Vyšší sazby ČNB pomohly střadatelům. Ministerstvo muselo přidat na Flexi Bondech.
Zvýšení sazeb ČNB zkomplikovalo život ministerstvu financí. U Flexi Bonds muselo pár dní před ukončením objednávek zvýšit úrokovou sazbu z 3,5 na 3,75 procenta.
Flexi Bondy ponesou víc
Dluhopisy Republiky ještě nebyly emitovány, a už došlo ke změně jejich podmínek. A to ve prospěch občanů, kteří si je objednali. „Výnos u Flexi Bondu je roven repo sazbě ČNB,“ potvrdil mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Dodal, že změna, tedy zvýšení úrokové sazby z 3,5 na 3,75 procenta, byla provedena vzápětí po oznámení bankovní rady ČNB o úpravě úrokových sazeb směrem nahoru.
Změna platí pro všechny zájemce o dluhopisy, nezávisle na tom, zda si je již objednali či dokonce zaplatili. Sazba 3,75 procenta platí od 15. července do 15. října, tedy po dobu platnosti první emise. Možnost si dluhopisy objednat končí tuto neděli (28. června) a mezní termín pro zaplacení pak 7. července.
Největší zájem je o fixní dluhopisy
Flexi Bondy (tzv. vyměnitelné státní pokladniční poukázky) mají dobu splatnosti tři měsíce a po uplynutí této doby, tedy 15. října 2026, budou peníze do nich vložené spolu s výnosem automaticky investovány do nákupu dalších dluhopisů, tedy další emise, na další tři měsíce. Takto bude proces pokračovat dál, pokud si ovšem majitel dluhopisu nebude přát investování ukončit a peníze vybrat. Prvním termínem automatické reinvestice bude 15. říjen a posledním datem, do nějž je možné si reinvestici rozmyslet, bude 9. říjen. Dluhopisů s úročením rovným čtrnáctidenní repo sazbě ČNB si občané objednali za 22,8 miliardy korun.
Státní dluhopis srovná banky do latě, dají klientům lepší podmínky, tvrdí ekonom Křeček
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
Největší zájem měli lidé o pevně úročený dluhopis, jehož úroková sazba na konci pětileté doby splatnosti vynese 4,544 procenta. Zatím si jich lidé upsali za bezmála 40 miliard korun, tedy skoro dvojnásobek objemu objednaných Flexi Bondů a čtyřnásobek Proti-inflačních dluhopisů. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka to přičítá tomu, že fixní dluhopis je pro lidi nejčitelnější, má totiž nejjednodušší podmínky. Takový přístup českých domácností ostatně podle Peterky odpovídá pravidlu investování. „Když se na to podíváme i optikou velkých světových investorů, tak tito investoři říkají, že člověk má investovat tam, kde tomu rozumí. A je zřejmé, že právě ten fixní dluhopis je nejsrozumitelnější,“ říká Peterka.
Zájem českých retailových investorů – celkově si lidé do dnešního dne objednali Dluhopisy Republiky za 72,4 miliardy korun – jej nepřekvapuje. Finanční gramotnost v Česku podle něj roste a navíc, lidé zejména starší ročníky, podle něj mají na svých celoživotních úsporách nastřádanou pěknou řádku miliard.
Češi volí jistotu, rekordně investují do státních dluhopisů
Zájem o státní dluhopisy v čase covidu ještě posílil, v právě skončené 12. emisi Dluhopisů Republiky si Češi objednali státní dluhopisy za 5,6 miliardy korun. To je vůbec nejvíce od zahájení jejich prodeje na konci roku 2018. Uvedlo to ministerstvo financí.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Nové Dluhopisy Republiky: Stát se poučil z chyb. Bude to ale skutečně win-win?
Zemřel muž, který patřil k nejvlivnějším ekonomům 20. století. Alan Greenspan udělal z centrálního bankéře globální celebritu. Téměř dvacet let stál v čele Fedu, uklidňoval trhy v krizích a zosobňoval víru v nízkou inflaci i sílu volného trhu. Jenže právě tato víra mu po roce 2008 vynesla i tvrdou kritiku.
Zemřel Alan Greenspan, dlouholetý šéf americké centrální banky. Bylo mu sto let. Podle zpráv amerických médií zemřel na komplikace spojené s Parkinsonovou chorobou, což potvrdila jeho manželka, novinářka Andrea Mitchellová. Greenspan stál v čele Fedu od roku 1987 do roku 2006, tedy bezmála dvě desetiletí, a působil za vlády čtyř amerických prezidentů: Ronalda Reagana, George Bushe staršího, Billa Clintona a George Bushe mladšího.
Odchod Greenspana je symbolickým koncem jedné éry. Éry, v níž se centrální bankéř stal téměř hvězdou, trhy sledovaly každé jeho slovo a jedna nejasně formulovaná věta mohla pohnout akciemi, dluhopisy i měnami po celém světě. Greenspan byl „Maestro“, muž, který údajně rozuměl šumům ekonomiky lépe než většina ostatních ekonomů rozuměla jejím oficiálním statistikám. Už v době jeho odchodu z Fedu jsem připomínal, že byl považován za nejmocnějšího bankéře světa a že jeho nástupce Ben Bernanke přebíral štafetu po člověku, jehož autorita daleko přesahovala běžnou centrální banku.
Od jazzmana k ekonomickému technokratovi
Greenspanova kariéra je příběhem nebývalého vzestupu ekonomického technokrata. Narodil se v New Yorku, studoval ekonomii, hrál na klarinet a saxofon a mladické nadšení pro hudbu postupně vyměnil za makroekonomii, statistiku a filozofii volného trhu. Blízko měl k Ayn Randové a k objektivismu, tedy k myšlenkovému proudu zdůrazňujícímu individualismus, racionalitu a trh. Jako šéf Fedu se však z teoretického obhájce trhu proměnil spíše v pragmatika. Nebyl dogmatikem jedné školy. Byl eklektikem, mužem, který míchal různé ekonomické přístupy podle situace, někdy až do té míry, že mu to kritici vyčítali jako intelektuální neukotvenost.
Zemřel ekonomický „Maestro“, který dokázal trhy uklidnit jedinou větou. Profimedia
První zkouška přišla hned po nástupu
Do čela Fedu nastoupil v srpnu 1987, jen několik týdnů před „černým pondělím“, tedy krachem akciového trhu v říjnu téhož roku. Právě tehdy se z Greenspana stal centrální bankéř světového formátu. Fed rychle ujistil trhy, že dodá potřebnou likviditu, a tím přispěl ke stabilizaci systému. V následujících letech provedl americkou ekonomiku asijskou finanční krizí, splasknutím technologické bubliny i šokem po teroristických útocích z 11. září 2001. Fed připomíná, že Greenspan během svého mandátu čelil dvěma recesím, asijské krizi i útokům z 11. září a že bývá spojován s dlouhou americkou expanzí a důrazem na nízkou inflaci.
Éra nízké inflace a velké moderace
Právě zde leží první část jeho odkazu. Greenspanova éra byla érou takzvané velké moderace, tedy období relativně nízké inflace, nižší volatility hospodářského cyklu a výrazného růstu finančních trhů. Spojené státy se v devadesátých letech staly vzorem dynamické ekonomiky: technologické inovace, růst produktivity, nízká inflace, nízká nezaměstnanost. Greenspan na této éře neměl výlučnou zásluhu, ale byl jejím symbolem. Jeho Fed působil jako instituce, která dokáže ekonomiku jemně ladit, brzdit přehřívání a v krizi zase dodat likviditu.
Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky
ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.
Druhá část jeho odkazu je ovšem mnohem problematičtější. Greenspan totiž nebyl jen mužem velké moderace, nýbrž i jedním z mužů éry finančních bublin. V roce 1996 pronesl slavnou formulaci o „iracionální bujnosti“ trhů. Varoval tím před přehnaným optimismem investorů. Jenže ani on, ani Fed technologickou bublinu nezastavili. Po jejím splasknutí následovalo výrazné uvolnění měnové politiky, které podle kritiků přispělo k nafouknutí bubliny realitní. A po roce 2008 se Greenspan, někdejší zachránce světa, proměnil v očích části veřejnosti v jednoho ze spoluviníků největší finanční krize od třicátých let.
Tento soud je ale příliš jednoduchý. Robert Solow, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, v rozhovoru, který jsem s ním vedl, připustil, že Greenspan přispěl k víře ve vnitřní stabilitu finančních trhů. Současně však dodal, že většina jeho zásahů v roli šéfa centrální banky byla „docela dobrá“ a že po bitvě je každý generál. Kdyby Greenspan začal bublinu dusit dříve, mohl by být dnes stejně tak obviňován, že způsobil recesi už v roce 2006.
Greenspan put a morální hazard
Greenspanův život proto připomíná zásadní dilema moderní centrální banky. Má centrální banka pouze hlídat inflaci, nebo také ceny aktiv? Má zasahovat proti bublinám, když ještě není jisté, zda opravdu jde o bubliny? Má chránit finanční systém před kolapsem, i když tím v investorech posiluje víru, že je v krizi vždy někdo zachrání? Takzvaný „Greenspan put“, tedy představa, že Fed při pádu trhů přijde na pomoc, se stal jedním z nejvlivnějších nepsaných pravidel moderních financí. Pomáhal stabilizovat trhy, ale současně podporoval morální hazard.
Poučení pro Evropu i Česko
Pro Evropu a Česko je Greenspanův příběh poučný i dnes. Ukazuje, že centrální bankéř není jen úředník nastavující sazby. V určité době se může stát garantem důvěry, psychologem trhu i politickou protiváhou vládní moci. Zároveň ale platí, že i nejmocnější centrální bankéř světa pracuje s neúplnými informacemi, s modely, které se mohou mýlit, a s ekonomikou, jež se často vyvíjí jinak, než naznačuje učebnice.
Lukáš Kovanda: ČNB dnes řeší dilema. Zvednout sazby, nebo nevypadat jako Babišův spojenec
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Greenspan zůstane v dějinách jako muž paradoxu. Libertarián, který řídil nejmocnější centrální banku světa. Kritik přehnaných státních zásahů, jenž opakovaně zachraňoval trhy likviditou. Strážce nízké inflace, jehož éra skončila finanční krizí. Ekonomický „Maestro“, který dokázal trhy uklidnit jedinou větou, ale také muž, jenž se sám musel po krizi vyrovnávat s otázkou, zda jeho víra ve schopnost finančních trhů korigovat samy sebe nebyla příliš silná.
Alan Greenspan nezanechává jednoznačný odkaz. Zanechává odkaz velký. A v ekonomii platí, že velké odkazy nebývají bezrozporné. Jeho život ukazuje, že centrální bankovnictví není jen technická disciplína. Je to umění rozhodovat v mlze. Greenspan v ní dokázal kráčet déle než skoro kdokoli jiný. A právě proto se o jeho chybách bude mluvit stejně dlouho jako o jeho úspěších.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Warshův Fed začíná opatrně. Sazby nechal být, inflace ale mění hru
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Stal jste se předsedou správní rady nového nadačního fondu, který založil developer Luděk Sekyra, a má se zabývat environmentálními projekty. Co to znamená? Můžete nový fond představit?
Nadační fond regenerace inicioval pan Sekyra. Zakládá ho jeho nadace Sekyra Foundation spolu se třemi osobnostmi českého environmentálního hnutí – Bedřichem Moldanem, Yvonnou Gailly a Josefem Fantou. Fond bude usilovat o systémovou změnu v oblasti udržitelnosti.
Jaká je strategie fondu?
Fond bude shromažďovat finanční kapitál od velkých donorů v Česku. Sekyra Foundation je jen prvním z nich. Tento finanční kapitál bude vlastně přeměňovat na jiné formy kapitálu - přírodní, kulturní či sociální kapitál. A to nikoliv skrze vlastní činnost, ale přes aktivity těch, jejichž činnost fond podpoří. Podpora bude směřovat především k projektům a iniciativám, které posilují zdravý a dlouhodobě udržitelný vztah člověka k sobě samému, k druhým lidem i k přírodě. Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování.
Na úrovni kultivace myšlení je důležité se soustředit na to, aby si lidé uvědomili, že jsou součástí většího celku, společnosti, přírody, komunity. V kultivaci dialogu budeme cílit na nové deliberativní formy rozhodování. Cílem je propojovat lidi napříč kulturami a generacemi. Budovat spolupráci.
Co se týká kultivace rozhodování, cílíme na propojování těch, kteří rozhodují, s těmi, kterých se následky jejich rozhodnutí dotknou. Konkrétně půjde o podporu nových ekonomických modelů, zejména na lokální úrovni, které lidem například umožní, aby sami rozhodovali o tom, jak se v jejich lokalitě budou využívat přírodní zdroje. Nebude to tedy tolik o podpoře místní ekonomiky jako o podpoře ekonomiky místních.
Penzijní společnosti se bouří proti nižším poplatkům. Novela podle nich ohrozí třetí pilíř
Můžete přesněji popsat, do jakých projektů budete investovat?
Například do těch, které se snaží na lokální úrovni proměňovat potravinový systém, dále třeba komunitní energetiku, mohou to být i experimenty s lokální měnou, za určitých okolností také občanská shromáždění, která jsou určená k tomu, aby se lidé dokázali dohodnout i na kontroverzních otázkách. Ten výčet není uzavřený. Ve správní radě ale budeme otevření všem aktivitám, které budou splňovat základní kritéria. Ta vycházejí již z našeho názvu. Regeneraci chápeme jako proces obnovy vztahů a posilování odolnosti společnosti i přírodních ekosystémů.
Prioritizovat budeme projekty, které budou přinášet nějakou systémovou změnu. Nebudou mít jenom nějaké izolované dopady. Musí být patrný nějaký systémový efekt, nějaká kaskádová změna, přelévání do jiných sfér společnosti. Zároveň budeme cílit na inovativní projekty, na skutečně alternativní modely, které ještě nejsou v Česku dostatečně vyzkoušené. Dnes se k nim hledají zdroje financování velmi těžko. Je to mezera, kterou chceme zaplnit. Chceme financovat semínka změny.
Náš fond je specifický tím, že reaguje na kořenové příčiny současné polykrize. Tím rozumíme provázané ekologické, společenské a ekonomické krize, které dnes pozorujeme. Necílíme na jejich symptomy, ale na kořenové příčiny, tedy oddělenost lidí od přírody, oddělenost lidí od sebe samých a ztrátu důvěry.
Už i BBC? Osekávání a propouštění čeká i vzor veřejnoprávního vysílání
BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Jestli tomu správně rozumím, velká část podpory má jít také do vzdělávání.
Souhlasím, že součástí podpory fondu je i vzdělávání. Ale jde o vzdělávání v určité formě. Nás zajímá například zážitkové vzdělávání a jiné podoby, které nepovedou mladé lidi k biflování se faktů, ale k tomu, aby si uvědomili svou propojenost v širších, komplexních systémech, hlavně s přírodou. Současná lidská společnost je velmi hluboce zapuštěná do přírody a je na ní závislá, a stejně tak může být příroda závislá na nás. Potřebujeme, aby tento vztah byl zdravý, a k tomu je nutný určitý způsob myšlení. A v tom vidíme smysl vzdělávání, které chceme podporovat.
Fond se otevře ještě v červnu. Máte vytipované první projekty, do kterých budete investovat?
Prvním podpořeným projektem bude Re:generace mezinárodní iniciativy dětí a mládeže Plant-for-the-Planet. Cílí na vzdělávání mladých lídrů, zejména středoškoláků, v oblasti klimatické změny a ochrany přírody.
Jaká je struktura fondu? Kdo rozhoduje o tom, kam budou vložené peníze mířit?
Fond bude mít správní radu, ta má tři členy. Jsem v ní já, Lukáš Rolf a Jana Zrůst Nejedlá. Společně budeme rozhodovat o tom, jak rozdělovat peníze do jednotlivých projektů. Podobné filantropické projekty v Česku hospodaří s rozpočty na úrovni desítek milionů korun. To je minimum, na které bychom se v příštích letech chtěli dostat. Budeme mít i poradní orgán a výbor dárců, v němž budou zastoupeni ti největší donoři, kteří budou mít kontrolu nad personálním vedením fondu.
Rockefeller, filantropie a jaderná energetika – patří to k sobě? Dnes už ano
Když Rockefellerova nadace před několika dny společně se svými partnery z řad dalších světových donátorů oznámila vznik Globální koalice pro jadernou filantropii, symbolicky završila přechod od svých „fosilních kořenů“ k nízkoemisní energetice. John D. Rockefeller proslul před více než sto lety jako ropný magnát, nejbohatší muž světa a zakladatel proslulé nadace, která své aktivity financovala díky ziskům z „černého zlata“. V roce 2020 řekla definitivní „goodbye“ fosilním palivům, zaměřila se na podporu obnovitelných zdrojů a nyní se jasně přihlásila k rozvoji jaderné energetiky.
Mají vás potenciální příjemci dotací oslovovat, nebo si je najdete sami?
Organizace – typově třeba spolky, obce, družstva a teoreticky i jednotlivci – nás mohou oslovit na webových stránkách fondregenerace.cz, kde bude jednoduchý formulář. Naším cílem není nikoho zahltit administrativou, ale budovat dlouhodobé partnerství.
O jakých částkách podpory se bavíme u jednotlivých projektů?
Nejsme statutárně limitováni tím, o jak vysoké částky může jít. Sumy budou přiměřené našemu rozpočtu. První grant byl ve výši 300 tisíc korun.
Máte už nějaký základní vklad do fondu?
Sekyra Foundation poskytla Fondu regenerace zakladatelskou podporu ve výši deseti milionů korun.
Karel III. zveřejní daňové přiznání. Jako první britský monarcha v moderní historii
Karel III. udělá krok, který žádný britský monarcha v moderní historii neudělal. Zveřejní své daňové přiznání a Buckinghamský palác tvrdí, že jde o součást snahy otevřít královské finance veřejnosti.
Jakým způsobem budete shánět další dárce pro váš fond?
Působím v environmentálním sektoru již nějakou dobu a vidím, že je tady spousta filantropů, kteří by tu oblast rádi zafinancovali. Chtějí však vidět jasnou strategii, která cílí na systémovou změnu. My přicházíme s naprosto jasnou vizí změny, se kterou chceme oslovit firemní a rodinné dárce a filantropy, kteří přesně toto vyžadují.
Kde si představujete váš fond v nějakém dlouhodobějším horizontu?
Chtěl bych, aby za pět let byl Nadační fond regenerace jedním z lídrů snahy o udržitelnost, a aby byl kolem fondu celý ekosystém aktérů, které budeme propojovat navzájem. To je též důležité. Necílíme totiž jenom na grantovou podporu, ale i na budování provázaného ekosystému změny.
Jste soukromá iniciativa. Jakým způsobem chcete kooperovat s veřejným sektorem?
Nechceme ovlivňovat veřejné politiky, budeme fungovat nezávisle. Mimo jiné budeme podporovat inovace, zejména na lokální úrovni. Pokud se jim bude dařit, mohou se stát normou. Ať už v regionu, nebo i na celostátní úrovni, což může vést i k legislativním změnám. Ale my nebudeme jejich autory.
Jaký má být výsledek vaší mise, vašeho fondu?
Naší vizí je odolná česká společnost, ve které nebudou lidé a příroda žít jeden na úkor druhého. To je velký cíl, kterého nemůžeme dosáhnout sami.
Mladí investoři mění pravidla hry. U peněz řeší i dopad na svět
Češi stále častěji sledují, kam při investování posílají své peníze. Udržitelné fondy lákají skoro polovinu z nich, většina investorů se ale kvůli ekologii nechce vzdát výnosu.
„Proslavil“ jste se ostrými výroky vůči Filipu Turkovi, když jste působil ve Výzkumném ústavu pro krajinu, který spadá pod ministerstvo životního prostředí. Následně jste byl vyhozen. Jak to zpětně berete?
Prvního dubna jsem byl v Poslanecké sněmovně na debatě s Filipem Turkem. Byl jsem nucen poslouchat z odborného pohledu řadu úplných nesmyslů, které Filip Turek říkal. Zatímco mí kolegové se dali do rozkrývání jednotlivých polopravd, já jsem mu v tu chvíli řekl, že to takto dál nejde. Tušil jsem, že takto mstivý člověk to nenechá jen tak být. Zpětně své rozhodnutí vnímám jako správné. Vyvolalo to potřebnou veřejnou diskusi. Obdržel jsem velkou míru podpory od lidí, kteří si myslí, že je potřeba se tomu, co nyní Motoristé v politice dělají, postavit.
Působil jste pod ministerstvem životního prostředí, nyní budete ve vedení soukromého fondu, který má podporovat vztah člověka s přírodou. Jste tedy konkurenti ministerstva?
Motoristé se dostali do vlády s rétorikou agrese vůči zeleným nevládním organizacím. Jsem přesvědčený o tom, že důvodem této agrese je fakt, že nevládky brání byznysovým zájmům, které za Motoristy stojí. V politice Motoristů vnímám velké nepochopení toho, jak jsou lidé závislí na přírodě. Příroda není pouze zdroj, který můžeme drancovat bez následků. Musí mít dostatečný prostor k regeneraci.
