Na místě bývalé skládky v Neratovicích vyroste betonový kostel i fara se zelenou střechou
Kostel v Neratovicích bude mít zelenou střechu a 22 metrů vysokou věž, která má připomínat Madonu. Stát bude na místě někdejší skládky.
Neratovice jsou zřejmě jedním z mála tuzemských měst, které nemá kostel. Postavit ho chtěli už dávno v minulosti, úplně poprvé ještě v 60. letech minulého století. Záměr ale přerušila normalizace, která církevní stavbě nepřála. Po revoluci byly dokonce vykopány a vylity základy nového kostela, po smrti organizátora, tehdejšího pátera, ale začaly zarůstat. Proto se město, dosud známé hlavně Spolanou, dočká kostela až nyní.
Jak bude kostel vypadat se můžete podívat do následující galerie.
Nejenom kostel, i kulturní prostor
Kostel nebude plnit pouze funkci církevní. V plánech se s ním počítá i jako s komunitním centrem, kde se budou pořádat koncerty, výstavy či přednášky. „Kostel chceme postavit tak, aby se z něj stala důstojná dominanta města, vyhledávaná kulturní památka a jakési memento novodobých českých dějin, protože společenské centrum bude odkazovat na Kardinála Josefa Berana,“ uvádí Peter Kováč, předseda správní rady Nadace neratovického komunitního centra a farář. Ta s projektem oslovila známého českého architekta Zdeňka Fránka, mimo jiné autora kostelů v Litomyšli a v Černošicích.
V Česku se staví moderní kostely. Kde a jak se můžete podívat do následující galerie.
Architektura lodi kostela v Neratovicích připomíná archu, věž evokuje postavu, která se k arše sklání. Místo, kde se kostelní věž dotýká obvodového pláště, je identické s držením dítěte madonou. „Celá stavba zosobňuje církevní společenství daného místa, ale svým tvarem také odkazuje na dynamiku dějin, které zmítají celým lidstvem,“ doplňuje Zdeněk Fránek.
Kostel bude tvořen dvěma soustřednými klenbami a představuje tak návrat ke kořenům církevních staveb. Dvouplášťový systém mají například kostel Santa Maria del Fiore ve Florencii nebo v katedrála svatého Pavla v Londýně od Christophera Wrena.
Cesta ke splnění ESG parametrů zásadně ovlivňuje celý realitní trh – od developerů po banky. Nejzásadněji je ale pocítí koncový uživatel, české domácnosti, kvůli dalšímu růstu cen bydlení, shodly se osobnosti odvětví na setkání Realitního Clubu pořádaného newstream.cz, které se konalo v hotelu Augustin.
Splnění ekologických kritérií nebude levné. ESG prodraží bydlení a nejvíce rodinné domy
Reality
Do prostor mezi klenbami neratovického kostela architekt zakomponoval zázemí jako učebny, klubovny, toalety a podobně. Pod celý objekt pak umístil společenskou místnost. Železobetonová věž kostela bude přístupná po rampě kostela shora a nese zvony.
Současně vznikne i jednopatrová fara. Ta i společně s kostelem jsou navržené jako nízkoenergetické. Jejich střechy budou pokryty zelení, která bude zavlažována z retenčních nádrží. Kolem budov pak vyroste velký park s jezírkem a dětským hřištěm.
Na atraktivním pozemku u Anežského kláštera ze 13. století se staví bytový dům určený pro nájemní bydlení. Stavba má nahradit kontroverzní projekt, který si vysloužil přezdívku „maršmeloun“. Za původním i novým návrhem stojí brněnský architekt Zdeněk Fránek.
FOTOGALERIE: Hned vedle Anežského kláštera se staví rezidence za stovky milionů
Reality
Dolní Břežany spojované v posledních letech s mnoha výjimečnými architektonickými počiny mají další zajímavou stavbu. Problém s parkováním tam vyřešili výstavbou parkovacího domu, který navrhl architekt Zdeněk Fránek.
Ocel a svodidla. V Dolních Břežanech mají parkovací dům za 73 milionů
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.