Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.

Americká společnost Commonwealth Fusion Systems vznikla v roce 2018 jako spin-off z Massachusettského technologického institutu s cílem komerčně vyrábět elektřinu s využitím jaderné fúze. Nedávno oznámila, že získala dalšího významného zákazníka pro produkci plánované elektrárny, která má pracovat ve Virginii.

Tímto budoucím zákazníkem je italský energetický gigant Eni, jedna z největších světových ropných a plynárenských společností. Teď ovšem podepsal smlouvu v hodnotě přesahující miliardu dolarů, podle níž odebere elektřinu z budoucího fúzního zařízení. Tím vyjadřuje důvěru v tuto technologii i firmu Commonwealth Fusion, a pomáhá jí tak získat další kapitál od investorů (Eni je ostatně také mezi investory).

Už v létě získala Commonwealth Fusion jiných téměř 900 milionů dolarů od investorů, mezi nimiž jsou technologická společnost Nvidia a investiční banka Morgan Stanley. Souběžně také uzavřela dohodu se společností Google, že pro ni zajistí stabilní dodávku (příkon) 200 megawattů na provoz umělé inteligence.

Celkově od svého vzniku získala Commonwealth Fusion téměř tři miliardy dolarů na svůj rozvoj.

Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače

Enjoy

Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nepracuje ještě ani demonstrační přístroj

Pozoruhodné je, že její fúzní reaktor ve Virginii, který má elektřinu dodávat, ještě neexistuje. Nepracuje ani menší reaktor, který má být postavený jako první, aby demonstroval, že vše může fungovat podle plánu.

A neexistují ani komerčně využitelné fúzní reaktory třeba společností Helion nebo Zap Energy, které obě sídlí v americkém státě Washington a také získávají investory i budoucí zákazníky.

Podporu fúzní energetice vyslovuje americká administrativa, jež ji vidí jako perspektivnější než větrné nebo sluneční elektrárny (které, na rozdíl od fúze, už dávno dobře fungují). Ministr energetiky Chris Wright dokonce soudí, že už brzy bude jaderná fúze pohánět celý svět.

Kdyby měl pravdu, bylo by to skutečně výborné. Ovšem lidé z okolí prezidenta Donalda Trumpa zatím projevují až vzácnou neschopnost vědecké poznání dobře pochopit.

Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii

Money

V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Osm desetiletí pokusů

Jaderná fúze je postup napodobující dění ve Slunci. Liší se od jaderné reakce v dnešních atomových elektrárnách, v nichž se srážkou s neutrony rozvíjejí jádra těžkých prvků, nejčastěji uranu, čímž se uvolňuje obrovská energie. Při fúzi se naopak slučují jádra lehkých atomů, zpravidla vodíku, a opět se uvolňuje energie.

Teoreticky je to jasné. Špičkoví vědci na uchopení fúzní reakce pracují od padesátých let minulého století. Lidstvo umí spustit neřízenou fúzní reakci ve vodíkové bombě, jejíž pokusné vojenské výbuchy potvrdily obrovský energetický potenciál. Ale zatím se nedaří fúzní reakce řízená.

Dobrou zprávou je, že konstrukce používaných reaktorů neumožňují destruktivní explozi, protože se do nich vodík vpouští v limitovaném množství. Špatnou zprávou je však skutečnost, že fúzní reakce v reaktoru pořád „zhasíná“ chviličku po svém spuštění. O standardních dodávkách tepelné energie potřebné pro komerční výrobu elektřiny si prostě zatím musíme nechat jenom zdát.

Namibie: Stane se africký stát vodíkovou velmocí?

Enjoy

Afrika má díky potenciálu obnovitelné energie šanci stát se výkladní skříní zelených technologií. Anebo také varovným příkladem toho, co se může pokazit, pokud nedokáže vynikající příležitost správně uchopit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Vyhraje soukromý kapitál?

Největší světový projekt pro ověření možností jaderné fúze se jmenuje Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER). Spojily se v něm nejvýznamnější státy světa včetně Evropské unie jako celku. Dohoda o jeho společné stavbě ve francouzském výzkumném středisku Cadarache, asi 60 kilometrů od Marseille, byla podepsána v roce 2006 s tím, že experimenty začnou v roce 2016. Stavba měla přijít na pět miliard eur, provoz do roku 2040 měl spolknout přibližně stejnou sumu (v cenách z roku 2000).

Dnes reaktor stále ještě nefunguje. Měl by snad být v provozu v příštím desetiletí. Jenom cena výstavby by měla oficiálně překročit dvacet miliard eur, a to ještě kdo ví jestli, už se spekuluje i o násobcích této částky. A pozor: Ani ITER není připravován tak, aby mohl elektřinu komerčně vyrábět. Má jen ověřit principy reakce, pak se teprve budou zkoumat a ověřovat, jak by mohla fúzní elektrárna fungovat.

Snad budou soukromé firmy šikovnější. Vcelku uznávaní investoři tomu věří a dávají peníze, aby se to mohlo povést. Avšak myšlenka, že jaderná fúze brzy nahradí obnovitelné zdroje, určitě neplatí. Třeba Financial Times na základě dat Mezinárodní energetické agentury konstatuje, že navzdory klackům, které pod nohy jejich rozvoje začala házet Trumpova administrativa, rozvoj energetiky v USA i ve světě dnes zajišťuje v drtivé většině slunce a vítr.

Fyzikové pokročili v úsilí napodobit Slunce. Jejich objev může změnit energetické i průmyslové technologie

Enjoy

Hned dva až neuvěřitelné průlomy zvěstovaly zprávy ze světa vědy v uplynulých třech týdnech, a to v oborech fúzních reaktorů a supravodivosti. Výsledkem by měl být nevyčerpatelný zdroj čisté energie, lepší elektrická vedení i počítače. Kdo by si to nepřál. Pochybnosti však zatím zůstávají.

Josef Tuček

Přečíst článek

Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků

Enjoy

Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.

Josef Tuček

Přečíst článek

Britský princ Andrew se po letech kritiky za blízký vztah s americkým sexuálním delikventem Jeffreyem Epsteinem v pátek vzdal královského titulu vévody z Yorku a s ním spojených poct. Mladší bratr krále Karla III. v prohlášení přitom znovu popřel všechna obvinění, která proti němu kvůli jeho spojení s Epsteinem padla.

„Po rozmluvách s králem a svou rodinou jsme dospěli k závěru, že neustálá obvinění proti mně poškozují práci Jeho Veličenstva a britské královské rodiny. Rozhodl jsem se, jako vždy, dát přednost povinnosti vůči své rodině a své zemi,“ uvedl Andrew. Druhý syn královny Alžběty II. bude ale nadále používat titulu princ, na který má právo od narození.

Pětašedesátiletý muž upadl v nemilost kvůli vazbám na amerického finančníka a sexuálního delikventa Epsteina, který byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve vězení, kde čekal na soud v souvislosti s obviněními ze sexuálních zločinů. Reuters píše také o skandálu spojeném s tím, že jednoho z Andrewových blízkých obchodních partnerů označila britská vláda za čínského špióna.

Odhalení o Andrewových vztazích s Epsteinem pokračují zejména s blížícím se vydáním posmrtných pamětí Virginie Giuffreové, z nichž tisk v posledních dnech zveřejnil ukázky. Žena popsala, že s princem i s Epsteinem měla ve svých 17 letech vynucený pohlavní styk.

Giuffreová, která v dubnu spáchala sebevraždu, podala v roce 2021 na prince žalobu. Ten se soudu vyhnul tím, že ženě zaplatil odškodné ve výši několik milionů dolarů. V roce 2019 se kvůli svým skandálům princ stáhl z veřejného života a o tři roky později vrátil také všechna jmenování do čestných vojenských a charitativních pozic. Kvůli vazbám na Epsteina odvolalo několik charitativních organizací v minulém měsíci také Andrewovu bývalou manželku Sarah Fergusonovou.

Kritice kvůli vazbám na Epsteina čelí mimo jiné i současný americký prezident Donald Trump, jehož administrativa navzdory slíbené transparentnosti není ochotná zveřejnit další dokumenty z vyšetřování sexuálního delikventa.

Trump a jeho přítel Epstein. Proč se MAGA hnutí obrací proti svému hrdinovi?

Názory

Donald Trump za svůj politický vzestup vděčí konspiračním teoriím. Živil je i vytvářel. Je tedy vcelku ironické, že jedna taková obrátila část jeho příznivců proti němu samotnému. Proč nyní pálí červené kšiltovky?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Spolupracovnice predátora Epsteina bude mluvit. Výměnou za imunitu

Leaders

Dlouholetá spolupracovnice někdejšího amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová v úterý jako podmínku pro svědectví před výborem Kongresu Spojených států požádala o imunitu před budoucím trestním stíháním. Informovala o tom agentura Reuters. Maxwellová si za napomáhání ke zneužívání nezletilých dívek odpykává 20letý trest vězení, tento verdikt se snaží u Nejvyššího soudu zvrátit.

ČTK

Přečíst článek