Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.
Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
Stát nově nabídne Flexi Bond určený jednak pro aktivnější investory, kteří mohou každé tři měsíce znovu vyhodnotit, jestli je pro ně jeho držení atraktivní a zároveň pro ty, kteří chtějí nebo potřebují mít každé tři měsíce své úspory k dispozici bez sankce za předčasný výběr a zároveň získat jejich atraktivní zhodnocení bez dodatečných podmínek a omezení, vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.
Nová česká vláda Andreje Babiše si bude opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnoví tudíž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil minulý kabinet Petra Fialy. A nebude osamocena.
Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.
Česko bude mít znovu po osmi letech zástupce ve vedení části Mezinárodního měnového fondu. Současný poradce guvernéra ČNB Tomáš Adam se stane zástupcem výkonného ředitele skupiny sedmi zemí, do níž patří i Česko, a hlavní expert ČNB pro mezinárodní spolupráci Mikuláš Zeman nastoupí jako poradce výkonného ředitele této skupiny. Funkcí se ujmou 1. listopadu.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden poklesem poté, co se v pátek vyšplhaly na nejvyšší úrovně za šest měsíců. Na trhu nyní panuje naděje na zmírnění konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent sestoupila pod 115 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) sestoupila k hranici 101 dolarů za barel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu. Právo veřejnosti na protesty respektuje, koalice ovšem návrh zákona o změně jejich financování nestáhne. O jeho podobě se ale ještě bude jednat, řekl Babiš. Ve druhém sněmovním čtení se mimo jiné chystá navrhnout možnost dobrovolného placení poplatků.
Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen 🗳 stávající levicový šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl Nejvyšší volební soud podle tiskových agentur. Lula v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara.