Biohacking: Alkohol škodí i v malých dávkách. Každá kapka zvyšuje riziko rakoviny
Alkohol provází lidstvo tisíce let jako sociální tmel i náboženský rituál. Moderní věda však boří mýty o jeho prospěšnosti. Zatímco dříve se mluvilo o ochraně srdce, nové studie Světové zdravotnické organizace varují, že bezpečná hranice v podstatě neexistuje. Riziko rakoviny totiž stoupá s každou kapkou, i když si ji dopřejete s jídlem nebo prokládáte vodou. Budoucnost tak patří spíše funkčním bylinám.
Alkohol je jednou z mála psychoaktivních látek, která je ve většině zemí legální a společensky akceptovaná. Historicky byl alkohol po tisíciletí spojen s konzervací potravin, oslavami i náboženskými rituály a v mnoha kulturách sloužil jako bezpečnější alternativa k často kontaminované vodě.
Sdílené pití bylo a stále je způsobem, jak signalizovat důvěru, uvolnit zábrany a stmelit skupinu. Tento sociální mechanismus je reálný a historicky opodstatněný, ale také ho můžeme oddělit od otázky, co alkohol dělá s tělem na úrovni jednotlivých buněk.
Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 
Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí
Enjoy
Farmakologicky je alkohol látka s širokým spektrem účinku na neurotransmiterové systémy. Hlavním mechanismem je zesílení účinku GABA, hlavního tlumivého neurotransmiteru v mozku, což vysvětluje pocit uvolnění, snížených zábran a při vyšších dávkách útlum a sedaci. Současně alkohol tlumí glutamátový systém, který má naopak povzbuzující funkci. Tato kombinace posílení tlumivého systému a útlum excitačního je důvodem, proč alkohol působí jako depresant centrálního nervového systému, i když subjektivně může v nižších dávkách působit stimulačně a euforicky.
Euforický efekt souvisí s aktivací části dopaminového systému. Alkohol zvyšuje produkci dopaminu, podobně jako jiné látky s návykovým potenciálem, a právě tento mechanismus stojí za příjemnými pocity a motivací k opakování. Při chronickém užívání dochází k adaptačním změnám v organismu a ty se mozek snaží kompenzovat, což je jeden z neurobiologických základů naučené tolerance a závislosti.
Z hlediska aktuálních poznatků o zdravotních rizicích alkoholu došlo v posledních letech k výraznému posunu. Například rozsáhlá analýza Institute for Health Metrics and Evaluation, publikovaná tento měsíc, která zahrnula 843 studií publikovaných do roku 2023, ukázala, že riziko rakoviny stoupá s jakoukoliv úrovní konzumace alkoholu, a to konzistentně a jednoznačně. I konzumace pod jednu standardní dávku denně byla spojena se zvýšeným rizikem rakoviny hltanu, tlustého střeva, jícnu, prsu, jater, slinivky a prostaty.
Rizika existují vždy
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení z roku 2023 uvedla, že neexistuje žádná bezpečná hranice konzumace alkoholu z hlediska zdravotních rizik a že současná dostupná evidence neumožňuje identifikovat hladinu, pod kterou by karcinogenní účinky alkoholu nezačínaly působit.
Zároveň zdůraznila, že neexistují studie, které by ukázaly, že případné pozitivní působení nízké konzumace na srdečně-cévní systém převažuje nad rizikem rakoviny. Mechanismem karcinogenity je primárně acetaldehyd, toxický meziprodukt metabolismu alkoholu, který poškozuje DNA a brání jejím opravným mechanismům, a tento proces probíhá bez ohledu na typ nebo kvalitu alkoholického nápoje.
Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.
Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno
Enjoy
Vztah alkoholu ke kardiovaskulárnímu zdraví zůstává komplexnější než u rakoviny. Podle některých analýz je nízká až střední konzumace spojená s nižším rizikem některých kardiovaskulárních a metabolických onemocnění ve srovnání s abstinencí, zatímco vyšší konzumace riziko zvyšuje vždy. Tento vzorec je ale předmětem metodologické debaty, protože skupina abstinentů v observačních studiích často zahrnuje lidi, kteří přestali pít již kvůli zhoršenému zdraví, což zkresluje srovnání.
V kontextu sociálních interakcí je realistický přístup pro většinu lidí spíše o vědomé volbě než o absolutní abstinenci nebo povolení. Z fyziologického hlediska má smysl rozlišovat mezi pravidelnou, nízkou konzumací a nárazovým pitím, protože druhé je spojeno s vyšším rizikem akutního poškození i dlouhodobých následků. Časování má také roli, kdy alkohol konzumovaný s jídlem se vstřebává pomaleji, což snižuje koncentraci v krvi a tím i akutní zátěž pro organismus.
Hydratace mezi alkoholickými nápoji zmírňuje dehydratační efekt alkoholu, který je primárním důvodem ranní únavy a bolesti hlavy po konzumaci. Alternativy, které se v posledních letech stávají populární, zahrnují nealkoholické varianty piva a vína nebo nápoje s adaptogeny a funkčními bylinami, jejichž cílem je nahradit sociální rituál pití bez akutních i chronických negativních efektů alkoholu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
