OBRAZEM: Sto místností, tisíce trofejí a žádná voda. Úklid Konopiště je alchymie
Na zámku Konopiště na Benešovsku vrcholí předsezonní přípravy. Uklízečky oprašují historický nábytek, čistí trofeje i talíře zavěšené na stěnách, myjí okna a ošetřují podlahy. Sezona na jedné z nejnavštěvovanějších památek středních Čech začne v dubnu, mimořádně se ale brány otevřou už tuto neděli při výročí narození vévodkyně Žofie z Hohenbergu.
Návštěvníky čeká speciální prohlídka jejích soukromých komnat, běžně nepřístupných pokojů i míst, která měla manželka následníka rakouského trůnu na zámku nejraději. „Vystavíme její osobní předměty, které se běžně neukazují. Spoustu fotografií, věcí každodenní potřeby, kterých se přímo dotýkala. I její deníček,“ uvedla kastelánka Jana Sedláčková.
Úklid bez vody a s maximální opatrností
Zámek sice mimo sezonu pořádá mimořádné prohlídky či gastronomické akce, celoročně otevřený ale být nemůže. Rozsáhlý mobiliář vyžaduje pravidelnou údržbu a restaurování.
Samotný úklid je přitom mimořádně náročný. Uklízečky nesmějí používat vodu – ani na parkety. Nábytek proto oprašují co nejměkčími prachovkami a štětečky. „Je to práce, která vyžaduje hodně trpělivosti, ale ty věci si to zaslouží. Musíme myslet i na další generace,“ podotkla Sedláčková.
Čistit je nutné i prostory za nábytkem, které se během sezony neudržují. Každý kus se přitom musí přesouvat co nejméně, aby nedošlo k poškození. „Nejdřív musíme prachovkou setřít prach, abychom ho nezatřeli leštěnkou do dřeva. Na parkety si vaříme svoji pastu,“ popsala uklízečka Jana Pikousová.
Na zámku pracují tři uklízečky, v zimě jim pomáhá i jedna z průvodkyň. Úklid jediné komnaty trvá dva až tři dny – a místností je na Konopišti více než sto. Nejnáročnější jsou chodby plné loveckých trofejí. „Každá se musí oprášit,“ dodala Pikousová.
Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.
Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?
Reality
Šlechta na cestách a unikátní exponáty
Letošním tématem českých památek je Šlechta na cestách. Poslední majitel Konopiště František Ferdinand d'Este byl vášnivým cestovatelem, absolvoval i cestu kolem světa a přivezl si množství fotografií, trofejí, suvenýrů i darů. „Máme obrovské množství materiálu, které využijeme,“ uvedla kastelánka.
Návštěvníci tak uvidí například kanopu – nádobu na vnitřnosti mrtvých, kterou si arcivévoda přivezl z Egypta. K vidění bude při večerních prohlídkách a některé exponáty i na základních okruzích.
Jednou z novinek budou také stolní hodiny z 19. století vybavené akumulátorem, žárovkou a zrcadlovou čočkou. Po stisknutí tlačítka promítaly v noci čas na strop. Sloužily v době, kdy na zámku ještě nebyla zavedena elektřina. „Je to krásná, unikátní technická věc,“ doplnila Sedláčková.
Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.
REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády
Enjoy
Historie a návštěvnost
Konopiště původně založil koncem 13. století jako gotickou pevnost biskup Tobiáš z Benešova. Postupně se zde vystřídala řada šlechtických rodů, mimo jiné Šternberkové, Hodějovští z Hodějova, Vrtbové z Vrtby a Lobkowiczové. V roce 1887 panství koupil František Ferdinand d'Este a přebudoval ho na reprezentativní sídlo budoucího císaře.
V loňském roce zámek navštívilo 74 300 lidí, což bylo méně než předloni. Pokles mohl souviset s dopravními omezeními v okolí. I tak Konopiště patří spolu s Karlštejnem a Křivoklátem mezi nejnavštěvovanější památky ve středních Čechách.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
