Ve své první encyklice s názvem Magnifica Humanitas neboli Vznešené lidstvo Lev XIV. varoval před novou hrozbou pro lidstvo a práci, kterou představuje umělá inteligence. „AI se vyvíjí v intelektuálním prostředí, v němž jsou někteří lidé považováni za méně užitečné, méně žádoucí a méně hodnotné,“ varovala hlava církve.

Technologie by sama o sobě neměla být považována za sílu nepřátelskou lidstvu. Snaha o vyšší zisky sle nemůže ospravedlnit rozhodnutí, která systematicky obětují pracovní místa, napsal papež Lev XIV. v nové encyklice, kterou Vatikán představil v pondělí. 

Encyklika je oficiální list nebo dopis papeže adresovaný biskupům i celé katolické církvi. Patří mezi nejvýznamnější dokumenty, které papež vydává, a obvykle se v ní vyjadřuje k důležitým otázkám víry, morálky, společnosti nebo politiky. Mívá velký vliv - v minulosti klidně i po stovky let. Současná encyklika s sebou nese zajímavou symboliku, a to hned v několika vrstvách. Papež ji představil veřejně se zástupcem firmy Anthropic, Christopherem Olahem, který sice není katolík, ale zavázal se k naplňování papežského apelu. Anthropic je jedním z tahounů současné AI revoluce. Symbolické je také načasování vlivného dokumentu. 

Lev jako Lev

Ačkoli Lev XIV. encykliku veřejně představil v pondělí, formálně ji podepsal již 15. května, tedy v den 135. výročí vydání encykliky Rerum Novarum neboli O nových věcech – zásadního dokumentu, který v roce 1891 napsal jeho jmenovec Lev XIII. Ten usměrňoval katolické učení v otázce ochrany dělníků po technologických a průmyslových otřesech 19. století a stal se jedním ze základních sociálních dokumentů moderní církve. Navíc Lev XIV. navazuje i na svého předchůdce, papeže Františka. Ten rovněž varoval před nebezpečím umělé inteligence a volal po etickém využívání technologií.

Hlavu církve evidentně trápí hrozba, že AI sebere lidem pracovní uplatnění. Práce je podle jeho slov více než jen způsob obživy, je to „požadavek lidské existence, přirozená cesta k dospělosti, rozvoji a osobnímu naplnění.“ Vyzval k ochraně pracovních příležitostí a nezastupitelné roli jednotlivce.

Proto vyzdvihl důležitost zachování základní společenské role pro všechny lidské bytosti. „Společnost, která garantuje zaměstnání pouze malé části populace navzdory tomu, že dosáhla vysoké úrovně technického rozvoje, riskuje, že vystaví mnohé lidi nucené nečinnosti,“ napsal.

„To vytváří paradox materiálního pokroku a antropologického regresu, který podkopává základy spravedlivého a stabilního společenského míru,“ dodal.

Neprůhledné algoritmy

Papež ve své vůbec první encyklice také varoval, že neprůhledné algoritmy mohou vést k nové formě dehumanizace. „Algoritmy mohou zablokovat přístup ke zdravotní péči, zaměstnání a bezpečnosti na základě dat zatížených předsudky a nespravedlností,“ varovala hlava církve.

Dokument opakovaně kritizuje koncentraci moci a dat v rukou malého počtu lidí ze soukromého sektoru, což označuje za nebezpečí. Papež také podrobil kritice transhumanistické a posthumanistické vize mocných podnikatelů ze Silicon Valley, jako jsou Peter Thiel a Elon Musk, a napsal, že AI se vyvíjí v intelektuálním prostředí, v němž jsou někteří lidé považováni za „méně užitečné, méně žádoucí a méně hodnotné“.

Svět nedal papežovi čas na rozkoukávání. První rok však zvládl Lev XIV. se ctí

Politika

První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Zbraně jako poslední instance

Encyklika také vyzvala k zavedení „nejpřísnějších etických omezení“ pro zbraně vyvinuté za použití umělé inteligence, čímž navázala na dlouhodobý odpor papeže i Vatikánu vůči válce.

„Rostoucí snadnost, s jakou lze autonomní zbraňové systémy nasadit, činí válku ‚uskutečnitelnější‘ a méně podléhající lidské kontrole,“ napsal Lev XIV. To je podle něj v rozporu se zásadou, že ozbrojená síla by měla být použita až jako poslední možnost v případech legitimní sebeobrany. Umělé inteligenci nemohou být svěřována rozhodnutí o životě a smrti lidí. 

Papež volal také po „odzbrojení“ umělé inteligence a větší regulaci AI.

Je otázka, zda dokument padne v Silicon Valley na úrodnou půdu. „Nemyslím si, že ‚tech bros‘ ze Silicon Valley tomu budou nějak zvlášť naslouchat,“ řekla profesorka Noreen Herzfeld, ředitelka programu pro technologie a etiku na St. John’s School of Theology and Seminary v Collegeville v Minnesotě  deníku The New York Times. „Ale myslím, že v rámci církve to bude sloužit jako referenční bod pro kněze a biskupy, a zejména pro ty z nás, kteří vzdělávají bohoslovce nebo mladé lidi.“

Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu

Trhy

AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Švédsko ukazuje, že kouření cigaret lze dostat na okraj společnosti. Jenže zmizení modrého dýmu ještě neznamená konec závislosti. Nikotin se jen přesouvá do čistší, diskrétnější a společensky přijatelnější podoby nikotinových sáčků a roztoků v elektronických zařízeních.

Švédsko právě ukázalo Evropě, že kouření cigaret lze prakticky porazit. Ne jen krabičkami s varovnými obrázky, moralizováním ve školácch nebo nekonečnými debatami. Ale kombinací změny návyků, cen, regulací a dostupných alternativ. Počet lidí, kteří denně kouří cigarety, ve Švédsku mezi lety 2003 a 2025 klesl z 16 procent na 4,8 procenta, uvedla Rada pro informace o alkoholu a dalších drogách. V zemi, kde méně než pět procent obyvatel každodenně sahá po cigaretě, je kouření považované za vymýcené. Jenže švédský úspěch má háček. Cigareta mizí z ruky, nikotin zůstává v těle.

Převlečená závislost

Evropská politika se dlouho tvářila, že hlavní nepřítel má filtr, popel a odporný zápach. A částečně měla pravdu. Cigarety jsou zdravotní katastrofa, ekonomická zátěž a jeden z nejhloupějších způsobů, jak si zkrátit život a ještě za to platit. Pokud se Švédsku podařilo stlačit denní kouření ke zhruba pěti procentům populace, je to obrovský úspěch. Většina Evropy se na něj může dívat s rozpaky. Jenže to je jen první polovina příběhu.

Zhruba čtvrtina dospělých Švédů denně užívá nějaký nikotinový produkt. Nikotinové sáčky, e-cigarety. Starý kouřový rituál nahradil nový. Čistší, diskrétnější a společensky snesitelnější. Už žádný popelník na stole, žádný zápach v kabátu, žádný žlutý filtr mezi prsty. Stačí sáček pod rtem, elegantní krabička v kapse a pocit, že problém je vyřešen. Není. Závislost žije dál.

Závislost bez konce

Evropa se musí rozhodnout, zda jí jde o konec kouření, nebo o konec nikotinové závislosti. To jsou dvě různé věci. Pokud bylo cílem zbavit lidi dehtu, kouře a karcinogenních zplodin spalování, Švédsko nabízí jasný model. Pokud bylo cílem osvobodit společnost od návykového průmyslu, pak je na oslavy ještě velice brzy.

Tabákové a nikotinové firmy totiž neprohrály. Adaptovaly se. Pochopily, že cigareta je špinavá minulost, a začaly prodávat čistší budoucnost. Bílé sáčky, sladké příchutě, tekutiny do vapů, nenápadný design a jazyk životního stylu. Závislost se tak přestala tvářit jako zlozvyk a získala tvář moderní volby. A právě tady leží evropské riziko.

Philip Morris rozjel v Kutné Hoře výrobu nikotinových sáčků. Investice přesáhla dvě miliardy korun

Zprávy z firem

Tabáková společnost Philip Morris ČR zahájila ve svém kutnohorském závodě výrobu nikotinových sáčků ZYN. Do rozšíření produkce a modernizace továrny investovala více než dvě miliardy korun, tedy dvojnásobek původně avizované částky. Firma zároveň očekává vznik nových pracovních míst a posílení role Kutné Hory v evropské výrobě bezdýmných produktů.

nst

Přečíst článek

Dospělý kuřák, který přejde z cigaret na méně škodlivou alternativu, může udělat rozumný krok. Z hlediska veřejného zdraví má smysl rozlišovat mezi spalovaným tabákem a produkty, které neprodukují kouř. Jenže mladý člověk, který by si klasickou cigaretu možná nikdy nezapálil, může začít s nikotinem právě proto, že už nesmrdí, nepálí v krku a nevypadá jako pomalá sebevražda. Zdravotní politika tak sice slaví pád cigaret, zatímco na druhé straně vyrůstá nová generace závislých.

Švédsko tedy není důkazem, že nikotinový problém je vyřešený. Je důkazem, že cigareta jako dominantní forma užívání nikotinu může skončit. A to je zásadní rozdíl.

Co dál s nikotinem?

Evropa by si z toho měla vzít dvě lekce. První je jednoduchá. Cigarety patří co nejrychleji do zapomnění. Vyšší daně, zákaz reklamy, omezení kouření ve veřejném prostoru a tvrdá prevence fungují. Žádné nostalgické řeči o svobodě kuřáka nemohou zakrýt fakt, že kouření zabíjí ve velkém.

Druhá lekce je složitější. Náhražky nesmějí dostat neomezenou šanci jen proto, že nejsou cigaretou. Nikotinové sáčky a e-cigarety nemají být barevná hračka u pokladny ani módní doplněk pro teenagery. Mají být přísně regulované, jasně označené a zbavené marketingu, který dělá ze závislosti trend.

Konec kouření v Evropě je na dosah. Nesmí se z něj ale stát jen pouhá výměna kulis, v níž zmizí kouř Marlboro Mana, zatímco závislost zůstává, byť nenápadná. Vítězství se může slavit až ve chvíli, kdy se na nikotinové závislosti přestane stavět byznys.