Gault&Millau hodnotí Česko: Největší potenciál gastronomie leží v autorské kuchyni
Absence pěti čepic neznamená stagnaci. Naopak. Výsledky prestižního Gault&Millau 2026 ukazují, že se česká gastronomická špička rozšiřuje.
Značka Gault&Millau potvrdila při vyhlášení výsledků pro rok 2026 svůj ambiciózní vstup na český trh. Historicky druhý galavečer, který se uskutečnil 26. ledna 2026 v pražském Národním domě na Vinohradech, přinesl nejen nové vydání gastronomického průvodce, ale také první jasné srovnání české scény s mezinárodními standardy značky.
Nejvyšší možné hodnocení pěti čepic, které Gault&Millau uděluje restauracím s výjimečnou kuchyní evropského významu, zatím žádná česká restaurace nezískala. Podle vydavatelů to však není signál slabosti trhu, ale spíše nastavení přísného benchmarku, ke kterému se má domácí gastronomie dlouhodobě přibližovat.
Hodnocení čtyř čepic, které Gault&Millau uděluje restauracím s velmi vysokou úrovní kuchyně, letos získaly tři podniky: Restaurant Papilio, La Degustation Bohême Bourgeoise a Levitate. Právě tato trojice dnes podle inspektorů představuje absolutní špičku české restaurační scény. Jde o kuchyně, které obstojí v mezinárodním srovnání a kvalitou se blíží vyspělým gastronomickým destinacím v Evropě.
Sedmnáct restaurací se třemi čepicemi
Hodnocení tří čepic, které značí vysokou úroveň kuchyně, získalo celkem 17 restaurací. Patří mezi ně jak dlouhodobě etablované podniky v Praze, tak výrazné regionální projekty. Mezi oceněnými jsou například Dejvická 34, Mlýnec, Field, La Finestra in Cucina, Stůl, Salabka, Taro, Zlatá Praha nebo Monastiq Restaurant. Tato skupina podle inspektorů ukazuje, že česká gastronomie má stabilní střední a vyšší segment, který se dokáže dlouhodobě rozvíjet.
Autorská kuchyně jako nejsilnější vrstva trhu
Nejpočetnější vyšší kategorií se v roce 2026 staly restaurace se dvěma čepicemi, označované jako autorská kuchyně. Celkem toto hodnocení získalo 82 podniků napříč Českem. Právě zde se podle Gault&Millau koncentruje největší inovační potenciál trhu, tedy restaurace s jasným rukopisem, důrazem na lokální suroviny a ambicí oslovit rostoucí skupinu hostů hledajících kvalitu mimo tradiční fine dining.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Enjoy
Jedna čepice pro stovky podniků
Základní ocenění jedné čepice, které značí zajímavou a kvalitní kuchyni, obdrželo 232 restaurací. Tato kategorie mapuje širokou gastronomickou základnu trhu od městských bister přes tradiční restaurace až po regionální podniky s ambicí dalšího růstu.
Michelin Guide a Gault&Millau patří k nejvlivnějším gastronomickým průvodcům světa, přesto hodnotí kvalitu rozdílným způsobem. Michelin pracuje s úzkým výběrem restaurací a uděluje jednu až tři hvězdy jako znak výjimečnosti v mezinárodním kontextu. Gault&Millau naproti tomu používá bodovou škálu 0–20, kterou převádí do systému kuchařských čepic. Díky tomu dokáže jemněji rozlišovat úroveň gastronomie napříč trhem a sledovat nejen absolutní špičku, ale i silný střed a regionální scénu.
Rozdíl v přístupu vychází i z historie obou značek. Michelin Guide vznikl na počátku 20. století jako průvodce pro motoristy a postupně se stal globálním arbitrem fine diningu. Gault&Millau byl založen v 60. letech francouzskými novináři Henri Gaultem a Christianem Millauem jako reakce na tehdy konzervativní gastronomii. Jejich koncept stál u zrodu nouvelle cuisine a prosazoval kreativitu, lehkost a autorský rukopis. Tyto hodnoty průvodce oceňuje dodnes.
Poprvé v historii se renomovaný průvodce Michelin zaměřuje na celé Česko. Anonymní inspektoři projeli republiku od hor po vinařské oblasti, aby odhalili podniky, které mohou stát po boku evropské špičky.
Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla
Enjoy
Holešovická tržnice se stává dalším klíčovým bodem pražské gastronomie. Ambiente tu rozvíjí koncept postavený na zavedených značkách a sdíleném dvorku.
Z brownfieldu gastro centrum. Ambiente mění Holešovickou tržnici jídlem i architekturou
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.