Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno
Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.
Zájem o doplňky stravy cílené na kortizol roste spolu s tím, jak se pojem stresové regulace dostává do povědomí širší populace. Na trhu je řada postupů a produktů, které slibují snížení kortizolu a zklidnění nervového systému. Účinek některých, a to ještě univerzálně, může být sporný. Naštěstí ale existují látky, u kterých jsou benefity prokázané.
Nejprozkoumanější skupinou jsou adaptogeny, rostlinné látky, které podle definice pomáhají organismu zvládat fyzický i psychický stres. Jejich společným mechanismem je modulace HPA osy (osa hypotalamus-hypofýza-nadledvinky). Takto přímo ovlivňují systém, který kortizolovou odpověď řídí. Adaptogeny pomáhají normalizovat hladinu kortizolu a snižovat reaktivitu osy na chronické zatížení.
Ašvaganda je z adaptogenů nejlépe zdokumentovaná pro přímý efekt na kortizol. Loňská meta-analýza 15 randomizovaných kontrolovaných studií na 873 účastnících ukázala, že suplementace ašvagandou po dobu osmi týdnů statisticky významně snižuje hladiny kortizolu i skóre na škálách stresu a úzkosti. Další nová meta-analýza ze sedmi studií ukázala zajímavý výsledek, že ašvaganda sice měřitelně značně snižuje kortizol, ale subjektivní vnímání stresu nemusí ovlivnit ve stejné míře. Standardní extrakty jsou většinou dávkovány v rozmezí 300 až 600 mg denně a suplementace je obecně považována za bezpečnou při krátkodobém i střednědobém užívání.
Rhodiola rosea je další adaptogen s relevantní klinickou evidencí. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie na 60 dospělých s únavovým syndromem spojeným se stresem ukázala, že 576 mg standardizovaného extraktu denně po dobu 28 dní snižuje příznaky vyhoření, zlepšuje kognitivní výkonnost a pozitivně ovlivňuje ranní kortizolovou odpověď. Mechanismus rodioly zahrnuje modulaci HPA osy na úrovni hypotalamu, kde je schopna tlumit celou kortizolovou kaskádu. Rodiola je zároveň jedinou rostlinou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro indikaci přechodné únavy spojené se stresem.
Fosfatidylserin je fosfolipid přirozeně přítomný v buněčných membránách, zejména v mozku, a jeden z nejstarších doplňků testovaných na modulaci kortizolu. Randomizovaná studie na 75 mužích s diagnózou chronického stresu ukázala, že 400 mg komplexu fosfatidylserinu a fosfatidové kyseliny denně po dobu 42 dní normalizuje kortizolovou odpověď na akutní psychosociální stresor, ale pouze u skupiny s vysokou výchozí mírou chronického stresu. Toto zjištění je důležité, protože fosfatidylserin pravděpodobně funguje nejlépe u lidí, jejichž HPA osa je již přetížená, a ne jako prevence pocitového stresu a zvýšeného kortizolu.
Zdravé jídlo je dnes velký byznys. Regály plní proteinové výrobky, funkční nápoje a superpotraviny, sociální sítě zase rady o kortizolu, glukóze nebo sacharidech. Jenže kde končí skutečná výživa a začíná marketing? V rozhovoru s nutriční specialistkou Vendulou Popelkovou, známou na sítích jako @doktorkapotravin, boříme nejčastější mýty o jídle a vysvětlujeme, proč zdravá strava nemusí být drahá ani složitá.
Sacharidy jako nepřítel, high protein jako spasitel a nebezpečný meloun. Doktorka potravin boří mýty, kterým možná věříte i vy
Enjoy
Hořčík je nezbytným mikronutrientem a základním doplňkem při stresu. Jeho vztah ke kortizolu je obousměrný a chronický stres jeho hladinu v těle snižuje, přičemž nedostatek zároveň zvyšuje reaktivitu HPA osy. U lidí s nedostatečným příjmem hořčíku ze stravy má suplementace průkazný efekt na snížení kortizolové reaktivity a kvalitu spánku. Z řady různých forem hořčíku dostupných jako doplněk stravy má glycinát výhodu v tom, že glycin sám o sobě působí uklidňujícím způsobem na nervový systém.
Kortizol a spánek jsou neoddělitelně propojené a suplementace cílená na jedno nevyhnutelně ovlivňuje druhé. Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina kortizolu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory. Většina doplňků cílených na kortizol proto pracuje zároveň na kvalitě spánku. Melatonin, hormon řídící spánkový cyklus, jehož produkce klesá s věkem a narušuje ji expozice světlu ve večerních hodinách, má jako doplněk dobře zdokumentovaný efekt na zkrácení doby usínání a synchronizaci cirkadiánního rytmu. Glycin, aminokyselina přirozeně přítomná v pojivové tkáni, má zklidňující efekt přes termoregulaci tělesné teploty. Studie ukazují, že 3 g glycinu před spánkem zkracují dobu usnutí a zlepšují subjektivní vnímání kvality spánku bez sedativního pocitu ráno.
Biologické stárnutí se má už v roce 2039 zastavit a technologický podnikatel Bryan Johnson na konferenci Business Insideru představil radikální cestu k nesmrtelnosti. Zakladatel platební platformy Braintree kombinuje experimenty s psilocybinem, sledování cévního zdraví i prosté fyzické cviky pro udržení metabolické aktivity. Johnson odmítl izolovaný životní styl a zdůraznil, že fyzický stav přímo určuje mentální výkon i kvalitu vztahů.
Biohacking: Johnson doporučuje deset dřepů každých 40 minut jako jeden z léků na delší život
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
