Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Kuchař už není jen člověk u pánve. Ambiente chystá školu pro novou generaci gastra

Zakladatel Ambiente Tomáš Karpíšek
Užito se svolením
Petra Nehasilová

Ambiente už nechce čekat na hotové absolventy. Chystá vlastní střední školu pro gastronomii a reaguje tím na problém celého oboru. Restauracím chybějí lidé, kteří zvládnou tempo, tlak a realitu provozu.

Pracujeme na střední škole Ambiente,“ oznámila skupina Ambiente na sociálních sítích. Škola zaměřená na gastronomii by měla otevřít v přespříštím školním roce. Teď pro ni skupina hledá vhodné prostory v Praze. Podle zveřejněné výzvy má jít o objekt o velikosti zhruba 800 až 1200 metrů čtverečních, ideálně v širším centru nebo na místě dobře dostupném MHD. 

Na první pohled jde o zprávu jedné restaurační skupiny. Ve skutečnosti ale ukazuje mnohem širší problém české gastronomie. Restaurace už dávno nehledají jen další ruce do kuchyně nebo na plac. Hledají lidi, kteří zvládnou tempo provozu, tlak na kvalitu, práci v týmu, komunikaci s hostem i ekonomiku podniku. A takových je málo.

Takto se vaří v podniku Marie B

Francouzi oceňují českou gastronomii. Nejvíc rezonuje Ambiente

Skupina Ambiente letos patřila k nejúspěšnějším hráčům gastronomického průvodce Gault&Millau pro Českou republiku.

Přečíst článek

„Za mě je krok Ambiente naprosto logický, vím, že to plánovali dlouho. Je to i reakce na to, že gastronomie se za posledních deset let posunula rychleji než její vzdělávací systém,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a garant projektu Moje restaurace.

Gastro není romantika z Instagramu

Nedostatek kvalitních kuchařů, číšníků a provozních lidí zůstává podle lidí z oboru jedním z největších problémů české gastronomie. Klíčové je přitom slovo kvalitních. „Lidí v gastronomii vždycky nějaké množství najdete. Mnohem těžší je najít člověka, který rozumí řemeslu, vydrží tempo provozu, umí pracovat v týmu, chápe hosta a současně má chuť se zlepšovat,“ říká Kastner.

Podle něj gastronomie není tak romantická disciplína, jak může působit na sociálních sítích. „Je to disciplinovaný provoz s tlakem na vždy perfektní službu hostovi. A právě v tom dnes vzniká největší mezera,“ dodává. 

Glosa Petry Martínkové: Česká kuchyně není retro. Vrací se lehčí, modernější a sebevědomější

Molekulární gastronomie, exotické ingredience, místo omáček pěny. Nové koncepty a odvážné experimenty. Gastronomie posledních dvaceti let byla neustálým hledáním nového. Dnes se však její směřování viditelně mění. Po letech experimentů přichází trend zdaleka možná nejzajímavější – návrat k podstatě, k tradičním surovinám a receptům. Zpátky ke kořenům.

Přečíst článek

Podobně situaci hodnotí i Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. „Ano, je to již několik let zásadním problémem provozovatelů restaurací, který se bohužel nelepší, spíše naopak,“ říká k nedostatku kvalitních kuchařů, číšníků a provozních pracovníků.

Absolventi mají papír. Restaurace potřebují praxi

Problém podle zástupců oboru není jen v tom, kolik lidí gastronomické školy vychovají. Ještě důležitější je, kolik absolventů do oboru skutečně nastoupí a zda jsou připraveni na realitu provozu. „Mladý člověk může mít papír, ale nemusí být připravený na rytmus restaurace, komunikaci s hostem, práci v týmu, zodpovědnost za kvalitu a ekonomiku provozu,“ říká Kastner. Školy podle něj často učí základ, zatímco nejlepší podniky dnes potřebují víc: řemeslo, hygienu, znalost produktu, servis, tempo, jazyk, sebevědomí, pokoru a hlavně motivaci.

Právě motivace pokračovat po škole do praxe je podle něj často slabým místem.

Stárek problém pojmenovává ještě ostřeji. „Problémem je v první řadě skutečnost, že 80 procent absolventů odchází do jiných oborů a školu berou spíše jako nástroj k formálnímu získání středoškolského vzdělání,“ říká.

Svou roli podle něj hraje také nedostatek praktické výuky. Asociace hotelů a restaurací ČR proto spolu s Hospodářskou komorou ČR prosazuje posilování duálního vzdělávání.

Jaroslav Sapík

Vařil pro prezidenty i papeže. Teď restaurace U Sapíků hledá nového provozovatele

Restaurace a penzion U Sapíků v Klokočné jsou k pronájmu. Nový nájemce nepřebírá prázdný prostor, ale hotový gastroprovoz se značkou, historií a klientelou.

Přečíst článek

Firmy si lidi začínají vychovávat samy

Podle Jiřího Halbrštáta, ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup, gastronomie netrpí primárně nedostatkem pracovních míst, ale nedostatkem lidí, kteří jsou připraveni okamžitě fungovat v reálném provozu. Nejobtížněji se dlouhodobě obsazují zkušení kuchaři, šéfkuchaři, cukráři a provozní manažeři. U těchto rolí podle něj nestačí formální vzdělání. Rozhodují roky praxe, schopnost zvládat vysoké tempo, vést tým a udržet kvalitu pod tlakem. Nedostatek je patrný také u číšníků a servisu, zejména v podnicích s vyšším standardem obsluhy.

To je důvod, proč firmy stále častěji investují do vlastního vzdělávání, zaučování a rekvalifikací. Nejde jen o gastronomii, ale o širší trend na českém trhu práce. Zaměstnavatelé si uvědomují, že hotové lidi na trhu nenajdou, a proto si je musejí vychovávat sami.

Kastner neočekává, že každá větší gastro firma bude zakládat vlastní střední školu. Přibývat ale podle něj budou interní akademie, mentoring, tréninkové kuchyně nebo programy pro juniorní kuchaře, číšníky, baristy a provozní. „Větší gastrofirmy už pochopily, že člověka si nekoupíte hotového na trhu. Musíte si ho vychovat. A pokud to neuděláte vy, udělá to někdo jiný nebo ten člověk z oboru odejde úplně,“ říká Kastner.

Česku chybí stavební dělníci a řidiči kamionů. A kupodivu, učitelé

Nejžádanější profese v Česku jsou stavební dělníci, řidiči nákladních vozů a ochranka. Poptávka je také po personálu restaurací, vyplývá z aktuálního rozsáhlého průzkumu Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoliv se v Česku mluví o vzdělanostní ekonomice, nejvíc chybí dělníci bez vzdělání.

Přečíst článek

Ambiente má výhodu v živém provozu

Ambiente má podle Kastnera pro vlastní školu dobré předpoklady. Skupina má silnou značku, vlastní provozy, jasnou kulturu, standardy a řemeslné know-how, které může studentům předávat přímo v praxi.

„U Ambiente mi to dává smysl, protože má kulturu, standard, dost provozů a hlavně řemeslné know-how. Škola bez živého provozu může být sterilní. Provoz bez vzdělávání zase časem vyčerpá lidi. Spojení obou světů je podle mě správný směr a trh z něho bude benefitovat,“ říká Kastner.

Podle něj může jít zároveň i o ekonomicky smysluplný krok. Pokud si firma dokáže vychovat lidi, kteří rozumějí jejím standardům a chtějí v oboru zůstat, snižuje tím tlak na nábor i fluktuaci. 

Kuchař už není jen člověk u pánve

Proměnily se také nároky na samotnou práci v gastronomii. Dříve podle Kastnera stačilo dobře uvařit nebo slušně obsloužit. Dnes musí dobrý člověk v gastru chápat celý zážitek hosta. „Musí umět rychlost, kvalitu, komunikaci, estetiku, technologii, sociální sítě, alergeny, původ surovin, udržitelnost i ekonomiku. Číšník už není jen nosič talířů a kuchař není jen člověk u pánve. Jsou to spolutvůrci značky podniku,“ říká.

Šéfkuchař Marek Janouch

Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete

Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.

Přečíst článek

Hosté jsou podle něj náročnější, informovanější a porovnávají nejen chuť jídla, ale také atmosféru, příběh, servis, férovost i energii místa. „Proto dnes v gastronomii uspějí podniky, které investují do lidí stejně vážně jako do interiéru, surovin nebo marketingu,“ dodává Kastner.

Aby více absolventů v oboru zůstávalo, musí se podle Stárka posílit podpora řemesel a motivace žáků už na základních školách. Důležitá je podle něj také osvěta, která je například u kuchařského řemesla mediálně poměrně silná. Kastner k tomu přidává kvalitní praxi u dobrých podniků, lepší obraz gastronomie jako moderního řemesla s budoucností a férovější pracovní kulturu.

Svíčková na smetaně

Co Češi nejraději jedí?

Nejčastěji si Češi v restauracích objednávají svíčkovou, tatarák a větrník. I když v posledních letech se výběr jídla řídí spíš než podle chuti, podle ceny.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Řízek a bramborový salát

Uzeniny v bramborovém salátu? To je jak ananas na pizze. Kuchařské hvězdy nám prozradily svůj recept

Přečíst článek
V Karlíně se otevřela nová restaurace.

Rychlokvaška, cukety i řebříček. V Karlíně je nový podnik, láká na českou tradici

Přečíst článek
Takto se vaří v nové restauraci Marie B.

Další hvězda pro Prahu? Michelinský tým otevřel hospodu. A bez jídelního lístku

Přečíst článek

Biohacking: Káva není nevinný rituál. Kdy prospívá a kdy může tělu škodit

káva
iStock
Alžběta Shejbalová

Káva může tělu prospívat, ale není automaticky zdravá pro každého. Záleží na množství, načasování i stresové zátěži – a část jejích benefitů lze získat i z ovoce, zeleniny nebo bylin, bez kofeinové zátěže pro organismus.

Káva je jedna z nejpodrobněji zkoumaných potravin na světě a zároveň jedna z těch, u nichž není odpověď na otázku, jestli je zdravá, přímočará. Výzkum konzistentně ukazuje jak na reálné zdravotní přínosy, tak na mechanismy, kterými může tělu škodit. Obojí platí současně a závisí na kontextu: kdy kávu pijeme, kolik, v jaké formě, v jakém celkovém zdravotním a stresovém stavu a jaký máme celkově životní styl.

Káva je botanicky komplexní nápoj obsahující stovky biologicky aktivních sloučenin. Kofein je tou nejznámější, ale zdaleka ne jedinou látkou v kávě se zásadním efektem na organismus. Chlorogenová kyselina je nejvýznamnějším polyfenolem v kávě. Má antioxidační, protizánětlivé a neuroprotektivní vlastnosti a je považována za hlavní složku odpovědnou za zdravotní přínosy kávy. Trigonelin, alkaloid přítomný v kávě, podporuje funkci mozkových neuronů a má prokázaný efekt na regulaci krevního cukru. Diterpeny kahweol a cafestol, přítomné zejména v nefiltrované kávě, jako je turecká káva nebo káva z french pressu, mají silné protirakovinné vlastnosti, ale zároveň zvyšují hladiny LDL cholesterolu. Proto z hlediska srdečně-cévního zdraví je vhodnější káva filtrovaná.

Biohacking: Alkohol škodí i v malých dávkách. Každá kapka zvyšuje riziko rakoviny

Alkohol provází lidstvo tisíce let jako sociální tmel i náboženský rituál. Moderní věda však boří mýty o jeho prospěšnosti. Zatímco dříve se mluvilo o ochraně srdce, nové studie Světové zdravotnické organizace varují, že bezpečná hranice v podstatě neexistuje. Riziko rakoviny totiž stoupá s každou kapkou, i když si ji dopřejete s jídlem nebo prokládáte vodou. Budoucnost tak patří spíše funkčním bylinám.

Přečíst článek

Kolik šálků denně je moc?

Ze studií vyplývá, že pravidelná konzumace dvou až čtyř šálků denně je spojena s nižším rizikem Parkinsonovy nemoci, diabetu 2. typu, cirhózy jater a několika typů rakoviny včetně hepatocelulárního karcinomu a rakoviny tlustého střeva. Přehled studií z roku 2023 v časopise Molecules shrnuje, že chlorogenová kyselina podporuje smrt nádorových buněk přes několik molekulárních drah a má synergické protirakovinné efekty v kombinaci s dalšími fytochemikáliemi. 

Kofein obsažený v kávě je látka, která přímo aktivuje osu HPA. To je systém propojující hypotalamus, hypofýzu a nadledvinky, který řídí produkci kortizolu a celkovou stresovou odpověď organismu. Mechanismem je blokáda adenosinových receptorů, přes které kofein zvyšuje aktivitu sympatického nervového systému a stimuluje uvolnění kortizolu z nadledvinek. U pravidelných konzumentů se část tohoto efektu otupuje, ale nikdy zcela nevymizí. Proto se postupem času povzbuzující efekt stejného množství kávy pocitově snižuje.

Dalším faktorem je načasování. Konzumace kávy bezprostředně po probuzení, kdy kortizol přirozeně dosahuje svého ranního maxima, přidává další kortizolový stimul do již zvýšené hladiny. Proto posun prvního šálku o hodinu až hodinu a půl po probuzení tuto nevhodnou kumulaci kortizolu snižuje. 

Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den

Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno

Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.

Přečíst článek

Pro lidi se zvýšenou stresovou zátěží nebo narušenou kortizolovou osou je tato dimenze obzvlášť relevantní. Kofein nejen zvyšuje kortizol v klidu, ale také zintenzivňuje kortizolovou odpověď na psychický stres, tedy zvyšuje reaktivitu organismu na stresory, se kterými by se jinak zvládl vyrovnat s menší hormonální zátěží. U lidí s chronicky přetíženou HPA osou proto může pravidelná konzumace kávy, zejména ve vyšších dávkách nebo nevhodně načasovaná, zátěž dále prohlubovat. Projevuje se to typicky jako závislost na kofeinu k fungování po ránu, výrazné odpolední poklesy energie a zhoršená kvalita spánku, protože kofein s poločasem rozpadu šest až osm hodin narušuje usínání i tehdy, když jeho efekt subjektivně dávno přestaneme pociťovat.

V souvislosti s těmito daty je třeba zhodnotit jednu důležitou nuanci. Chlorogenové kyseliny a další fytochemikálie, které se kávě připisují jako zásadně prospěšné, jsou přirozeně přítomné i v ovoci, zelenině a bylinách. Člověk, který jí dostatek pestré rostlinné stravy, přijímá srovnatelné nebo vyšší množství těchto sloučenin z jiných zdrojů, a to bez kofeinu. Mezi nejbohatší zdroje chlorogenové kyseliny patří borůvky, švestky, třešně, jablka a hrušky, artyčok, lilek, čekanka a slunečnicová semínka, a z bylinek šalvěj, oregano a rozmarýn. V bezkofeinové kávě přitom chlorogenové kyseliny zůstává téměř stejné množství, protože jde o dvě zcela samostatné sloučeniny.

Otázka tedy je, zda jsou zdravotní přínosy kávy opravdu konkrétně jejím přínosem, nebo spíše benefity fytochemikálií u lidí, kteří jich jinak ve stravě mají nedostatek a tělo pak vykazuje citelné zlepšení na řadě úrovní i jen díky pití kávy. Víme totiž také, jak vypadají výsledky efektů na moderní civilizační nemoci díky konzistentní denní konzumaci ovoce, zeleniny a bylin.

Související

Pití kávy ovlivňuje funkci nadledvinek

Biohacking: Proč je káva zabiják spánku? Nabourává funkci nadledvinek. Pomoci může tyrosin

Přečíst článek

Biohacking: Pijete málo? I mírná dehydratace může rozhodit mozek i energii

Přečíst článek
Čtení před spánkem

Biohacking: Večerní rutina rozhoduje o všem. Jaké chyby děláme před spaním nejčastěji

Přečíst článek

Z ruiny vznikl vinařský resort. Toskánský model může inspirovat i Moravu

Castelnuovo Berardenga
Castelnuovo Berardenga, užito se svolením
Petra Nehasilová

Vydělal na oceli, vsadil na víno. Z ruiny u Sieny vybudoval Bruno Bolfo luxusní resort s pětihvězdičkovým hotelem, moderním vinařstvím a michelinskou restaurací. Vallepicciola ukazuje, že prémiové víno už není jen o lahvi, ale o celém zážitku a může být inspirací i pro Moravu.

Na začátku byla zchátralá usedlost ze 13. století na kopci v Chianti Classico. Dnes je z ní pětihvězdičkový hotel, moderní vinařství, michelinská restaurace, vinné safari i pikniky při západu slunce. Vallepicciola u Castelnuova Berardengy nedaleko Sieny ukazuje, kam se posouvá prémiová vinařská turistika. Víno už se neprodává jen v lahvi. Prodává se jako celý životní styl.

Když se víno mění v resortní byznys

Za projektem stojí rodina Bolfo, která do Toskánska nepřišla z vinařského světa, ale z průmyslu. Bruno Bolfo je zakladatelem ocelářské skupiny Duferco, kterou od konce sedmdesátých let vybudoval jako mezinárodní byznys. V Chianti Classico se ale rodinný kapitál přetavil do úplně jiného typu projektu.

Vallepicciola začala jako rodinná investice do místa. Bruno Bolfo se sestrou Giuseppinou koupili na konci devadesátých let zchátralý statek poblíž své toskánské rezidence. Spolu s architektkou Margheritou Gozzi ho postupně proměnili v dnešní pětihvězdičkový Hotel Le Fontanelle. První vinice kolem hotelu se pak staly základem většího vinařského příběhu.

vinařství Meneghetti

Obrazem: Chorvatské vinařství Meneghetti. Jako v Toskánsku

Na chorvatském panství kdysi jistý pan Meneghett ihostil rakouskou armádu, dnes se zde může nechat hostit kdokoliv.

Přečíst článek

Postupně přibývaly další pozemky, vinohrady, olivovníky, hotely, restaurace i investice do samotné výroby vína. Vallepicciola tak není jen místo, kde se vyrábí víno. Je to celý ekosystém postavený na krajině, gastronomii, designu, službách a zážitku.

Důležitou součástí je fine dining. V rámci Fontanelle Estate funguje také restaurace Il Visibilio oceněná michelinskou hvězdou. Právě to posouvá celý projekt z běžné vinařské destinace do kategorie luxusního resortu. Host může dopoledne vyrazit mezi vinice, odpoledne ochutnávat víno, večer povečeřet v michelinské restauraci a noc strávit v pětihvězdičkovém hotelu.

Architektka, která schovala vinařství do kopce

Silnou součástí příběhu je architektura. Margherita Gozzi není v tomto projektu jen autorkou jedné budovy. Dlouhodobě formuje architektonickou tvář celého Fontanelle Estate rodiny Bolfo. Podílela se na proměně původní usedlosti v Hotel Le Fontanelle, navrhla moderní vinařství Vallepicciola zapuštěné do svahu a stála také za architekturou a designem luxusního The Club House.

Její rukopis je nenápadný. Velké stavby se nesnaží v krajině dominovat, spíš se do ní schovat. Moderní vinařství Vallepicciola má zhruba šest tisíc metrů čtverečních a je rozdělené do tří úrovní, z nichž dvě jsou částečně zapuštěné do svahu. Zvenčí proto nepůsobí jako průmyslový provoz, ale jako nenápadná součást kopců Chianti Classico.

Použitý kámen pochází z úprav pozemků pro výsadbu vinic, střechy podzemních částí pokrývají zelené plochy a interiéry kombinují dřevo, ocel, železo i tradiční materiály. Hlavní roli pořád hrají vinice a výhledy.

Josef Valihrach

Více než 50 let s vínem: Jak Josef Valihrach dostal české vinařství na mapu světa

Když bylo Josefu Valihrachovi čtrnáct let, vyrobil své první víno. Nešlo o dětský pokus ani krátkodobé nadšení – byl to začátek celoživotní cesty, která ho dovedla od malého vinohradu až na prestižní světové soutěže.

Přečíst článek

Degustace už nestačí

Vallepicciola dobře chápe, že moderní cestovatel nechce jen stát u baru a porovnávat ročníky. Proto nabízí zážitky, které víno zasazují do krajiny a prodlužují čas, který host na místě stráví. Tím zvyšuje útratu, posiluje vztah ke značce a mění návštěvu vinařství v důvod, proč se vrátit. 

I jižní Morava v posledních letech pochopila, že víno se neprodává jen ve sklence, ale také přes architekturu, výhledy a zážitek z místa. Sonberk, Lahofer, Obelisk nebo Thaya ukazují, že vinařství může být samo o sobě cílem cesty, ne jen zastávkou mezi sklípky.

Vinařství, které staví developer Soural

Miliardář Soural posiluje v cestovním ruchu a staví vinařství za 330 milionů

Trigema Marcela Sourala posiluje svoji pozici v segmentu cestovního ruchu. Spustila stavbu vlastního vinařství ve Veselí nad Moravou. Projekt za 330 milionů má být hotov do dvou let.

Přečíst článek

Vinařství Kolby má nový facelift.

Morava je vinařskou velmocí. Každý rok tam přibyde jedno krásné vinařství

Nezbourali ani centimetr, přesto vinařství Kolby získalo po jejich zásahu zcela nový ráz. Původní stavby i ty nové, suchý sklad i vinný bar, zabalili architekti ze studia ORA do dřevěných latí.

Přečíst článek

Související

Gal Ben Moshe

Michelinský šéfkuchař mění Prahu. Restaurace Parzival je moje DNA, říká Gal Ben Moshe

Přečíst článek
La Degustation Bohême Bourgeoise je jedna ze dvou restaurací v Česku s michelinskou hvězdou.

Gault&Millau hodnotí Česko: Největší potenciál gastronomie leží v autorské kuchyni

Přečíst článek
Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Přečíst článek