Miliardová investice Nvidie a Deutsche Telekomu. V Německu vybudují cloudové centrum pro AI

Norský státní investiční fond bude na čtvrteční valné hromadě akcionářů americké automobilky Tesla hlasovat proti navrhovanému balíčku odměn pro šéfa společnosti Elona Muska ve výši až bilion dolarů, tedy přes 21 bilionů korun.

„Ačkoli oceňujeme významnou hodnotu, kterou pan Musk ve své vizionářské roli vytvořil, máme obavy ohledně celkové výše odměny, zředění akcií a nedostatečného zmírnění rizika spojeného s klíčovými osobami, což je v souladu s naším názorem na odměňování vedoucích pracovníků,“ odůvodnil fond své hlasování.

„Budeme i nadále usilovat o konstruktivní dialog se společností Tesla ohledně tohoto a dalších témat,“ dodal fond.

Předsedkyně představenstva Robyn Denholmová se před valnou hromadou obrátila na akcionáře s apelem, aby Muskův balíček odměn schválili. Podle ní je Muskovo vedení zásadní pro úspěch Tesly. Varovala, že bez plánu, který by ho náležitě motivoval, by společnost mohla přijít o jeho „čas, talent a vizi“.

Muskův Starlink pokryje britské hory i moře. O2 spouští novou éru mobilního připojení

Zprávy z firem

Společnost Starlink Elona Muska uzavřela svou první dohodu s britským telekomunikačním operátorem, která umožní přímé satelitní spojení s mobilními telefony zákazníků. Partnerem projektu je Virgin Media O2, jeden z největších poskytovatelů mobilních a internetových služeb ve Spojeném království. Podle informací agentury Bloomberg bude nová služba nazvaná „O2 Satellite“ spuštěna v první polovině příštího roku.

nst

Přečíst článek

Soud ve státě Delaware na začátku tohoto roku zrušil dohodu o Muskově odměně za rok 2018, protože zjistil, že byla udělena neoprávněně a vyjednána řediteli, kteří nebyli plně nezávislí. Vedení automobilky následně v září navrhlo nový plán odměn pro svého šéfa, podle nějž by během deseti let mohl získat zhruba bilion dolarů, pokud by firma splnila řadu ambiciózních cílů.

Musk by podle plánu v příštích deseti letech získával odměny ve formě akcií Tesly při splnění stanovených cílů, které se týkají například objemu prodeje či tržní hodnoty podniku. K získání maximální částky by bylo mimo jiné zapotřebí, aby se tržní hodnota Tesly během deseti let zvýšila na nejméně 8,5 bilionu dolarů ze současného zhruba bilionu dolarů, napsala agentura Bloomberg.

Musk spustil Grokopedii. Alternativa k Wikipedii však první hodiny nefungovala

Zprávy z firem

Americký miliardář Elon Musk v pondělí spustil ranou verzi AI encyklopedie Grokipedia, která má být podle něj méně zaujatou alternativou k Wikipedii. Webová stránka nového projektu však krátce po spuštění zkolabovala a byla několik hodin nedostupná.

nst

Přečíst článek

Musk by podle návrhu nedostával žádnou mzdu, ani odměny v hotovosti. „Tradiční systémy odměn uplatňované u vedoucích pracovníků v jiných podnicích nebyly shledány jako vhodné pro motivační odměňování pana Muska,“ uvedla Tesla.

Čtyřiapadesátiletý Musk je již nyní nejbohatším člověkem na světě. Podle indexu miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, dosahuje aktuální hodnota jeho majetku 477 miliard dolarů (10,1 bilionu korun). V posledním roce se výrazně angažoval v politice. Podporoval amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volební kampani a po jeho vítězství několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vztahy mezi Trumpem a Muskem se však postupem času zhoršily.

Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.

Situace se podle Šarendy-Panasjukové zhoršuje neustále. „Mluvit o jakémkoli zlepšení je nemožné. Diktatura je pouze nástroj okupace. Pro Bělorusy se to navíc pojí s imperiální politikou Ruska - s rusifikací a násilím. Stejně jako za 70 let bolševismu byla zničena celá národní elita. Dnes v tom pokračujeme. Rozsah represí je stalinovský, stejně jako metody. Současné běloruské věznice jsou koncentrační tábory. Je to naprostý návrat stalinismu,“ popsala situaci.

Bělorusko je od roku 1994 pod autoritářskou vládou Alexandra Lukašenka, jehož režim systematicky potlačuje svobodu slova, shromažďování a činnost občanské společnosti. Po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020 režim brutálně rozprášil masové protesty a uvěznil tisíce lidí, včetně opozičních lídrů a novinářů. Země se zároveň stala klíčovým spojencem Ruska a umožnila využít své území při invazi na Ukrajinu.

Skutečně zemi neřídí podle Šarendy-Panasjukové Lukašenko, ale ruský velvyslanec v Minsku, který je člověkem z ruských silových struktur. „Bělorusko je nyní ve správě ruských bezpečnostních ministerstev. Rusku by vyhovovalo, kdyby tam žádný národ nežil a aby z území byla čistě vojenská základna,“ řekla.

Ruský tlak sílí: boj o strategický Pokrovsk rozhoduje o osudu Donbasu

Politika

Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.

ČTK

Přečíst článek

Zemi opustily miliony lidí

Termín běloruská opozice už dávno neodpovídá realitě. „O opozici se dá mluvit jen v demokracii. Dnes jde o národně osvobozenecké hnutí,“ řekla Šarenda-Panasjuk. Dodala, že za posledních 30 let odešel ze země jeden až tři miliony lidí. Tato emigrace se po roce 2020 strukturovala a začala spolupracovat s demokratickými vládami. V tom vidí Šarenda-Panasjuková pozitivní posun, Bělorusko je totiž zastoupeno na mezinárodní úrovni, ovlivňuje evropskou politiku vůči režimu, prosazuje sankce a pomáhá běloruským uprchlíkům.

Šarenda-Panasjuková byla v roce 2021 uvězněna za urážku Lukašenka a další politické delikty. Propuštěna na svobodu byla letos v únoru. Říká, že se nepovažovala za vězně, ale za rukojmího. „Lukašenkův režim, stejně jako sovětský, staví politické odpůrce na úroveň zločinců. Já se považovala za politickou vězeňkyni, válečnou zajatkyni. A tak jsem to říkala i dozorcům, což je samozřejmě rozčilovalo,“ řekla.

Podmínky, ve kterých byla vězněná, byly podle ní otřesné. Bylo tam vlhko, chlad, špína a neustálé omezování. „Ale i kdyby mě drželi v hotelu, pořád by to bylo vězení, protože mi vzali svobodu,“ dodala Šarenda-Panasjuková. S režimem je podle svých slov v konfliktu už od 90. let. „Byla jsem opakovaně zadržována a věděla jsem, s kým mám co do činění,“ řekla. Chtěla být oporou pro ostatní a ukázat, že se dá vzdorovat.

Za největší nadějí pro demokratizaci Běloruska považuje Šarenda-Panasjuková jeho národ. „Lidé, kteří se nevzdávají, bojují doma i v exilu a mají jasný cíl - svobodné, demokratické a nezávislé Bělorusko,“ řekla.

Šarenda-Panasjuková je běloruská aktivistka, historička a bývalá učitelka. Po svém propuštění na svobodu odešla do exilu, kde pokračuje v aktivismu a spolupráci s evropskými partnery.