Zaměstnanci od ledna dostanou právo zeptat se, kolik činí průměrný plat na pozici, kterou ve firmě zastává. Pro Česko, kde není zvykem o těchto věcech komunikovat, to podle profesora práv Masarykovy univerzity Petra Hůrky bude tvrdý oříšek.
Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Norský státní investiční fond bude na čtvrteční valné hromadě akcionářů americké automobilky Tesla hlasovat proti navrhovanému balíčku odměn pro šéfa společnosti Elona Muska ve výši až bilion dolarů, tedy přes 21 bilionů korun.
Digitalizace mění každodenní firemní procesy a mzdy nejsou výjimkou. Zatímco dříve byly výplatní lístky spojeny vždy výhradně s papírem jako takovým, dnes stále více firem přechází na jejich online podobu. Mobilní výplatní lístek je moderní řešení, které šetří čas i náklady a přináší vyšší komfort jak pro zaměstnance, tak pro mzdové účetní a management.
Obchodní řetězec Tesco ČR zvýší od července základní mzdy zaměstnancům na provozních pozicích, tedy například prodavačkám a prodavačům, průměrně o 4,5 procenta. Vzrostou i základní mzdy pracovníků v distribučním centru, a to v průměru o 3,5 procenta. Zvyšování mezd letos oznámily i další obchodní řetězce v Česku.
Zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy do pěti procent. Pro většinu zaměstnanců to bude znamenat, že reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, které způsobila silná inflační vlna. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Alma Carreer, do kterého se zapojilo 788 zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci.
Průměrná měsíční mzda na Slovensku ve třetím čtvrtletí stoupla meziročně o 5,8 procenta na 1484 eur (37 495 korun). Míra nezaměstnanosti podle mezinárodně srovnatelné metodiky se zvýšila na 5,4 procenta z 5,2 procenta ve druhém čtvrtletí, kdy byla na minimu v novodobé historii země.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení, uvádí průzkum personální společnosti Randstad ČR.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
