Zatímco předplatitelé Netflixu lámou rekordy sledovanosti, akcioví investoři zůstávají opatrní.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix ve třetím čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 17,2 procenta na 11,5 miliardy dolarů (240,6 miliardy korun). Čistý zisk vzrostl o necelých osm procent na 2,55 miliardy dolarů (53,4 miliardy korun), uvedla firma ve svém oznámení. Zisk na akcii stoupl z 5,40 dolaru na 5,87 dolaru, což však zůstalo za očekáváním analytiků, kteří podle společnosti Zacks v průměru počítali se ziskem 6,89 dolaru na akcii.
Marže ovlivnil daňový spor v Brazílii
Provozní marže 28 procent rovněž zaostala za očekáváním samotné firmy. Netflix to přičítá daňovému sporu v Brazílii. „Neočekáváme, že by tato záležitost měla významný dopad na budoucí výsledky,“ uvedla společnost v doprovodném prohlášení.
Sportovní streamovací služba DAZN snížila ztrátu. Brzy může zamířit na burzu
Majitelem nejsledovanější sportovní streamovací služby je miliardář Leonard Blavatnik. Do fungování sítě populární mezi sportovními fanoušky napumpoval již sedm miliard dolarů za posledních deset let. Síť v roce 2024 snížila ztrátu a Blavatnik ji možná již brzy pošle na burzu, píše list The Financial Times.
Pozitivně se na výsledcích podepsal úspěch filmu KPop Demon Hunters. „KPop Demon Hunters se stal naším historicky nejpopulárnějším filmem,“ uvedl Netflix. Mezi dalšími úspěšnými pořady společnost jmenovala například druhou sérii seriálu Wednesday, kterou v Česku propagovala upoutávkou s Ivanem Mládkem a písní „Jožin z bažin“.
Akcie po zveřejnění výsledků oslabily
Akcie Netflixu od začátku roku přidaly 40 procent. Výsledky společnost zveřejnila po ukončení úterního obchodování, ale v následném obchodování mimo hlavní seanci akcie klesly o 6,5 procenta.
Apple jde naplno do sportu. Koupil práva na formuli 1
Spojení Applu a F1 nekončí úspěšným filmem s Bradem Pittem v hlavní roli. Americký technologický gigant spojením s formulí 1 pokračuje, když koupil práva pro možnost streamování velkých cen na americkém trhu. Za práva Apple podle The Financial Times zaplatil 700 milionů dolarů. A vyzývá tak další streamovací služby, které rovněž sázejí na sportovní přenosy.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Z hvězdy odpadlíkem. A zase zpět? Jaký příběh píší „covidové“ akcie Fiverru
Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.
Po desetiletích, kdy sakrální architektura v Česku téměř zmizela z mapy současné tvorby, přichází tichá renesance. Kostely, kaple i modlitebny se znovu rodí. Zatímco 90. léta přála spíš komerčním a městským stavbám, v posledních letech se duchovní architektura stává laboratoří čisté formy a pravdivých materiálů. Hlavní roli v ní tak hrají dřevo, beton, světlo, kámen. V Sazovicích vznikla moderní kaple sv. Václava, v Líbeznicích minimalistický kostel Krista Spasitele, v Nesvačilce na Brněnsku teď stojí 25 metrů vysoká dřevěná věž, Kaple Panny Marie Bolestné, letošní vítěz Grand Prix Architektů - Národní ceny za architekturu.
Na první pohled působí jako objekt z jiného světa: válcovitá dřevostavba na vejčitém půdorysu, která se zvedá z jihomoravských polí jako tichý maják. Její konstrukce stojí na sedmi jedlových trámech opracovaných pouze sekerami, symbolizujících sedm bolestí Panny Marie. Osmý trám, vložený napříč, tvoří kříž.
Autorem projektu je architekt Jan Říčný, který propojuje středověké stavební postupy s moderním výrazem.
Dřevěný plášť prorážejí desítky drobných oken, skrze něž proudí měnící se světlo, symbol slz, které rozjasňují tmu. Interiér kaple působí téměř jako dřevěný chrám ticha. Každý detail nese stopu ruční práce, každý trám má svůj rytmus, své světlo i stín.
FOTOREPORTÁŽ: Češi staví kostely. A umí to. Nahlédněte do těch nejzajímavějších
I známí ateisté, Češi, si staví kostely. V posledních letech jich vzniklo hned několik. Jsou moderní, inspirativní a odbornou architektonickou veřejností oceňované, naposledy například Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce.
Za stavbou stojí moutnický farář René Václav Strouhal, který do farnosti přišel v roce 2007 jako mladý kněz. Tehdy mu místní vyprávěli o dávném snu, postavit kapli, kterou jim zničily války, režim i čas. „Řekl jsem si, že jim pomůžu, že to zkusíme znovu,“ vzpomíná.
Cesta však byla dlouhá. Základní kámen posvětil v roce 2009 papež Benedikt XVI., ale samotná stavba trvala přes deset let. Většina prací se dělala ručně, bez těžké techniky, s pomocí místních řemeslníků a dobrovolníků. Kaple vznikala postupně, po etapách, podle toho, kolik věřící právě vybrali peněz. „Někdy jsem si připadal sám,“ říká Strouhal. „Lidé neviděli, jak náročná ta stavba bude. Ale věděl jsem, že má smysl.“
Architektura, která dýchá
Kaple se stala živým organismem v krajině. Svou vertikalitou kontrastuje s horizontem polí, a přitom s ním přirozeně splývá. Dřevo stárne, světlo se mění, krajina reaguje. „Snažili jsme se stavbou zkulturnit místní krajinu, jako naši předkové,“ říká Říčný.
Od vysvěcení v roce 2023 kapli navštívily tisíce poutníků a turistů, konají se zde koncerty, komentované prohlídky i pravidelné bohoslužby. Strouhal vytvořil i turistickou vizitku, aby o kapli věděli lidé z okolí. „Je to místo, které žije. A které spojuje,“ dodává.
Z architektonického pohledu je nesvačilská kaple výjimečná nejen svým tvarem, ale i způsobem vzniku. Žádný developer, žádné granty, žádná komerce. Jen víra, trpělivost a poctivé řemeslo.
Porota Grand Prix Architektů ocenila citlivé propojení duchovního obsahu s krajinným kontextem i odvahu pracovat s archetypální formou mimo současné trendy.
Generace, která zanechává stopu
Součástí letošního vyhlášení bylo i udělení ceny za celoživotní dílo architektu Martinu Rajnišovi, autorovi Českého pavilonu v Hannoveru, poštovny na Sněžce či vzducholodi Gulliver na DOXu. Rajniš i Říčný spojuje hluboký vztah k přírodním materiálům, především ke dřevu, a snaha vytvářet architekturu, která se dotýká člověka i krajiny.
Grand Prix Architektů 2025
Hlavní cena: Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, Jan Říčný (ateliér RCNKSK)
Cena – Šetrná stavba: Administrativní budova Arché v Praze 8, Eva Jiřičná a Petr Vágner (AI Design)
Cena – Krajinářská architektura a zahradní tvorba: Park U Vody v Praze 7, Tereza Rapsová, Alice Boušková, Martina Tománková, Marie McClellan, Marie Pourghasem, Tereza Lacigová (Ateliér YYYY)
Cena – Interiér: Blueriot / Kanceláře Deveron v Praze 13, Tomáš Císař (Cisarstudio)
Cena – Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře: Rošťák v Hrusicích, Jan Tyrpekl, Adam Ulrich, Jaroslav Kejř, Jan Hyk (Studio Primitive)
Cena – Rodinný dům: Bytový dům s galerií Malá Strana v Praze 1, Ladislav Lábus, František Košař, Lukáš Grasse (Ladislav Lábus – Architektonický ateliér)
Cena – Rekonstrukce: Padel Powers Smíchov v Praze 5, Martin Štrouf, Petr Portych, Jaroslav Schwarz, Albert Machek, Jana Bartalošová, Tomáš Lebeda (Apostrof architekti)
Cena – Novostavba: Rezidence Starokošířská v Praze 5, Oleg Haman, Adam Homola, Petr Neuman, Petr Marek (Casua)
Znají ji na celém světě. Evu Jiřičnou ocenil i prezident Pavel
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku, její architektonický přístup znají a cení si i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. K nim nyní přibylo další, Řád Bílého lva, který ji za vynikající zásluhy v oblasti kultury zapůjčil prezident Petr Pavel.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
Rekordní ceny zlata iniciují rostoucí zájem o tento drahý kov i mezi drobnými investory. Řada z nich tak dnes řeší, na kolik by mělo být součástí finanční rezervy jejich domácnosti a zda jej nakupovat a kde.
Zlato už od pradávna slouží mezigeneračně jako uchovatel hodnoty, protože mimo jiné dokáže překonat i inflaci. Zároveň ale tento drahý kov dlouhodobě dosahuje podle expertů nižších výnosů než akcie. Navzdory tomu jej ale i tak většina oslovených finančních poradců doporučuje do finanční rezervy za určitých podmínek zařadit. Rozhodně ale jen v přiměřeně malém množství.
„Zlato může fungovat jako strategická položka, ale i hrát roli stabilizačního prvku. Vždy je nutné přemýšlet o portfoliu jako o celku a zhodnotit, zda do něj zapadá či nikoli,“ říká Šimon Schloff, hlavní investiční analytik ze společnosti Swiss Life Select. Držet se pouček tak většinou není prý na škodu, ale zařazovat významnější pozici při dnešních cenách zlata v portfoliu by Schloff považoval za nerozvážné. Jako ideální vnímá pozici zlata v běžném portfoliu přibližně mezi třemi až pěti procenty. „Pokud je domácnost více konzervativní, může to být i více, ale rozhodně bych se držel pravidelného nakupování a neskákal do nákupu po hlavě,“ uvažuje Schloff. Určitě dnes však podle něj neplatí, že zlato nemůže přinést zajímavý výnos, zejména v období zvýšené geopolitické nejistoty a klesající hodnoty dolaru. „Pokud se však bavíme o finanční rezervě, zařazoval bych zlato spíše až do těch delších rezerv, například ve výši šesti měsíčních až ročních výdajů. Ve finanční rezervě, která by pokryla například tři měsíční výdaje, bych se zlatu úplně vyhýbal, “konstatuje Schloff.
Umělá inteligence nás může posouvat, každý tak může mít za učitele Aristotela, říká Andrea Ferancová Bartoňová
Známá investorka Andrea Ferancová Bartoňová se na konferenci Good Company Circle zamýšlela nad tím, co může být nejlepší investice vašeho života. Není to podle ní složité, ale je třeba do sebe smysluplně investovat, pak můžete mít za učitele třeba i Aristotela.
Nemít zlato v portfoliu vůbec je ale podle investičního ředitele Broker Consulting Petra Šimčáka chyba,stejně jako mít ho příliš mnoho. Oba extrémy totiž podle něj porušují zásadu diverzifikace rizik. Zlato tedy do finanční rezervy určitě i podle něj patří a stejně tak i podle expertů z Investiky. Nemělo by ale tvořit její hlavní část. „Vnímáme ho spíše jako doplněk, který pomáhá stabilizovat hodnotu majetku, zejména v obdobích zvýšené nejistoty nebo geopolitického napětí,“ připomíná Jakub Weinfurtner z Investiky.
Naopak podle Vojtěch Šmajera z OVB Allfinanz zlato do finanční rezervy domácností obvykle nepatří, ale v určité míře, která je zhruba 5 až 10 procent portfolia, může pro některé investory hrát svou roli. „Je však potřeba počítat s tím, že fyzické zlato ve formě slitků nebo mincí představuje nejdražší způsob, jak se k němu dostat. Jeho výhodou zůstává ale mezinárodní uznatelnost a snadná směnitelnost,“ domnívá se Šmajer. Se snadnou směnitelností ale někteří experti tak úplně nesouhlasí, zvláště v problematických politických či krizových obdobích. Zlato pak sice prý prodáte i na druhé straně Zeměkoule, ne ovšem vždy zrovna za cenu, kterou si představujete, protože jste závislí na dané situaci a obchodnících na konkrétním trhu.
Diverzifikace je základ
„Pokud nás investice do zlata tedy láká, protože si čteme o tom, jak zlato nakupují centrální banky, měli bychom vědět, že i banky svá aktiva diverzifikují. Třeba Česká národní banka má aktuálně ve zlatě přibližně jen asi 5 procent svých rezerv,“ upozorňuje finanční poradce skupiny Partners Lukáš Urbánek.
Zlato má tak podle Šimčáka sloužit primárně jako funkční doplněk portfolia. „Pokud investor drží zhruba dvě třetiny portfolia v akciích a třetinu v dluhopisech, pak podíl zlata mezi pěti a patnácti procenty, který tento poměr mírně naředí, je rozumný doplněk,“ zamýšlí se Šimčák a dodává, že z investičního hlediska je podle něj nejlevnější a nejlikvidnější nákup ETC, tedy burzovně obchodovaných certifikátů kopírujících cenu fyzického zlata. Zkušenější investoři pak mohou podle něj při patnáctiprocentním podílu zlata v portfoliu uvažovat ale i o tom, aby deset procent tvořila ETC kopírující cenu fyzického zlata a pět procent akcie těžařů zlata a drahých kovů.
Proč centrální banky nakupují méně zlata. Drahota není jediný důvod
Červencové údaje Světové rady pro zlato (WGC) ukazují zpomalení čistých nákupů zlata centrálními bankami. Zeptali jsme se proto tuzemských bankovních expertů, co za tím je.
Větší část portfolia tak lze i podle Šmajera pokrýt prostřednictvím investic do fondů, které s cenou zlata obchodují, tedy kupříkladu podílových nebo takzvaných ETN, tedy exchange traded notes. Právě v tomto případě pak může zlato podle něj sloužit jako ochrana před inflací a rostoucím zadlužením vlád po celém světě. „Navzdory letošnímu razantnímu růstu cen zlata je ale dobré si připomenout, že jde stále „jen“ o kov. A ten nenese žádné pravidelné výnosy v podobě dividend, nájemného ani úroku a veškerý zisk závisí výhradně na tom, zda ho v budoucnu prodáte za vyšší cenu,“ poznamenává Šmajer.
Z tohoto pohledu může být podle Urbánka tak daleko efektivnější koupit si indexový fond, který má zlato jako podkladové aktivum. „Nebudete sice vlastnit fyzické zlato, ale již od několika stokorun můžete levně investovat a využít investice do zlata jako diverzifikaci investičního portfolia,“ shrnuje Urbánek.
Jak a kde mají domácnosti kupovat zlato
Investici do zlata je možné podle Urbánka realizovat dvěma způsoby. Jednak je možné koupit přímo fyzické zlato, a to ve formě slitků. Anebo je možné investovat do fondů, které mají zlato jako podkladové aktivum. Je třeba ale zvážit u obojího výhody a nevýhody. U fyzického zlata je totiž nutné myslet na jeho úschovu. V případě investic do fondů je investor zase stále závislý na finančním systému a aby přeměnil svou investici zpět na peníze, potřebuje minimálně běžný účet.
U fyzického zlata většinou platí, že existuje řada obchodníků, kteří se obchodováním se zlatem zabývají a většinou pak nabídka převyšuje poptávku. „Musíme si ale dát pozor na marži, se kterou se zlato prodává,“ připomíná Urbánek. Obecně tak platí, že čím je slitek menší, tím je vyšší marže obchodníka a není vůbec podle něj výjimkou, že si investor koupí zlato s přirážkou přes 20 procent. V praxi to potom podle něj znamená, že dokud nevzroste cena zlata alespoň o 20 procent bude investor stále ve ztrátě v případě prodeje. Nižší marže je sice u větších slitků, na ty je ovšem potřeba již miliony korun.
Jakub Weinfurtner pak doporučuje zlato kupovat především přes nezávislé finanční poradce, kteří zprostředkovávají investiční slitky od členů asociace LBMA. Tato asociace totiž podle něj zajišťuje kvalitu kovu a stanovuje mezinárodní standardy obchodování.
Zlato je na novém maximu. Překonalo hranici 4300 dolarů za unci
Cena zlata v pátek poprvé v historii překročila hranici 4300 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), tedy přibližně 89 100 korun. Žlutý kov tak potvrzuje svou pozici nejspolehlivějšího bezpečného přístavu v době geopolitických i ekonomických otřesů. Podle agentury Reuters se zlato chystá na nejlepší týdenní výkon za posledních pět let.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
