Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Digitalizace mění každodenní firemní procesy a mzdy nejsou výjimkou. Zatímco dříve byly výplatní lístky spojeny vždy výhradně s papírem jako takovým, dnes stále více firem přechází na jejich online podobu. Mobilní výplatní lístek je moderní řešení, které šetří čas i náklady a přináší vyšší komfort jak pro zaměstnance, tak pro mzdové účetní a management.
Obchodní řetězec Tesco ČR zvýší od července základní mzdy zaměstnancům na provozních pozicích, tedy například prodavačkám a prodavačům, průměrně o 4,5 procenta. Vzrostou i základní mzdy pracovníků v distribučním centru, a to v průměru o 3,5 procenta. Zvyšování mezd letos oznámily i další obchodní řetězce v Česku.
Zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy do pěti procent. Pro většinu zaměstnanců to bude znamenat, že reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, které způsobila silná inflační vlna. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Alma Carreer, do kterého se zapojilo 788 zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci.
Průměrná měsíční mzda na Slovensku ve třetím čtvrtletí stoupla meziročně o 5,8 procenta na 1484 eur (37 495 korun). Míra nezaměstnanosti podle mezinárodně srovnatelné metodiky se zvýšila na 5,4 procenta z 5,2 procenta ve druhém čtvrtletí, kdy byla na minimu v novodobé historii země.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení, uvádí průzkum personální společnosti Randstad ČR.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Ostrava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. V pátek začne úřad odesílat první příspěvky. Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Mít místo“, které vám zaručí finanční nezávislost, svobodu, krásný život a bůhvíco dalšího, je chiméra. A nic na tom nemění skutečnost, že někdo spočítal takzvanou důstojnou mzdu, jejíž měsíční pobírání vám „stačí“ pro naplnění určitých představ. I proto je důstojná mzda zcela mylný koncept, který ve společnosti nadělá víc neplechy než užitku.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.
Obraz Josefa Čapka Piják se v neděli v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v dnešní aukci na vyvolávací ceně devět milionů korun, uvedla galerie.
Číst více
Maltský premiér Robert Abela v neděli oznámil vítězství své Labouristické strany v předčasných parlamentních volbách, které se konaly v sobotu. Generální tajemník opoziční Nacionalistické strany Charles Bonello v prohlášení pro veřejnoprávní stanici TVM porážku uznal.
Bílý dům řekl viceprezidentu J.D. Vanceovi, aby si dal pauzu od sociálních sítí. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Aukce ve prospěch Pražského jara 🎻, kterou festival potřetí uspořádal ve spolupráci s Galerií Kodl, vynesla 515 tisíc korun, méně než loni i předloni. Pro Art Salon renomovaní výtvarníci vytvořili unikátní díla na téma jaro. Dnes je galerie vydražila na své 95. aukci. Výtěžek je určen na podporu uměleckých projektů Pražského jara.
O Explosii 💣 má zájem asi šest investorů, v diskusním pořadu Poledne s Moravcem to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V případě, že by bylo rozhodnuto o jejím prodeji, nejlepší by bylo obchod uzavřít v tomto roce nebo v roce 2027, dodal Havlíček.
V případě, že by se ukázalo, že dotace 💰 holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V nedělním pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Číst více
Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT).
Číst více
Obec Vraclav ve východních Čechách postupně obnoví chátrající budovu bývalých lázní v barokním areálu kostela svatého Mikuláše. ⛪ Historický objekt, který dlouhodobě trápí vlhkost a podzemní voda, čekají nejprve sanační práce za zhruba dva miliony korun. Lázně patří spolu s kostelem svatého Mikuláše a poustevnou Fráterka k památkově chráněným objektům vraclavského barokního areálu. Komplex sloužil nejen náboženským účelům, ale také poutníkům a návštěvníkům, kteří do Vraclavi přicházeli kvůli léčivému prameni.
