Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky
ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.
Co říkáte zvýšení sazeb ČNB?
Nechává mě to chladným. Čtvrt procentního bodu nehraje žádnou roli. Hlavní smysl je v tom, že ČNB vysílá signál, kterým se snaží ovlivnit inflační očekávání. Díval jsem se teď na to, jak se v posledních letech vyvíjely měnové agregáty ve srovnání s HDP, inflací a dalšími makroekonomickými ukazateli. A dospěl jsem k názoru, že půdu pro velmi vysokou inflaci, která nastoupila po covidu, vytvořil už takzvaný kurzový závazek, kdy ČNB za guvernéra Singera od roku 2013 asi 3,5 roku uměle oslabovala korunu. Důsledky toho ještě umocnila éra guvernéra České národní banky Rusnoka (ten byl guvernérem ČNB v letech 2016 až 2022 – pozn. red.).
Měnové agregáty, tedy hotovost, peníze u bank, dluhopisy atd., čili ukazatele toho, kolik mají lidé a firmy k dispozici pro utracení či investice, expandovaly, což se ale tehdy na inflaci neprojevovalo. Budoucí růst cen už ale byl pod povrchem. K tomu nastoupily extrémní výdaje státu, kdy vláda premiéra Andreje Babiše začala během covidu sypat peníze firmám i domácnostem. To vytvořilo impuls k nebývalému růstu cen. Ale až ve spojení s tou předchozí expanzí měnových agregátů, proti čemuž centrální banka nic neudělala.
Takže byla chyba v tom, že ČNB nezačala zvyšovat sazby už v roce 2019, kdy byla ekonomika přehřátá, což bylo cítit všude, a inflace od podzimu setrvávala mimo toleranční pásmo?
I to by bylo pozdě. Nezapomeňte, že kroky ČNB se projevují s nemalou časovou prodlevou, podle rétoriky centrální banky v horizontu 1,5 až dva roky. Takže když nyní máme inflaci kolem dvou procent, tak to je to, co se dělo před dvěma lety. Kroky ČNB se prostě promítají do inflace pozvolna. Takže to, co banka udělá dnes, se začne projevovat za dva roky.
Jak hodnotíte situaci v současnosti, jak vypadají inflační tlaky?
Stoupla cena ropy, ale teď už zase padá. Stouply ceny pohonných hmot. Pokud neklesnou ceny někde jinde, půjde cenová hladina trochu nahoru. Co s tím? ČNB má strach z toho, že nárůst cenové hladiny, který přichází zvenku, opět rozjede inflační očekávání a inflační spirálu. Proto také guvernér ČNB Aleš Michl hovoří o tom, že centrální banka zdrtí ekonomiku. Snaží se tím verbálně ovlivnit trh a tlumit inflační očekávání. Dnešní rozhodnutí zvýšit sazby o čtvrt procentního bodu zapadá do této strategie.
ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.
Michlova ČNB zvedla sazby. Babiš před tím varoval
Money
Zmínil jste, že inflační tlaky, zatím pod povrchem, signalizovala data už před lety.
Když porovnáme vývoj měnových agregátů, cenové hladiny a reálný růst hrubého domácího produktu, tak je vidět, že v posledních letech nechává růst těch agregátů inflaci i HDP pod sebou. Vzniká něco jako malý inflační polštář, který se nafukuje o procento plus něco málo přes za rok. Má to dvě možná vysvětlení. Buď je to skutečně inflační polštář či akumulovaná inflace. Anebo, a to je pravděpodobnější, dochází ke strukturálním změnám rychlosti obratu peněz v ekonomice. Data signalizují její dlouhodobý pokles. Je to tím, že se mění chování lidí, přibývají technologie, které rychlost obratu rovněž ovlivňují. Takže pokud se dlouhodobě vytváří nějaký inflační potenciál, tak to nemusí mít na inflaci vliv, protože to mohl způsobit pokles money velocity v důsledku strukturálních a technologických věcí.
Dá se ta rychlost nějak změnit?
Naprosto nedá. Je to o chování tržních subjektů. Jedním z důvodů poklesu té rychlosti může být nejistota, kdy firmy i domácnosti nevědí, co bude dál, a proto drží peníze.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí
Názory
Je podle vás důvod k dalšímu zvýšení sazeb?
Může to být účinné gesto, které zmírní inflační očekávání. Které tady je, nejen kvůli cenovému šoku z Hormzu, ale také kvůli celkovým nejistotám, kterých je v současnosti výrazně více než kdy jindy. A ta očekávání se ČNB snaží ovlivnit. Do této kategorie spadá i to zvýšení o čtvrt procentního bodu, reálně to totiž nebude mít žádný vliv.
Část ekonomů tvrdí, že za vysokou inflací – v roce 2022 dosáhla průměrná inflace 15 procent – stojí předchozí enormní růst mezd a covidové lockdowny, které znemožnily lidem nakupovat, chodit do restaurací, za zábavou atd., tedy utrácet. A že to pak lidé chtěli po znovuotevření obchodů dohnat a měli na to ty předtím neutracené peníze.
To je samozřejmě pravda. Ale podmínkou je likvidita peněz, kterou svými repo operacemi, diskontní sazbou, povinnými minimálními rezervami a dalšími nástroji řídí centrální banka. Pokud to dělá dobře, je obtížnější, aby se takové vysokoinflační prostředí prosadilo.
ČNB to ale nedělala, místo toho od roku 2013, od toho kurzového závazku, v podstatě tiskla peníze. Její politika byla laxní a extrémně akomodativní. Přizpůsobovala se, nešla proti trendům. A nyní říká guvernér Michl, že bude drtit ekonomiku.
ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku
Money
Jak tento guvernérův vzkaz číst?
Když jdou ceny nahoru, někdo to musí zaplatit. Když se podíváte na rovnice v makroekonomických modelech, tak vidíte, že se buď zvedne měnový agregát, to je to zaplacení, anebo se zvýší rychlost obratu peněz anebo klesne HDP. A šéf ČNB hrozí tím, že nedopustí, aby se to zaplatilo, a že rovnováha nastane tím, že se propadne HDP.
Guvernér hovoří o restriktivní měnové politice. Říká, mým primárním cílem je držet nízkou inflaci, a já nebudu brát ohled na to, že tu nyní máme cenový šok. Měnová politika ČNB bude restriktivní i za cenu toho, že to bude mít dopad na reálný ekonomický vývoj.
Inflační očekávání jsou ale opět v pohybu. A jak víme z nedávné doby, potvrzuje se paradigma o sebenaplňujícím očekávání. Jak to vidíte vy?
Psychologické faktory hrají velkou roli. A tomu odpovídá hlavní nástroj centrální banky. Kterým jsou ve skutečnosti slovní intervence. Ty ovlivňují ona očekávání aktérů trhu, ať už domácností či firem, a mají okamžitý efekt. Zatímco zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu má v reálu nulový efekt. Jediný efekt zvýšení sazeb je, že tím centrální banka signalizuje, že nenechá inflaci ulétnout jako v minulosti. To je smysl těch sazeb a toho, že se o nich mluví a média o tom píší.
Co jako bývalý předseda či člen představenstev několika velkých bank můžete říci o reálném dopadu změny repo sazby na cenu firemních úvěrů?
To, co centrální banka ovládá, jsou krátkodobé sazby. Podstatně důležitější jsou dlouhodobé úrokové sazby. Na ty ovšem mohou mít změny sazeb ČNB opačný efekt. Když zvýší sazby, a tedy zklidní inflační očekávání, může se úroková křivka naklopit a dlouhodobé sazby mohou klesnout. Takže v souvislosti s posledními vyjádřeními Aleše Michla myslím, že pokud ustojí tlaky ze strany premiéra Babiše, aby snížil sazby a podpořil ekonomiku, je to ta správná věc, která bude mít na reálnou ekonomiku jedině pozitivní efekt. Protože když necháte inflaci takzvaně ulétnout, projeví se to ve vyšších úrokových sazbách. Lidé budou platit vyšší úrokové sazby za hypotéky. Pokud chceme mít dlouhodobě nízké úrokové sazby, pak teď musí být měnová politika restriktivní.
Starší půjčky mohou být proti dnešním nabídkám drahé. Sazby spotřebitelských úvěrů totiž klesají. Trinity Bank na trend reaguje snížením sazby Lepší půjčky na 3,97 procenta ročně.
Půjčky zlevňují. Trinity jde se sazbou pod čtyři procenta
Money
Jak vidíte budoucí dopad uzavření Hormuzského průlivu?
Já doufám, že se situace co nejdříve znormalizuje. Cenové výkyvy byly oproti tomu, co se dělo v minulosti, relativně nízké. Dnes třeba vidíme, že barel ropy Brent stojí necelých 78 dolarů, což znamená dramatický pokles. Proto si myslím, že šlo o krátkodobý šok a vše se vrátí k normálu. A jiné inflační tlaky tady moc nevidím. Takže doufám, že to byla jen krátkodobá epizoda.
A jaké nejvážnější problémy vlastně jako ekonom nyní vidíte?
Neustále se diskutuje o euru, zda jej zavést anebo ne, a kam mají jít sazby. A reálné faktory zůstávají stranou. Přitom jsou mnohem důležitější. Máme obrovské strukturální problémy. Zaměřujeme se na umírající odvětví ekonomiky. Největší firma v republice vyrábí hlavně auta se spalovacími motory. Spolu se subdodavatelským sektorem je součástí koncernu, o němž se nyní v německém tisku píše, že by mohl zkolabovat. Trh zaplavují výrobci, kteří včas vsadili na elektromobilitu, jako Číňané či Tesla. My jsme si za posledních 30 let zvykli, že máme relativně nízkou inflaci, kromě covidové epizody, nízkou nezaměstnanost a stabilní měnu. A teď ale bude muset s nástupem AI a koncem spalovacích motorů dojít k brutálním změnám.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
