Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Timur Barotov: Akcionáři Tesly kývli na „bilionový“ balík pro Muska. Ten to ale nebude mít snadné

Šéf Tesly Elon Musk
ČTK
Timur Barotov

Akcionáři Tesly schválili bezprecedentní odměnu až za 1 bilion dolarů pro Elona Muska, ale její vyplacení je podmíněno extrémně náročnými cíli – a hlavním motivem je posílení Muskova vlivu v Tesle, aby nemohl být snadno odstaven v kritických momentech, říká v komentáři analytik BHS Timur Barotov.

Tesla má za sebou jedno z nejkontroverznějších hlasování své historie: 6. listopadu během půlnoci českého času akcionáři Tesly odklepli nový kompenzační plán pro Elona Muska s „teoretickým“ stropem až 1 bilion dolarů. Pro hlasovalo 75 procent akcionářů Tesly, jedná se tedy nepochybně o většinu. Schválení balíčku přišlo i navzdory ostré kampani proti ze strany velkých institucionálních investorů (např. norského státního fondu), ale i díky víře části trhu, že Musk dovede Teslu z éry elektromobilů do éry robotiky a autonomních služeb. Podstatné je slovo „teoretický strop“, vyplacení této kolosální odměny je podmíněno vícestupňovým plněním konkrétních výkonnostních cílů a není automatické. 

Co musí Musk splnit

Odměnový balíček je rozdělen do 12 tranší podobně jako jeho balík za 55 miliard dolarů z roku 2018. Je důležité pochopit, že jde o čistě výkonnostní opce – bez splnění výkonnostních cílů nedostane Musk nic. Každá tranše se odemkne pouze při současném splnění určené výše tržní kapitalizace Tesly a specifických provozních/produktových milníků. Celkově laťky jsou nastavené extrémně vysoko – plné odemčení odměny počítá s posunem valuace Tesly zhruba k ~8,5 bilionů dolarů (tedy 6krát výše než dnes) a s doručením klíčových cílů v autonomii (počet vyrobených funkčních robotaxi) a humanoidní robotice (počet prodaných autonomních robotů typu Optimus), plus s masovou výrobou a ziskovostí. To by Muskův podíl v Tesle mohlo ve finále navýšit zhruba ke 25 procent ze současných asi 15 procent (tj. posílení hlasovacích práv, ale stále ne absolutní kontrolu ve firmě). 

CEO Tesly Elon Musk chce bilionový bonus

Stanislav Šulc: Je bilionový bonus pro Elona Muska šílenstvím? Jen napůl

Elon Musk se může do deseti let stát prvním mužem planety, jehož nominální jmění přesáhne 1 bilion dolarů. Alespoň s tím počítá motivační plán, který vymyslel a nechal si schválit akcionáři Tesly. Přitom podobnou sázku, kterou s akcionáři uzavřel dříve a jež mu měla vynést „jen“ 56 miliard dolarů, pozastavil soud. Jak to tedy je s podobnými bonusy? Jsou opravdu tak absurdní?

Přečíst článek

Menší odměnový plán z roku 2018 měl obdobně 12 milníků (valuace + výnosy/EBITDA), které Tesla v čele s Muskem úspěšně naplnila, ale byl soudem v Delaware letos zneplatněn; Tesla se následně přestěhovala pod jurisdikci Texasu a spor o původní balík běží u nejvyššího soudu v Delaware i nadále. Pro představu, hodnota firmy Tesla vyrostla od počátku roku 2018 ke dnešku o 2 050 procent, takže hodnota akcií vyrostla 21,5násobně. Akcionáři si proto Elona nemohou vynachválit a uvažují stejně i při čerstvě odhlasovaném balíčku.

Pokud teoreticky hodnota Tesly vzroste 6krát na požadovaných 8,5 bilionu dolarů, jedná se o růst ceny akcií o 500 procent, když si z toho Elon „ukousne“ 1 bilion dolarů, pak dojde ke zředění akcionářů pouze o necelých 12 procent a jejich potenciální zisk se zmenší z 500 procent na 440 procent. Akcionáři tedy na tom budou i tak podstatně lépe, než dnes nebo v absenci Elona v Tesle.

Musk hrozil, že výrobu robotů by mohl přesunout pod svojí soukromou firmu xAI v případě, že jeho podíl v Tesle zůstane i nadále nepodstatný. Bojí se totiž, že vytvoří „armádu autonomních robotů“ a vedení spolu s akcionáři ho pak může z firmy lehce odstranit a potenciálně takové situace zneužít. S plným uplatněním balíčku by měl Elon ve firmě asi čtvrtinový podíl, měl by tedy silný vliv na rozhodování, ale v případě selhání by byl stále odvolatelný. Nový plán je tedy nejen odměna, ale i mechanismus, jak snížit riziko, že bude z firmy vytlačen v nejdůležitější fázi přerodu firmy. 

Bude Tesla vyrábět vlastní AI čipy?

Na schůzi akcionářů Musk naznačil, že se Tesla bude muset silně soustředit na čipy (uvedl že se mu o nich nyní doslova zdá ve snech) a naznačil jednání i s Intelem, mimo již existující dohody s Nvidií, TSMC a Samsungem. Podle jeho vyjádření je další rozvoj autonomie - samořídících automobilů a autonomních robotů ve finále podmíněno právě dostatečným přísunem vysoce kvalitních AI čipů.

Musk zmínil, že i přes veškeré dohody co Tesla s největšími výrobci čipů na světě nyní má, nebude přísun čipů dostatečný a bude v budoucnu brzdit růst Tesly. Proto podle jeho vyjádření, nyní nevidí jiný způsob jak škálovat robotiku v Tesle, než že si firma postaví vlastní velkou továrnu „Terra Fab“, kde si bude Tesla sama vyrábět pokročilé moderní čipy. Ačkoli Elon Musk již mnohokrát dokázal zdánlivě nemožné, je nutno zmínit, že výroba pokročilých AI čipů je extrémně technicky náročná a nákladná, proto to dnes dokáže dělat jen hrstka firem na celém světě. Investoři rovněž probírali návrh, aby Tesla mohla investovat do xAI (vývojář konkurenta ChatGPT - Grok); většina hlasujících byla pro, ale s velkým počtem zdržení.

Co z toho plyne pro investory

Krátkodobě lze čekat zvýšenou volatilitu, akcie Tesly na odhlasování odměny pro Elona reagovaly slabým růstem v poobchodní fázi o 1,5 procenta, během regulérní obchodní seance se ale může mnohé změnit. Slabá reakce je pravděpodobně dána tím, že se z velké části přijetí balíčku očekávalo a také Elon se k tomuto příliš nezmiňoval. Dlouhodobě je sázka na Teslu, sázka na to, že se firma stane největším západním výrobcem humanoidních robotů s nejpokročilejším AI software, který umožní autonomní funkce těchto robotů při různé plejádě užitečných činností ať už v průmyslu, nebo v domácnostech. 

Související

Americký miliardář Elon Musk

Musk opět zavařil Tesle. Akcie firmy klesají po jeho oznámení o založení politické strany

Přečíst článek

Trump se opřel do kritiků. Kdo je proti clům, je hlupák, uvedl

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za hlupáky lidi, kteří nesouhlasí se cly, které uvalil na dovoz z řady zemí světa. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu nyní nejbohatší a nejrespektovanější zemí na světě, kde není téměř žádná inflace a ceny na akciovém trhu jsou rekordní. Země podle Trumpa zažívá nebývalé investice a všude vyrůstají nové továrny. Každému, kromě osob s vysokým příjmem, bude podle něj vyplacena dividenda ve výši nejméně 2000 dolarů, tedy asi 42 tisíc korun.

Nejvyšší soud USA tento týden začal projednávat, zda má Trump pravomoc uvalit rozsáhlá cla, která se stala středobodem zahraniční politiky jeho administrativy. Ta se odvolala k Nejvyššímu soudu USA poté, co soudy nižších instancí určily, že Trump použitím určeného pro nouzové situace k uvalení cel překročil své pravomoce.

„Lidé, kteří jsou proti tarifům, jsou HLUPÁCI,“ napsal Trump. Republikánský prezident ve čtvrtek řekl novinářům, že by bylo pro USA zničující, pokud by soud označil jeho cla za nelegální. Dodal, že chce pro tento případ připravit náhradní plán.

Do USA proudí biliony dolarů a země brzy začne splácet dluh ve výši 37 bilionů dolarů (777,4 bilionu korun), uvedl rovněž republikánský prezident. „Každému bude vyplacena dividenda ve výši minimálně 2000 dolarů (kromě osob s vysokými příjmy!),“ dodal Trump. V následujícím příspěvku na své sociální síti napsal, že bez zavedení cel by nebylo možné dosáhnout žádného z přínosů pro USA, které zmínil v prvním příspěvku.

Bílý dům již dříve uvedl, že pokud soud prohraje, zavede cla jinými prostředky, například zákonem, který prezidentovi umožní zavést dovozní poplatky až do výše 15 procent na 150 dní.

Trump otevřel Orbánovi kohoutky. Maďarsko může dál kupovat ruskou ropu a plyn

Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching

Obrat v obchodní válce? Trump a Si se dohodli na snížení cel i vývozu vzácných zemin

Přečíst článek

Polsko se nedočká nového národního parku. Prezident Nawrocki se postavil proti vládě

Polský prezident vetoval zákon o vzniku národního parku v Dolním Poodří
iStock
 ČTK

Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki vetoval zákon o vzniku národního parku Údolí Dolní Odry. Server Notes from Poland podotýká, že mělo jít o nový národní park v Polsku po 24 letech a že na německé straně hranice už přírodní oblast s takovým stupněm ochrany existuje.

Prezidentská kancelář informovala o tom, že Nawrocki vetoval další čtyři zákony a jedním z nich byl ten týkající se vzniku národního parku Údolí Dolní Odry. Polský parlament zákon schválil v září. Oblast kolem Odry jižně od Štětína (Szczecina) už pod ochranou je, současná proevropská vláda ale chtěla její stupeň zvýšit.

Omezení ekonomické aktivity

Nawrocki veto podle Notes from Poland zdůvodnil tím, že vytvoření národního parku by vedlo k omezení ekonomické aktivity, zejména plavby na Odře. Zmínil také bezpečnostní důvody. „Jako vrchní velitel polských ozbrojených sil zdůrazňuji, že rozhodnutí týkající investic nutných pro zajištění a rozvoje obranného potenciálu Polska nemohou být závislá na rozhodnutích ministerstva životního prostředí vycházejících z názorů ředitele národního parku,“ uvedl Nawrocki. Tvrdí také, že nebyly dostatečně vyhodnoceny dopady vytvoření národního parku a že úřady věc náležitě nekonzultovaly s dotčenými obcemi.

Zaznívá kritika

Polská ministryně životního prostředí Paulina Hennigová-Klosková uvedla, že veto Nawrockého je „obyčejným politikařením založeným na lži“, protože iniciativa týkající se vzniku národního parku podle ní žádná negativa nemá. „Místo na straně státu, přírodního dědictví a nadčasových hodnot se pan prezident postavil na stranu stranických zájmů,“ napsala také o Nawrockém, který je blízkým spojencem největší opoziční strany Právo a spravedlnost.

Server Notes from Poland připomíná, že ochránci přírody o vytvoření národního parku na dolním toku Odry usilují už několik desetiletí. Jejich snahy ještě zesílily po ekologické katastrofě ze srpna 2022, kdy kvůli náhlému zvýšení salinity vody a s tím souvisejícím šířením toxické řasy uhynula až polovina ryb v Odře.

Polsko má 23 národních parků. Nejmladším je Ústí Warty na západě země, který vznikl v roce 2001.

Ústavní soud potvrdil vznik CHKO Soutok

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud ve středu zamítl návrh 35 poslanců hnutí ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla. Rozhodnutí tak potvrdilo krok končící vlády Petra Fialy (ODS), která vyhlášení oblasti prosadila těsně před koncem svého mandátu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme