Pacientům po mozkové mrtvici má nově pomáhat mobilní aplikace Spastic Prevent, na jejímž vývoji se podíleli lékaři z českobudějovické nemocnice. Pomocí jednoduchých otázek dokáže upozornit na riziko spasticity, tedy bolestivého svalového napětí, které se může objevit i několik měsíců po cévní mozkové příhodě. Aplikaci si už stáhlo zhruba 250 lidí.
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Osteoporóza se rozvíjí nenápadně, ale její následky mohou být zásadní. Řídnutí kostí výrazně zvyšuje riziko zlomenin, zejména ve vyšším věku, a nejvíce ohrožuje ženy po menopauze. Dobrou zprávou je, že zdraví kostí lze ovlivnit v každé fázi života – pohybem, dostatkem klíčových živin i omezením rizikových návyků.
Káva může tělu prospívat, ale není automaticky zdravá pro každého. Záleží na množství, načasování i stresové zátěži – a část jejích benefitů lze získat i z ovoce, zeleniny nebo bylin, bez kofeinové zátěže pro organismus.
Večerní rutina funguje jako přirozené vyústění celého dne. Má totiž přímý dopad na to, jak se organismus zotaví během noci a s jakou energií vstaneme ráno. Večer je čas, kdy tělo postupně přechází z aktivního režimu do regeneračního, a tento přechod neprobíhá automaticky jen proto, že jsme unavení. Jak trávíme večer, ovlivní nejen rychlost usínání a hloubku spánku, ale i celkovou kvalitu regenerace.
Pravidelná ranní rutina většinou slouží jako soubor návyků vedoucích k vyšší produktivitě, disciplíně nebo jednoduše lepšímu životu. Co nám ale také může umožnit, je celkově lepší regulace našeho organismu. První hodiny dne představují období, kdy se nastavuje základní fyziologický i mentální tón a jakým způsobem do nich vstupujeme, má dopad na to, jak bude tělo i mysl fungovat po zbytek dne. Jde tedy o vědomé vytvoření podmínek, ve kterých může organismus fungovat předvídatelněji, stabilněji a tak nějak s větší lehkostí.
Češi patří mezi národy, které mají k alkoholu dlouhodobě velmi blízko. Přestože většina lidí ví, že nadměrné pití škodí zdraví, řada zakořeněných představ o alkoholu stále přetrvává. Podle nového výzkumu sociologů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy například zhruba polovina Čechů věří, že malé množství alkoholu může být dokonce zdraví prospěšné.
Pokles teplot, kratší dny a absence zeleně v zimních měsících vytvářejí přirozený odpor k pobytu venku. Také nás může odrazovat představa, že chlad znamená vyšší riziko nemoci nebo že zimní pohyb venku je pocitově nepříjemný. Tělo ale disponuje sofistikovanými mechanismy termoregulace, které lze postupně trénovat, a vystavení chladnému vzduchu přináší pozitiva pro metabolismus, imunitní odpověď a náladu.
Kdo chce jíst zdravě, k doporučením kvalitního jídla se snadno dostane. Často to ale vyžaduje disciplínu a odhodlání. Oxfordští vědci však přišli na to, že celospolečenské zlepšení může nastat i bez silné vůle spotřebitele. Stačila by vůle výrobců, kteří by drobnou změnou postupů udělali velký posun.
Podle dat společnosti MultiSport Češi stále odmítají ten nejlevnější a nejdostupnější lék – pravidelný pohyb. Více než 60 procent obyvatel má nadváhu, přes 40 procent nesportuje vůbec a téměř každé čtvrté dítě je obézní. Obezita už dávno není hrozbou budoucnosti, ale realitou, která se dotýká nás všech. Prognózy navíc varují: do roku 2035 bude obézní každý třetí Čech. Na vině je pohodlný životní styl, nedostatek motivace a prostředí, které pohybu příliš nenahrává. Nejde tedy jen o individuální selhání, ale o problém celé společnosti.
Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.
Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války💣 proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1️⃣,5️⃣ milionu rublů (asi 370 tisíc Kč) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument. Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů.
Číst více
