Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Průměrná měsíční mzda na Slovensku ve třetím čtvrtletí stoupla meziročně o 5,8 procenta na 1484 eur (37 495 korun). Míra nezaměstnanosti podle mezinárodně srovnatelné metodiky se zvýšila na 5,4 procenta z 5,2 procenta ve druhém čtvrtletí, kdy byla na minimu v novodobé historii země.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení, uvádí průzkum personální společnosti Randstad ČR.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Ostrava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. V pátek začne úřad odesílat první příspěvky. Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Mít místo“, které vám zaručí finanční nezávislost, svobodu, krásný život a bůhvíco dalšího, je chiméra. A nic na tom nemění skutečnost, že někdo spočítal takzvanou důstojnou mzdu, jejíž měsíční pobírání vám „stačí“ pro naplnění určitých představ. I proto je důstojná mzda zcela mylný koncept, který ve společnosti nadělá víc neplechy než užitku.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.
Komerční banka začíná vyplácet pohledávky věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím svých poboček a on-line. Výplata potrvá do 15. dubna 2024. Ve všech případech bude výplata bezhotovostní, peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v Česku, a to výhradně v korunách. Věřitelé, jichž je přes 15 000, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.
Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ začne 18. března, uvedla insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová. Věřitelé, kterých je přes 15 300, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.
Skupina Fipox zopakovala společnosti LitFin, jedinému z věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ, který se odvolal proti plánovanému vyplacení podstatné části pohledávek, nabídku odkoupení jeho pohledávky v hodnotě 100 procent. Cílem skupiny je okamžité stažení odvolání a odblokování výplaty 57 miliard korun 15 300 věřitelům. LitFin žádnou nabídku Fipoxu neobdržela a ani jinak nezaznamenala, proto se k ní podle partnera firmy Ondřeje Tylečka nemůže nijak vyjádřit.
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu, uvádí agentury. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Prvním místopředsedou Občanské demokratické strany (ODS) zvolil stranický kongres starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. V tajné volbě získal 412 ze 471 platných hlasů, byl jediným kandidátem. Ve vedení doplnil předsedu Martina Kupku, který po 12 letech vystřídal bývalého premiéra Petra Fialu.
Číst více
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsaly obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova. Pokud dohoda nebude hotová do června, zvýší se clo od tohoto data na 25 procent. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social.
Tisíce lidí se sešly v hlavním městě Grónska, aby tam protestovaly proti plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na připojení tohoto dánského autonomního území ke Spojeným státům. Mezi demonstranty byl i místní premiér Jens-Frederik Nielsen. Ze stejného důvodů se konaly demonstrace i v řadě dánských měst
Senátor Martin Červíček odstoupil z kandidatury na prvního místopředsedu Občanské demokratické strany (ODS). V závěru řeči na dnešním stranickém kongresu podpořil svého protikandidáta, starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Jako komunální politik bude podle něj Portlík vhodnějším prvním místopředsedou s ohledem na letošní obecní volby.
ODS s novým předsedou. V čele Občanské demokratické strany (ODS) nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda strany Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu dnes porazil Radima Ivana. Fiala opustil funkci po 12 letech. Kupka chce na jeho působení navázat, Fialovi za práci pro ODS poděkoval.
Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na dnešek letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
Americký prezident Donald Trump v pátek poslal svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi dopis, v němž ho vyzval, aby s ním a dalšími politiky zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. S odvoláním na úřad tureckého prezidenta o tom dnes informovala agentura AFP, podle níž se Erdogan bezprostředně nevyjádřil.
Americký Federální úřad pro letectví vydal varování pro ✈️✈️✈️ americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.