Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.
Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
Stát nově nabídne Flexi Bond určený jednak pro aktivnější investory, kteří mohou každé tři měsíce znovu vyhodnotit, jestli je pro ně jeho držení atraktivní a zároveň pro ty, kteří chtějí nebo potřebují mít každé tři měsíce své úspory k dispozici bez sankce za předčasný výběr a zároveň získat jejich atraktivní zhodnocení bez dodatečných podmínek a omezení, vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.
Nová česká vláda Andreje Babiše si bude opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnoví tudíž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil minulý kabinet Petra Fialy. A nebude osamocena.
Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.
Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.
Americký technologický gigant Google ze skupiny Alphabet změní v Evropě své zásady týkající se 💻 spamu, aby vyhověl výhradám Evropské unie. Chce se tak vyhnout případné pokutě od antimonopolního úřadu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila společnost.
Čínská státní ropná a plynárenská společnost CNOOC vidí velký prostor pro energetickou 🤝 spolupráci mezi Čínou a Spojenými státy. Uvedl to podle agentury Reuters šéf podniku Chuang Jung-čang. Dodal, že firma v budoucnosti zváží společné investice s americkými partnery.
Republikáni i demokraté vedou velmi intenzivní politickou kampaň a do poslední chvíle nemusí být jasné, jak volby do amerického 🏛️ Kongresu dopadnou, míní nastupující český velvyslanec ve Spojených státech Jakub Kulhánek. V případě, že demokraté ve volbách získají většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu, netypický vývoj spojený se zpochybňováním výsledků voleb neočekává.
Při povodních v Nepálu zemřelo 4️⃣6️⃣9️⃣ lidí, uvedla dnes v nové bilanci místní policie, napsaly ráno agentury Reuters a AFP. Předchozí bilance činila 389 mrtvých, tři oběti hlásila také Čína. Ve čtvrtek úřady uváděly, že v Nepálu je pohřešováno 910 lidí, z nichž většina jsou turisté, a v Číně 558 osob.
Více než jedenáct let po zřícení ✈️ letadla německých aerolinek Germanwings dnes začne v severoněmeckém Braunschweigu soud, ve kterém pozůstalí žádají odškodné od státu. Tragédii způsobil ve francouzských Alpách druhý pilot, který chtěl spáchat sebevraždu. Zahynulo 150 lidí. Podle pozůstalých stát dostatečně neprověřil kopilotův psychický stav.