Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Energetická skupina innogy v roce 2025 zvýšila čistý zisk v Česku na 2,81 miliardy korun. Letos chce investice více než ztrojnásobit a do roku 2035 nalít do české energetiky kolem 100 miliard korun. Peníze mají mířit mimo jiné do větru a biometanu.
Pražská energetika v roce 2025 zvýšila čistý zisk o sedm procent na téměř 3,2 miliardy korun. Skupině rostly také výnosy, objem dodané elektřiny i plynu a dál posilovala v elektromobilitě. Pod značkami PRE a Yello dodávala na konci loňského roku energii do 892 tisíc odběrných míst.
Americká komoditní burza CME má další nápad jak rozšířit své služby. Chystá se spustit trh s budoucím výpočetním výkonem zejména pro velké firmy, které si budou moci tímto způsobem zajistit výhodnou cenu pro budoucí potřebu, podobně jako tomu je například u elektřiny nebo ceny ropy. Velký zájem projevuje hedgeový fond BlackRock, který podobným způsobem spekuluje například s evropskými emisními povolenkami.
Energetické společnosti vymýšlejí způsoby, jak by malí producenti elektrické energie, typicky vlastníci solárních elektráren na střechách, mohli přebytky vytvořené elektřiny lépe využít. Například je nabídnout na trhu někomu dalšímu. „Náš projekt E.ON Propojeno pomocí algoritmů vybírá vhodné dvojice výrobců a odběratelů,“ říká Kateřina Stehlíková ze společnosti E.ON.
České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a francouzská TotalEnergies založily společný podnik TTEP zaměřený na flexibilní výrobu elektřiny. Nová firma s portfoliem 14 GW chce posílit stabilitu evropské energetiky v době rychlé transformace.
Síť veřejného dobíjení PRE POINT dál výrazně roste. Pražská energetika v prvním čtvrtletí rozšířila síť o 27 nových stanic, celková spotřeba elektřiny na nabíječkách meziročně vyskočila o 41 procent a počet unikátních zákazníků narostl dokonce o 81 procent. Rostoucí zájem potvrzují i rekordní registrace elektromobilů v Česku.
Energetická skupina Premier Energy, kterou prostřednictvím investičního fondu Emma Capital kontroluje český podnikatel Jiří Šmejc, plánuje zásadní krok na rumunském trhu. Za 700 milionů eur (zhruba 17,1 miliardy korun) chce koupit distributora elektřiny Evryo. Transakce je zatím podmíněna schválením akcionářů i regulačních úřadů, přičemž její dokončení společnost očekává ve druhé polovině letošního roku.
V průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Průmyslník a investor Michal Strnad koupil prostřednictvím své společnosti Lumina Crown 14 procent akcií italského výrobce pneumatik Pirelli. Stal se tak třetím největším akcionářem italského podniku, oznámil to mediální zástupce jeho firmy. Strnadův podnik akcie koupil od čínské společnosti Sinochem, která podíl v Pirelli snížila.
V Doksanech na Litoměřicku dnes odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia, teplota tam může ještě lehce stoupat. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech.
Pražská burza dnes pokračovala v růstu. Index PX stoupl o 0,44 procenta na 2695,53 bodu. Většina obchodovaných titulů skončila v kladných číslech. Růstu pomohlo mimo jiné zdražení akcií Monety Money Bank, pojišťovny VIG a Komerční banky.
V Novém Vrbnu na Opavsku hoří les. Kvůli požáru musel být vyhlášen třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Hoří na ploše přibližně 27 hektarů. Na místě zasahuje speciální technika. Zásah komplikují vysoké teploty a především vítr, kvůli kterému se oheň už rozšířil i na přilehlé strniště.
Bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka bude v podzimních senátních volbách kandidovat v obvodu Plzeň-město s podporou hnutí STAN. Schválil to dnes celostátní výbor Starostů a nezávislých, uvedla strana v tiskové zprávě. Hnutí STAN své kandidáty do Senátu představilo už v p
Růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu zpomalil na 1,5 procenta z tempa 2,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu.
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Objem emise byl zhruba o 30 procent vyšší, než ministerstvo předpokládalo ve svém emisním kalendáři z konce června. Zájem investorů o české obligace byl větší, když je chtěli nakoupit za 15,9 miliardy korun.
Firmě Wienerberger, největšímu výrobci pálených cihel a střešních tašek v ČR, loni klesl zisk před zdaněním o více než 45 procent na 171 milionů korun. Obrat společnosti vzrostl o téměř devět procent na 3,65 miliardy korun.
Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová 25. června.