Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?
Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.
Některé historické nemovitosti už svého nového majitele našly. Z nabídky například zmizel lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil Karel Schwarzenberg. Objekt v křivoklátských lesích nabízela realitní kancelář Svoboda Willimas za 65 milionů korun. Aktuálně již v její nabídce není.
Zato jiné historické areály na kupce stále čekají. Stát prodává například zámek Bezdužice nebo pražský zámek Veleslavín. V soukromé nabídce zůstává také zámek v Soutice, ležící na pomezí okresů Kutná Hora a Benešov, s rozsáhlými pozemky přes pět hektarů a velkou stodolou vhodnou pro eventové využití.
Zámky se mění na domovy důchodců
Typově jde často o rozsáhlé objekty, které jsou pro běžné rodinné bydlení obtížně využitelné. Potenciální investoři proto musí pro zámky hledat nové funkce. Často se tak z nich stávají hotely, eventové areály, vzdělávací centra nebo domovy pro seniory. Právě poslední jmenovaný segment podle odborníků sílí, zejména u objektů v klidnějších lokalitách s parkem či zahradou.
Podle realitního makléře Radomíra Kočího, který dlouhodobě mapuje příběhy historických domů v rámci projektu Poznej domy, se situace nicméně postupně zlepšuje. „Prázdných domů ubývá. Objekty, které za komunismu chátraly, se dnes daří opravovat. Většina těch, které zatím nenašly svého zachránce, se alespoň dočkala základní ochrany,“ uvedl dříve Kočí.
Ceny podle něj spíše procházejí korekcí, než že by dramaticky padaly. Rostoucí náklady na stavební práce i energie nutí prodávající přizpůsobit očekávání realitě trhu. Doba prodeje se výrazně liší. Atraktivní objekt s jasným využitím může najít kupce rychle, což je zřejmě i případ Schwarzenberkova Dřevíče, jiné čekají i několik let. Takovým případě je i zámek Štiřín.
Specifickou kapitolou je v případě těchto nemovitostí zahraniční kapitál. Před válkou na Ukrajině patřili mezi významné investory Rusové, dnes však na trhu prakticky chybí. Řada nemovitostí tak spoléhá především na tuzemské investory.
„Dříve zde vlastnili mnoho historických nemovitostí Rusové a Bělorusové, obzvláště v Karlovarském kraji, ale samozřejmě i v dalších tuzemských regionech. Tyto historické objekty skupovali ve velkém od státu a restituentů a péče o ně byla skutečně tristní. Je jednoznačně pozitivní, že se těchto historických objektů začali ve velkém před pár lety zbavovat ve prospěch kupujících, kterým na jejich osudu záleží,“ uvedla v minulosti Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje.
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají
Reality
Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.
OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.