Češi se vrhli na státní dluhopisy. Státu půjčili 74 miliard
Češi znovu ukázali chuť půjčovat státu napřímo. V první emisi státních dluhopisů pro občany nakoupili papíry za 74 miliard korun. Největší zájem byl o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně.
Češi ve velkém nakupovali státní dluhopisy určené pro občany. V první emisi pořídili cenné papíry za 74 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Celkový objem objednávek dosáhl 80 miliard korun. Ne všechny objednané obligace ale lidé nakonec zaplatili. I tak výsledek výrazně překonal původní květnový plán ministerstva, které čekalo prodej za 20 miliard korun.
Největší zájem byl o pětileté dluhopisy
Nejvíce peněz lidé vložili do pětiletých fixních dluhopisů s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Tříměsíční dluhopisy s ročním výnosem 3,75 procenta se prodaly za 27,6 miliardy korun. Protiinflační pětileté dluhopisy lidé nakoupili za 8,5 miliardy korun.
Stát chtěl od občanů získat 20 miliard korun, zájem byl ale čtyřnásobný. Češi si v prvním kole objednali Dluhopisy Republiky zhruba za 80 miliard korun. Teď je musejí do 7. července zaplatit.
Stát chtěl 20 miliard, Češi nabídli čtyřikrát víc. Dluhopisy šly na dračku
Money
Schillerová mluví o historickém rekordu
Ministryně financí Alena Schillerová vysoký zájem uvítala. Podle ní se podařilo oslovit velké množství nových investorů.
„Podařilo se nám ve velkém oslovit nové investory, když více než 69 procent upisovatelů se rozhodlo pro státní dluhopisy poprvé. Více než 124 tisíc občanů tak v současnosti drží doposud vydané emise Dluhopisu Republiky v celkové výši 130,7 miliardy korun. Jde o historicky nejvyšší počet držitelů i nejvyšší jmenovitou hodnotu státních dluhopisů pro občany v oběhu, která nyní představuje 3,4 procenta státního dluhu,“ uvedla Schillerová.
Program se po letech vrátil
Dluhopisy Republiky ministerstvo financí vydávalo už v letech 2018 až 2021, kdy byla Schillerová ministryní financí v předchozí vládě Andreje Babiše. Tehdy se uskutečnilo 13 upisovacích období a občané nakoupili dluhopisy za 80,1 miliardy korun.
Její nástupce Zbyněk Stanjura vydávání dluhopisů pro občany zastavil. Argumentoval tím, že pro stát byly dražší než obligace prodané institucionálním investorům. Schillerová po návratu do vlády program letos obnovila.
Volatilita na akciových trzích je často spojována zejména s nejistotou pramenící v geopolitických problémech současného světa. Jenomže to je jenom půlka pravdy. Tou druhou je fakt, že klíčové indexy často obsahují obří podíl firem působící v oblasti umělé inteligence, které na dobré i špatné zprávy reagují výrazněji než jiné sektory. To má dopad na běžné investory.
Umělá inteligence jako hrdina i nepřítel investorů. Trhy kvůli AI propadají maniodepresi
Trhy
Většina lidí nakupovala online
Nejvíce zájemců si dluhopisy pořídilo přes internetové stránky ministerstva financí. Tuto možnost využilo 79 tisíc lidí. Dalších 13 tisíc nakoupilo obligace prostřednictvím ČSOB a České spořitelny.
Nejpočetnější skupinou držitelů dluhopisů jsou lidé ve věku 50 až 60 let.
Lidé mohli nakoupit obligace jednoho typu za tisíc až tři miliony korun. U pětiletých dluhopisů mohou každý rok v květnu požádat o předčasné splacení, dosáhnou ale na nižší výnos. U tříměsíčních dluhopisů mohou o vyplacení požádat do 9. října.
Pokud to neudělají, peníze včetně výnosu se automaticky reinvestují do nových tříměsíčních obligací, které ministerstvo vydá 15. října.
Zájem o nové stavební spoření prudce slábne. Počet smluv klesl meziročně téměř o pětinu, přestože podle analytika Petra Kielara produkt stále nabízí lepší zhodnocení než srovnatelné alternativy. Paradoxně však prudce rostou úvěry ze stavebka: spořitelny jich v prvním pololetí poskytly za 23,7 miliardy korun, meziročně o třetinu víc.
Analytik: Stavebko se pořád vyplatí, Češi ho ale přestávají chtít
Money
Další emise přijde v říjnu
Další emise státních dluhopisů pro občany je plánovaná na říjen. V nabídce budou pouze tříměsíční obligace. Upisovací období potrvá od 24. srpna do 4. října. V předvánočním období plánuje ministerstvo třetí emisi, v níž chce znovu nabídnout všechny tři typy dluhopisů.
Ukrajina bude podle Financial Times moci část peněz z evropského obranného úvěru použít také na nákup čínských součástek pro drony. Vojensky to dává smysl: rozhoduje rychlost, cena a dostupnost. Politicky je to ale nepříjemné přiznání, že evropský průmysl ani po letech války neumí dodat některé klíčové komponenty v potřebném množství a čase.
Lukáš Kovanda: Brusel chce méně Číny. Realita? Bez ní zatím nesloží ani drony pro Ukrajinu
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
