Spojené státy pracují na dohodě o snížení cel na dovoz ze Švýcarska, uvedl americký prezident Donald Trump. Aktuální sazba činí 39 procent, o nové šéf Bílého domu ještě nerozhodl. Informuje o tom agentura Reuters. USA jsou pro švýcarské výrobky jedním z nejdůležitějších trhů.

„Pracujeme na dohodě, která by vedla k mírnému snížení jejich celních sazeb,“ řekl Trump. „Zatím jsem nestanovil žádné konkrétní číslo, ale budeme pracovat na něčem, co Švýcarsku pomůže,“ dodal.

Spojené státy v srpnu uvalily na dovoz švýcarských hodinek, čokolády, sýrů a dalšího zboží jednu z nejvyšších celních sazeb. Na příklad na většinu zboží dováženého do USA z Evropské unie se od té doby vztahuje pouze 15procentní sazba.

Trump uznal, že USA tvrdě zasáhly Švýcarsko 39procentní celní sazbou, ale řekl, že Washington považuje Bern za dobrého spojence a chce, aby alpská země zůstala úspěšná. Agentura Bloomberg v pondělí uvedla, že země je blízko uzavření dohody o patnáctiprocentní sazbě na svůj americký vývoz, ale švýcarská vláda to nepotvrdila. Bloomberg napsal, že dohoda by mohla být uzavřena v příštích dvou týdnech.

Rekordní shutdown končí, ale politické napětí ve Washingtonu trvá

Politika

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, tzv. shutdown. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.

ČTK

Přečíst článek

Polostátní energetická společnost ČEZ vydělala za tři čtvrtletí letošního roku 21,5 miliardy korun, čistý zisk tak snížila o 6,5 procenta. Do hospodaření firmy se promítly odpisy a klesající ceny elektřiny, které snižují provozní zisk podniku. Ceny elektřiny navíc budou klesat i v příštím roce, řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Oznámil, že firma chce do roku 2030 investovat přes 426 miliard korun. Peníze půjdou na rozvoj nových i současných zdrojů, především pak na rozvoj distribučních sítí. Podle analytiků už letos výraznější výkyvy v hospodaření ČEZ nelze očekávat. Pro další vývoj akcií společnosti podle nich budou klíčové hlavně kroky nové vlády a případné zestátnění firmy.

Pokles čistého zisku oproti loňsku o 1,5 miliardy korun je podle společnosti výsledkem růstu odpisů o 14,3 miliardy korun, a to vlivem začlenění distributora plynu GasNet a také zrychlením odpisů uhelných aktiv. Negativně do hospodaření skupiny také působil pokles cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. Začlenění loňské akvizice GasNet naopak pomohlo k celkovému provoznímu zisku (EIBTDA) 103,2 miliardy korun, což je meziročně asi o tři procenta více.

Provozní výsledky ČEZ byly podle některých analytiků pod očekáváním trhu. Přičítají to zejména nižším realizačním cenám elektřiny. Ty tlačí podle Nováka dolů především klesající ceny plynu a rovněž nižší ceny emisních povolenek. Pokles cen bude podle finančního ředitele ČEZ pokračovat i v příštím roce. Zatímco letos se průměrné ceny elektřiny pohybují přes 120 eur za megawatthodinu, pro příští rok už je to kolem 94 eur za megawatthodinu. „To je poměrně razantní pokles realizační ceny,“ podotkl Novák.

Do hospodaření ČEZ, ovšem opačným způsobem, by se v příštím roce mělo promítnout také ukončení odvodů windfall tax. Společnost na této dani letos státu odvede 31 až 34 miliard korun, upozornil Novák. Jak přesně se ale může změnit ziskovost firmy ale zatím nekomentoval.

Investice za stovky miliard

ČEZ chce část zisku využít na investice. Do roku 2030 na ně plánuje vynaložit přes 426 miliard korun. Peníze podle Nováka půjdou na rozvoj nových i současných zdrojů, především pak na rozvoj distribučních sítí. Miliardové výdaje firma plánuje také do modernizace stávajících jaderných bloků nebo přestavbu uhelných elektráren na plynové.

Vedení podniku dnes také zpřesnilo výhled očištěného čistého zisku, který je klíčový pro dividendu. Za celý letošní rok ho předpokládá na úrovni 26 až 28 miliard korun. Podle analytiků je dosažení této úrovně pravděpodobné, protože výraznější změny v hospodaření skupiny už do konce roku očekávat nelze. Na cenu akcií to ale podle nich velký dopad mít nebude. „Investoři spíše čekají na další kroky nově se formující vlády směrem k deklarovanému odkupu minoritních podílů,“ podotkl analytik J&T Banky Milan Lávička.

ČEZ je největší energetickou společností v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví

Zprávy z firem

Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek