Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Švýcarská centrální banka nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,50 procenta. Stala se tak první velkou centrální bankou, která zmírnila dosavadní zpřísněnou měnovou politiku zavedenou ve snaze omezit inflaci. Švýcarský frank na rozhodnutí banky zareagoval výrazným poklesem, vůči euru sestoupil na osmiměsíční minimum.
Singapur plánuje v příštím roce v rámci pilotního programu vydat a používat velkoobchodní digitální měnu centrální banky (CBDC). Uvedl to podle zpravodajského serveru CNBC Ravi Menon, výkonný ředitel singapurského měnového úřadu (MAS), který zastává funkci centrální banky a finančního regulátora.
Slovenská centrální banka (NBS) zhoršila odhad růstu ekonomiky Slovenska v příštím roce na 2,7 procenta, zatímco dosud očekávala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 3,3 procenta. Naopak snížila výhled inflace, která by se v roce 2024 měla vrátit na jednocifernou hodnotu, nadále by ale byla vyšší než v minulosti.
Britská fintechová společnost Revolut se se svým investorem SoftBank dohodla na zjednodušení vlastnické struktury. Je tak blíže získání dlouho odkládané bankovní licence na svém domácím trhu, píše s odkazem na tři osoby obeznámené se situací deník Financial Times (FT).
Čínská centrální banka nečekaně snížila úrokovou sazbu u střednědobých a krátkodobých úvěrů. Úroky u střednědobých úvěrů přitom snížila už podruhé za tři měsíce. Rozhodnutí přišlo současně se statistikou, která proti očekávání ukázala horší vývoj. Čína uvolňuje měnovou politiku s cílem podpořit oživení ekonomiky. Oznámený krok podle analytiků otevírá možnost, že centrální banka by mohla příští týden snížit klíčovou primární úvěrovou sazbu (LPR), uvedla agentura Reuters.
Ruská měna se v pondělí ráno středoevropského času propadla nad psychologicky důležitou úroveň 100 rublů za dolar. Tato úroveň má značnou symboliku i z pohledu kremelských propagandistů typu Vladimira Solovjova. Ten už minulý týden v ruské televizi rozhořčeně vinil z pádu měny ruskou centrální banku. Nyní je tedy ještě hůře. Navzdory tomu, že právě ruská centrální banka podnikla minulý týden zásadní opatření, které i podle analytiků mělo pád rublu alespoň na čas zbrzdit. To se ale neděje.
Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.
„Čína tímto krokem nepřímo přiznává potíže s obnovou ekonomiky a mohlo by to být předzvěstí intenzivnější stimulace a snížení klíčových úrokových sazeb později v tomto roce,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Míra inflace v Turecku v dubnu zvolnila na 43,68 procenta z březnových 50,51 procenta, uvedl turecký statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než odhadovali analytici. Zemi čekají v polovině května parlamentní a prezidentské volby, ve kterých by mohl kvůli vysokým životním nákladům ztratit většinu úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ukrajinská centrální banka představila novou pamětní bankovku k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. Na jedné straně bankovky s nominální hodnotou 20 hřiven (zhruba 12 korun) jsou tři vojáci vztyčující ukrajinskou vlajkou, na druhé straně jsou vyobrazeny ruce svázané páskou. To je zjevný odkaz na válečné zločiny, které ruští vojáci podle Kyjeva páchají na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Moskva obvinění z válečných zločinů odmítá.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
