrát dražší než před rokem a rizikem zůstává stav evropských zásobníků i geopolitické napětí. Českým domácnostem se proto může vyplatit cenu plynu na příští jeden až dva roky zafixovat.
ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
České domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu dohromady více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností má nastavenou sazbu nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví. Vyplývá to z analýzy společnosti bezDodavatele.
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Loňský rozsáhlý blackout Čechy k větší opatrnosti nepřiměl. Zásobu vody ani na jeden den nemá téměř 40 procent domácností a záložní zdroj energie jen každá osmá.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Češi ve vedrech ve velkém nakupují klimatizace a ventilátory. Jenže špatné nastavení může zbytečně zvyšovat účty za elektřinu. Odborníci radí nechladit byt na 20 stupňů, více stínit a u vyšší spotřeby prověřit i distribuční sazbu.
Vodní elektrárna Orlík projde rozsáhlou modernizací za osm miliard korun. Dvě ze čtyř soustrojí budou nově fungovat i v přečerpávacím režimu, takže elektrárna dokáže ukládat energii pomocí vody čerpané z níže položené přehrady Kamýk. Hotovo má být v roce 2033.
Energetická skupina innogy v roce 2025 zvýšila čistý zisk v Česku na 2,81 miliardy korun. Letos chce investice více než ztrojnásobit a do roku 2035 nalít do české energetiky kolem 100 miliard korun. Peníze mají mířit mimo jiné do větru a biometanu.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
