Státní dluhopis srovná banky do latě, dají klientům lepší podmínky, tvrdí ekonom Křeček
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
O státní dluhopisy, takzvané Dluhopisy Republiky, je velký zájem. Místo nabízených cenných papírů v hodnotě 20 miliard korun už lidé poptávají téměř padesát miliard. Jaká je to zpráva pro Česko?
Jde o konzervativní investiční nástroj, který na trhu chyběl. Je to určitá konkurence bankám, které nabízejí termínované vklady tak, aby nemusely platit příliš vysoký úrok. Flexibilní dluhopis nabízí relativně slušné úročení. Navíc se u něj neplatí patnáctiprocentní srážková daň. Ve srovnání s tříměsíčními nebo šestiměsíčními termínovanými vklady se může jednat o atraktivnější investiční variantu.
Existence takového nástroje naznačuje jakousi srovnávací hladinu, kam by banky měly mířit s úroky na spořících účtech a termínovaných vkladech. Z tohoto pohledu je to užitečná signalizace směrem k trhu. Zájem ze strany klientů jasně ukazuje, že podobné konzervativně laděné nástroje tady chyběly. Tentokrát lze dluhopisy pořídit velice jednoduše z pohodlí domova. Enormní zájem je pozitivní zpráva. Říká, že lidé věří vlastnímu státu, jsou ochotni nakupovat jeho dluh. Byť to tvoří jen malou část celkových dluhopisů, které se běžně vydávají a prodávají na finančních trzích.
Češi berou státní dluhopisy ve velkém. Objednávky Dluhopisů Republiky už dosáhly 44,3 miliardy korun a více než dvojnásobně překonaly původní plán ministerstva financí. Největší zájem je o pětileté fixní dluhopisy.
Schillerová hlásí nápor na státní dluhopisy. Češi si objednali cenné papíry za 44 miliard
Money
Dluhopis je koncipován tak, aby ho lidé drželi celých pět let, protože výnos postupně narůstá a nejvyšší je v pátém roce. U protiinflačního dluhopisu je výnos zastropován na pěti procentech, ale také nejvíce roste v pátém roce, takže je dobré ho držet do splatnosti. Je také dobré si uvědomit, že na trhu je velké množství investičních možností, ale zejména pro starší investory tento konzervativní nástroj chyběl. Nemyslím si, že by státní dluhopis nějak narušoval trh, to vidíme ve světě zcela běžně.
Banky budou muset reagovat
Není úročení přes čtyři procenta ročně jakási nekalá konkurence státu v tržním prostředí? Zvláště, když se u tohoto produktu nemusí platit daň z výnosu?
Nedomnívám se, že je to nekalá konkurence. Máme na trhu dluhopisové fondy, ale ty mají často výrazně vyšší poplatky. Ve fondech se navíc často sejdou dluhopisy s nižším výnosem, a zhodnocování takových fondů proto může být hůře předvídatelné. Mají v sobě zahrnuty výnosy s různými splatnostmi a celkový výnos nemusí být atraktivní.
Státní dluhopisy můžeme zařadit mezi jisté investice. Domnívám se, že nastavení rozumné výnosnosti ze strany státu trhu spíš prospěje. Nemělo by se stávat to, co vidíme v transformovaných penzijních fondech, kdy velice konzervativní investiční strategie není schopna porážet ani inflaci. Lidé do těchto fondů přispívají jenom kvůli státním příspěvkům. To vidím jako problém. Z investic by měl být výnos. A nejenom pro banky, ale i pro běžné občany. Když stát nechá sáhnout na výnos občanům, není to nekalá konkurence, ale jakási tendence, aby banky daly úroky nahoru ve prospěch klienta.
Stát nově nabídne Flexi Bond určený jednak pro aktivnější investory, kteří mohou každé tři měsíce znovu vyhodnotit, jestli je pro ně jeho držení atraktivní a zároveň pro ty, kteří chtějí nebo potřebují mít každé tři měsíce své úspory k dispozici bez sankce za předčasný výběr a zároveň získat jejich atraktivní zhodnocení bez dodatečných podmínek a omezení, vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.
Jak a kde koupit nové dluhopisy Republika? Jednoduše
Trhy
Konkurence spořicím účtům
Ale stát v současnosti reálně přeplácí na nabízených úrocích z dluhopisů trh...
Na desetiletých dluhopisech jsme nyní lehce přes pět procent. Takže jestli jsme na pětiletých na 4,54, tak to v zásadě odpovídá výnosové křivce. Neřekl bych, že české státní dluhopisy vybočují z výnosové křivky. Ale některé banky nedávaly na svých produktech ani tento výnos. Nyní je pro klienta rozumná varianta vzít peníze z termínovaného vkladu a dát je do Dluhopisu Republiky. Jistota je podobná, likvidita také, a výnos o něco větší. Jestliže by nastal odliv peněz z termínovaných produktů, tak je to pozitivní tlak na banky. Banky mají na těchto svých produktech poměrně solidní marži. Když se o ně víc podělí s klienty, tak je to správný tlak na banky.
Stát se pohybuje na finančním trhu, kde panují pravidla, ale potom z něj vybočí, a chová se podle vlastních pravidel. Je to za vás v pořádku?
Vzal bych to z jiného pohledu. Finanční instituce si mohly nakupovat státní dluhopisy. Tato možnost byla dosud odepřena menším investorům, občanům. Nyní se jenom zvětšuje množina těch, kteří si mohou dluhopisy českého státu pořídit. Dluhopisy, s kterými mohou banky obchodovat, se stávají dostupnými pro občany, kterým se to do současnosti odepíralo. Státní dluhopisy pro občany vnímám jako odstranění diskriminační podmínky, kdy to, co jsme umožňovali bankám, zpřístupňujeme občanům. Je pro to slovo, že demokratizujeme dluhopisový trh.
Stát tímto způsobem získává peníze na poměrně rozvolněnou fiskální politiku. Je to správná filozofie, že si lidé kupují dluhy, které za ně vláda vytvoří?
Nevidím velký rozdíl mezi tím, jestli si stát půjčí peníze od finančních institucí nebo od občanů. Kdyby podmínky nebyly lukrativní, lidé by o dluhopisy neměli zájem a setrvávali by na bankovních produktech. Teď se vytváří nějaký tlak na banky, aby zvýšily lukrativnost svých produktů a lidé jim neodcházeli do Dluhopisů Republiky. Vnímám celou situaci jako zostření boje o koncového klienta. Když peníze natečou do státních dluhopisů, správci jiných aktiv to budou kritizovat. Peníze, které mohli spravovat oni, bude spravovat stát. To se jim líbit nebude.
Na příkladu Japonska však vidíme, že když je dluh země velký, ale je držen domácími subjekty, ratingové agentury ho vyhodnocují jako stabilizovaný a bezpečnější, než kdyby ho držely zahraniční finanční instituce.
Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
Nové Dluhopisy Republiky: Stát se poučil z chyb. Bude to ale skutečně win-win?
Money
Může se velký zájem o Dluhopisy Republiky promítnout do ratingu Česka?
To nepředpokládám. Dluh Česka je kolem 44 procent HDP, jsou to biliony korun, objem Dluhopisů Republiky je kolem padesáti miliard. Je to kapka v moři, nemůže to změnit pohled ratingových agentur. Kdyby občané republiky drželi desítky procent státního dluhu, mohlo by to být impulsem pro ratingové agentury, aby analyzovaly stabilitu dluhu. Současných padesát miliard korun je malá změna.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.