Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Bryan Johnson, podnikatel, jehož priorita je zůstat na světě co nejdéle, ideálně věčně. Do toho investuje dva miliony dolarů ročně, podstupuje řadu procedur a jí hrsti pilulek. Ve vlastním návodu, jak žít, přiznává konzumaci doplňků stravy své značky, které prodává a také pár dalších produktů. Kromě volně prodejných doplňků stravy také bere léky, které jsou u nás na předpis.
I v té nejtužší zimě, jako je to teď, se dá mluvit o potravinové sezóně. Samozřejmě ne z pohledu, co u nás nyní přirozeně dozrává, ale co bylo tradičně uchováváno našimi předky v kombinaci s tím, co je našinci dostupné v supermarketech k zakoupení. Tradiční medicínské systémy východních kultur, jako je ajurvéda a tradiční čínská medicína v zimě doporučují ovoce a zejména zeleninu tepelně upravenou. Podle jejich principů mají totiž syrové plodiny tendenci organismus v chladném období dále ochlazovat. Pokud ale kompoty nemusíte a radši si dáte čerstvé smoothie či syrové jablko i v zimě, je to lepší varianta než konzumovat potraviny vyrobené v továrně.
V novém roce si rádi dáváme předsevzetí jak tělu odlehčit zejména po vydatných Vánocích. Oblíbenou strategií, jak nastartovat naplánovanou změnu k lepšímu, je nějaký druh detoxu. Ten není nutný, ani povinný, ale pokud nás detox láká, je řada možností, jak celkem rychle pocítit zlepšení fyzického těla i mysli. A často stačí opravdu malé zásahy do rutiny, jde jen o to, jak moc či málo na sebe chceme být tvrdí. Dobré je se pocitově rozhodnout, zda bude příjemnější něco ubrat, něco přidat, či zkombinovat obě taktiky.
Sezónními čerstvými plodinami konzumovanými v prosinci jsou nejčastěji ty exotické, dovezené ze vzdálených krajů. Našemu zdraví vždy prospívá zařazení ovoce a zeleniny do našeho jídelníčku, podle výzkumů i ty zavařené, usušené či jinak zpracované také dodají benefity našemu organismu. Vždy je tedy lepší konzumovat nějakou zeleninu a ovoce, než žádnou. Pokud bychom se chtěli vydat cestou našich předků, ti v této době konzumovali uchovanou kořenovou zeleninu, košťáloviny, sušené ovoce a luštěniny.
I v nynějším chladném počasí je sezóna čerstvých potravin, a to nejen těch z holandských skleníků. Stále můžeme vyjít na zahradu a posbírat řadu druhů zeleniny a dokonce i ovoce. Nadšenci pro staré druhy plodin mají nyní možnost sklízet mišpule, což je druh ovoce příbuzný růžím a šípkům. Jejich konzumace je specifická tím, že se plody musí nechat na stromě přemrznout a buď uskladnit, nebo nechat v průběhu zimy na stromě a sklízet postupně.
Použití specifických rostlin a bylin v naší denní rutině v tomto ročním období nám přinese řadu benefitů. Podle typu rostliny a naší motivace experimentovat je můžeme použít jako přísadu do jídla, udělat si odvar ve formě čaje, konzumovat v doplňcích stravy jako extrakt či kapsle.
S příchodem studeného počasí se často z našeho jídelníčku vytrácí pestrost. A to je škoda. Podzim nabízí mnoho chutných plodů, které jsou napěchovány vitamíny na podporu imunity. Už naši předkové věděli, že denně jedno jablíčko udržuje stálé zdravíčko.
Cukety i rajčata nejen skvěle chutnají, ale hlavně zlepšují lidem zdraví. Obsahují lykopen, který podporuje obranyschopnost organismu a dokonce blokuje rakovinové bujení.
Benefity chůze jsou podle všeho skoro až zázračné. Je to převážně kvůli tomu, že chůze a pomalý souvislý každodenní pohyb je pro člověka tak přirozený, že s jeho nedostatkem vlastně organismus ani nepočítá. Tím je na chůzi závislý pro řadu procesů, takže její absenci tělo vyhodnocuje tak, že ve vnějším prostředí musí být něco špatně. A to se pak v dlouhodobém horizontu nebo/a za současné přítomnosti více nevhodných lifestylových návyků začne projevovat ve formě různých psychických či fyzických problémů.
Nedávno se zjistilo, že mozek vysílá signály mikrobiomu ve střevech, a současně zdraví střev může mít vliv na vyrovnávání se stresem, vznik úzkosti a deprese a obecně stav kognitivních schopností.
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
