Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?
Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.
Některé historické nemovitosti už svého nového majitele našly. Z nabídky například zmizel lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil Karel Schwarzenberg. Objekt v křivoklátských lesích nabízela realitní kancelář Svoboda Willimas za 65 milionů korun. Aktuálně již v její nabídce není.
Zato jiné historické areály na kupce stále čekají. Stát prodává například zámek Bezdužice nebo pražský zámek Veleslavín. V soukromé nabídce zůstává také zámek v Soutice, ležící na pomezí okresů Kutná Hora a Benešov, s rozsáhlými pozemky přes pět hektarů a velkou stodolou vhodnou pro eventové využití.
Zámky se mění na domovy důchodců
Typově jde často o rozsáhlé objekty, které jsou pro běžné rodinné bydlení obtížně využitelné. Potenciální investoři proto musí pro zámky hledat nové funkce. Často se tak z nich stávají hotely, eventové areály, vzdělávací centra nebo domovy pro seniory. Právě poslední jmenovaný segment podle odborníků sílí, zejména u objektů v klidnějších lokalitách s parkem či zahradou.
Podle realitního makléře Radomíra Kočího, který dlouhodobě mapuje příběhy historických domů v rámci projektu Poznej domy, se situace nicméně postupně zlepšuje. „Prázdných domů ubývá. Objekty, které za komunismu chátraly, se dnes daří opravovat. Většina těch, které zatím nenašly svého zachránce, se alespoň dočkala základní ochrany,“ uvedl dříve Kočí.
Ceny podle něj spíše procházejí korekcí, než že by dramaticky padaly. Rostoucí náklady na stavební práce i energie nutí prodávající přizpůsobit očekávání realitě trhu. Doba prodeje se výrazně liší. Atraktivní objekt s jasným využitím může najít kupce rychle, což je zřejmě i případ Schwarzenberkova Dřevíče, jiné čekají i několik let. Takovým případě je i zámek Štiřín.
Specifickou kapitolou je v případě těchto nemovitostí zahraniční kapitál. Před válkou na Ukrajině patřili mezi významné investory Rusové, dnes však na trhu prakticky chybí. Řada nemovitostí tak spoléhá především na tuzemské investory.
„Dříve zde vlastnili mnoho historických nemovitostí Rusové a Bělorusové, obzvláště v Karlovarském kraji, ale samozřejmě i v dalších tuzemských regionech. Tyto historické objekty skupovali ve velkém od státu a restituentů a péče o ně byla skutečně tristní. Je jednoznačně pozitivní, že se těchto historických objektů začali ve velkém před pár lety zbavovat ve prospěch kupujících, kterým na jejich osudu záleží,“ uvedla v minulosti Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje.
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají
Reality
Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu. 
OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
