Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.

Když se hovoří o dlouhověkosti, veřejnost si často představí inovativní léky, genetiku a špičkovou péči. Realita je ale mnohem osobnější. O délce života ve zdraví rozhoduje především to, co jíme, jak se hýbeme a jak zvládáme stres.

Docent Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy připomíná, že vztah k jídlu není jen otázkou vůle. „Vysokoenergetické nápoje a potrava vyvolávají velmi rychlé uvolňování dopaminu. Je to mechanický proces. Čím víckrát to opakujete, tím víc na tom ujíždíte.“ Mozek si rychlé odměny pamatuje a systematicky je vyžaduje znovu.

Nákupní košík jako zdravotní karta

Dopady jsou podle odborníků viditelné i bez vyšetření. Profesor Michal Vrablík, jeden z autorů Národního kardiovaskulárního plánu upozorňuje na jednoduché, ale výmluvné pozorování. „Koreluje obsah nákupního košíku s tím, jak ten člověk u toho košíku vypadá.“

Levné, vysoce zpracované potraviny a alkohol podle něj dominují tam, kde lidé volí podle ceny a zvyku, nikoli podle zdravotního dopadu. Předsudek, že zdravé jídlo je nutně drahé, považují experti spíše za výmluvu než realitu.

Proč nás průmyslové jídlo nepustí

Výživový specialista Vojtěch Urban vysvětluje, že problém není jen v kaloriích. „Zpracované potraviny potlačují pocit sytosti. Ten objem, do kterého nás pudí, je nesmírný,“ říká.

Zdravější potraviny obsahují více mikroživin, zasytí menším množstvím a stabilizují energii. Jenže lidé zvyklí na rychlý dopaminový efekt zvládají změnu těžko. Abstinenční příznaky se mohou objevit už při omezení kofeinu, natož cukru nebo energetických nápojů.

Zdraví se programuje v dětství

Neurovědkyně Kateřina Veverová z neurologické kliniky 2. LF UK k tématu připomíná, že tělo má vlastní paměť. „Když v mládí tělo naučíte sportovat a jíst zdravě, ten návyk si udrží do vysokého věku.“

Platí to pro metabolismus, svaly i buněčné procesy včetně autofagie, tedy samočištění buněk. Lidé, kteří začnou měnit životní styl až ve středním věku, často narážejí na limity. Tělo není zvyklé, výsledky přicházejí pomalu a motivace rychle mizí.

Rodina je nejsilnější vzor

Zásadní roli hraje rodinné prostředí. Anders upozorňuje, že děti z rodin, které spolu nejedí, mají vyšší výskyt poruch příjmu potravy. „Když nemáte vzor společného stravování, hůř se to spravuje.“

Urban přidává zkušenost z praxe. Když změní návyky rodič, mění je automaticky i děti. Společná jídla, pohyb nebo drobné rituály mají větší dopad než jakékoli poučky.

Léky prodlužují život, styl rozhoduje

Moderní medicína přesto hraje zásadní roli. Farmakoterapie umí snížit rizika a prodloužit život ve zdraví, například léčbou vysokého cholesterolu. Podle Vrablíka ale nejde o samospásné řešení. „Koncept, že se umedikalizujeme ke zdraví, nefunguje.“ Léky mohou rizika tlumit, nikoli nahradit životní styl.

Velké téma představuje prevence neurodegenerativních onemocnění. Léčba zůstává omezená, ale prevence funguje. Aktivní život dokáže nástup obtíží výrazně oddálit.

Veverová popisuje příklad devadesátiletého profesora, který stále sportuje, přednáší a funguje, přestože už má výrazné patologické změny v mozku. Rozhoduje takzvaná kognitivní rezerva budovaná vzděláním, pohybem a mentální aktivitou.

Zásadní faktor dlouhověkosti

Možná nejpřekvapivější závěr nepřišel z medicíny ani z výživy. Anders odkazuje na desítky let trvající harvardskou studii, podle níž jsou nejsilnějším prediktorem dlouhého života kvalitní mezilidské vztahy. Sociální vazby stimulují mozek, snižují stres a podporují fyzické zdraví.

Dlouhověkost tak nevzniká v laboratoři ani v lékárně. Začíná v rodině, v každodenních rozhodnutích a v prostředí, které považujeme za normální. Léky mohou život prodloužit. To, jak ho prožijeme, ale zůstává především na nás.

Podívejte se na předchozí dva díly debaty

V aktuální debatě, kde se mimo jiné dozvíte:

Jak bojovat s předsudkem, že zdravé jídlo je automaticky drahé a nedostupné?

Je konzumace slazených a energetických nápojů, alkoholu a vysoce zpracovaných potravin jen špatná volba, nebo už forma závislosti?

Potřebuje člověk velký zdravotní šok nebo diagnózu, aby dokázal změnit své návyky a životní styl?

Do jaké míry formuje zdraví v dospělosti rodina a návyky získané v dětství?

Mohou moderní léky a inovativní léčba vyřešit problém dlouhověkosti, nebo jsou jen doplňkem ke změně životního stylu?

Jedním z největších projektů nájemního bydlení, na kterém se nyní v Česku pracuje, je přestavba pražského domu Radost. V původně kancelářské budově ze třicátých let má vyrůst na 600 nových, nájemních bytů. Majitelé budovy, rodina Valových, pověřila vedením projektu Tomáše Kašpara, který je zároveň viceprezident Asociace nájemního bydlení.

Jedna z ikon spodního Žižkova se mění. Dům Radost projde rozsáhlou rekonstrukcí a nabídne stovky nájemních bytů.

„Nyní usilovně pracujeme na prováděcí dokumentaci. Máme před sebou asi tak půl roku, je to těžký dům,“ říká Kašpar. Každá rekonstrukce bývá složitější než stavba na zelené louce. Navíc, velkolepé bývalé sídlo odborářů na pražském Žižkově je kulturní památkou. Památkáři již schválili záměr předělat kanceláře na byty. Jak říká Kašpar, jde o stanovisko, které v sobě má stovky podmínek, za kterých lze záměr realizovat.

Česko málo respektuje vlastnictví majetku, říká Kašpar z Asociace nájemního bydlení

Reality

Na českém trhu s nájemním bydlením nepanuje rovnováha v ochraně zájmů nájemníků a vlastníků, tvrdí Tomáš Kašpar, viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta hájí zájmy vlastníků. Podle něj je nedostatečně chráněno vlastnictví, neplatiči nájemného nebo lidé, kteří hrubě porušují nájemní smlouvu, jsou prý příliš ve výhodě.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Jsme ve fázi, kdy detailně provádíme průzkum každého metru čtverečního.“ Problém při rekonstrukcích takto starých domů bývá, že se podcení příprava, a potom se při realizaci objeví spousta okolností, které nebyly popsány. A roste cena. „Tomu se snažíme zabránit, v domě teď pořád někdo něco zkoumá, sonduje, navrtává.“ Do fáze realizace by se v Radosti mělo přejít asi za rok.

Nejen bydlení, ale i kultura

Smyslem záměru není, aby se z Radosti stalo pouze 600 garsonek. „Chceme tam další využití. Pracujeme s kulturně společenským centrem,“ popisuje šéf projektu. Ambicí je, aby se dům stal kulturním centrem spodního Žižkova. „Myslíme na program na střeše, v kině a dalších sálech.“

V budově nebudou klasické garáže, bude tam parkovací zakladač pro zhruba dvě stě aut. Byty budou mít půdorys 18 až 21 metrů čtverečních. Část bytu bude v loftovém uspořádání. „Využijeme výšky jednotlivých podlaží, vložili jsme tam vestavbu, takový loftík. Nahoře bude místo na spaní a navrhujeme tam pracovní stůl. Tam je osm, devět metrů čtverečních,“ popisuje Kašpar uspořádání. Dole bude koupelna, kuchyň a obývák. „Právě nad kuchyní a koupelnou bude loft. Obývák bude pěkně přiznaný do výšky.“

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

Reality

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nový plášť pro ikonický dům

Velkou změnou projde plášt budovy, známá svými světlými, nicméně již poněkud zašlými kachličkami. Půjdou dolů a nahradí je nové, v původní podobě, ale především čisté. „Budou skoro bílé. Dům nádherně prokoukne,“ těší se Kašpar.

Kdy se začne v nové Radosti bydlet? „Problémem těchto objektů je, že se neplní termín dokončení,“ říká manažer v nadsázce. Rok budou kreslit, tři roky stavět. Potom začnou práce na vybavení. „Vybavit 600 až 650 bytů interiérem na míru není nic jednoduchého.“ Je podle něj možné, že ve spodních patrech se bude bydlet dřív a vrchní se ještě budou dodělávat. Bude to odhadem za čtyři a půl až pět let ode dneška.

Tomáš Kašpar byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Všechny Newstream Podcasty najdete také na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.