Biohacking: Od inzulinu po BPC-157 aneb jak daleko sahá věda a kde začíná sázka?
Peptidy se v biohackingu staly zastřešujícím pojmem pro látky s naprosto odlišnou evidencí. Zatímco inzulin nebo GLP-1 agonisté mají za sebou desetiletí klinických dat, oblíbený BPC-157 na regeneraci tkání nemá jedinou studii na lidech. Text mapuje, co jednotlivé peptidy od hubnutí po longevity skutečně umí, kde končí evidence a proč totéž, co zachraňuje diabetikovi život, může zdravému člověku uškodit.
Slovo peptidy v biohackingové komunitě zastřešuje látky s odlišnou evidencí, mechanismy i právním statusem. Inzulin je jeden z nejlépe prostudovaných peptidů v historii medicíny. Jeho mechanismus je přesně popsaný a jeho přínos pro lidi s diabetem 1. typu nebo pokročilým diabetem 2. typu je nezpochybnitelný a zachraňuje životy.
U zdravého člověka s funkční slinivkou by ale podávání inzulinu způsobilo hypoglykémii a potenciálně závažné komplikace. Fakt, že látka funguje a má solidní evidenci, neznamená, že je vhodná pro každého a tento princip platí pro peptidy obecně.
Pod reflektory slávy
GLP-1 agonisté jsou dnes pravděpodobně nejdiskutovanější třídou léčiv vůbec. GLP-1, glukagonu podobný peptid-1, je přirozeně produkovaný střevem v reakci na příjem potravy a plní několik fyziologických funkcí najednou. Stimuluje sekreci inzulinu závislou na glukóze, tedy pouze tehdy, kdy je hladina krevního cukru zvýšená a tlumí sekreci glukagonu, který právě zvyšuje hladinu krevního cukru. Zpomaluje vyprazdňování žaludku a vysílá signály sytosti přes bloudivý nerv přímo do mozku.
Farmakologické verze tohoto peptidu, semaglutid nebo liraglutid, mají prodlouženou biologickou aktivitu a vážou se na GLP-1 receptory nejen v trávicím traktu, ale i v mozku, kde ovlivňují centrum regulace chuti k jídlu a snižují dopaminovou odměnu spojenou s jídlem.
Výsledkem je kombinace sníženého hladu, dřívějšího pocitu sytosti a snížené motivace jíst nad rámec fyziologické potřeby. Účinnost GLP-1 agonistů při redukci hmotnosti je tedy způsobena tím, že nemusíme omezovat jídlo silou vůle a tím jít proti tělesným mechanismům, které nás k jídlu přirozeně nutí, ale přímo mění tuto signalizaci.
GLP-1 není vhodný pro člověka bez obezity nebo diabetu, protože je pravděpodobné, že způsobí nežádoucí hmotnostní úbytek, možnou svalovou ztrátu a potenciálně negativní dopady na kostní hmotu.
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Biohacking: Nová posedlost dlouhověkostí. Peptidy slibují regeneraci i mladší tělo
Enjoy
V longevity protokolech se dnes nejčastěji objevuje několik skupin peptidů s různou úrovní evidence. CJC-1295 a ipamorelin jsou peptidy, které stimulují hypofýzu, tedy žlázu v mozku, aby produkovala více vlastního růstového hormonu. Na rozdíl od přímého podávání růstového hormonu, které vlastní produkci potlačuje a nese vyšší rizika, tyto peptidy zachovávají přirozené regulační mechanismy. Sermorelin funguje podobně a jako jediný z této skupiny má za sebou klinické studie a v části světa je schválen jako léčivo. Používá se pro zlepšení tělesného složení, kvality spánku a celkové vitality spojené s přirozeným poklesem růstového hormonu ve středním věku.
BPC-157 je v biohackingové komunitě pravděpodobně nejpoužívanější peptid vůbec a zároveň ten s největší propastí mezi popularitou a klinickou evidencí. Jde o peptid odvozený ze žaludeční šťávy, který ve zvířecích modelech konzistentně prokazuje mimořádné regenerační vlastnosti na svalové, šlachové, střevní i nervové tkáni, přes podporu tvorby nových cév a tlumení zánětu. Mechanismy jsou biologicky smysluplné a komunita uživatelů je rozsáhlá, ale zatím neexistuje jediná publikovaná randomizovaná kontrolovaná studie BPC-157 na lidech.
Dekády dat
Thymosin alfa-1 je schválen jako léčivo ve více než třiceti zemích pro hepatitidu B a C a má za sebou desetiletí klinických dat. Jeho mechanismem je podpora zrání imunitních buněk v brzlíku, orgánu, jehož funkce s věkem výrazně klesá, a celkové zklidnění chronické zánětlivosti. Věkem podmíněný úpadek imunitní funkce je jedním z mechanismů stárnutí a thymosin alfa-1 ho adresuje přímo. V longevity kontextu se používá pro podporu imunitní funkce.
Epitalon je krátký peptid odvozený z epifýzy populární pro svůj potenciální efekt na telomery, ochranné struktury na koncích chromozomů, jejichž zkracování je spojeno se stárnutím buněk. Klinické studie na lidech prakticky chybí. SS-31 je peptid, který se váže na specifickou složku vnitřní mitochondriální membrány a zlepšuje produkci energie v podmínkách oxidativního stresu. Je to jeden z mála longevity peptidů s FDA schválením, i když pro vzácné mitochondriální onemocnění. Mechanismus je z longevity hlediska přesvědčivý, u zdravé populace je ale jeho použití stále experimentální.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
