Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Digitalizace mění každodenní firemní procesy a mzdy nejsou výjimkou. Zatímco dříve byly výplatní lístky spojeny vždy výhradně s papírem jako takovým, dnes stále více firem přechází na jejich online podobu. Mobilní výplatní lístek je moderní řešení, které šetří čas i náklady a přináší vyšší komfort jak pro zaměstnance, tak pro mzdové účetní a management.
Obchodní řetězec Tesco ČR zvýší od července základní mzdy zaměstnancům na provozních pozicích, tedy například prodavačkám a prodavačům, průměrně o 4,5 procenta. Vzrostou i základní mzdy pracovníků v distribučním centru, a to v průměru o 3,5 procenta. Zvyšování mezd letos oznámily i další obchodní řetězce v Česku.
Zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy do pěti procent. Pro většinu zaměstnanců to bude znamenat, že reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, které způsobila silná inflační vlna. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Alma Carreer, do kterého se zapojilo 788 zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci.
Průměrná měsíční mzda na Slovensku ve třetím čtvrtletí stoupla meziročně o 5,8 procenta na 1484 eur (37 495 korun). Míra nezaměstnanosti podle mezinárodně srovnatelné metodiky se zvýšila na 5,4 procenta z 5,2 procenta ve druhém čtvrtletí, kdy byla na minimu v novodobé historii země.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení, uvádí průzkum personální společnosti Randstad ČR.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Ostrava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. V pátek začne úřad odesílat první příspěvky. Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Mít místo“, které vám zaručí finanční nezávislost, svobodu, krásný život a bůhvíco dalšího, je chiméra. A nic na tom nemění skutečnost, že někdo spočítal takzvanou důstojnou mzdu, jejíž měsíční pobírání vám „stačí“ pro naplnění určitých představ. I proto je důstojná mzda zcela mylný koncept, který ve společnosti nadělá víc neplechy než užitku.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.
Jednání k přesunu agend s premiérem Andrejem Babišem (ANO), vedoucí úřadu vlády Tünde Barthou a čtveřicí ministrů opustili někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo. Řekli to po svém odchodu ze Strakovy akademie novinářům.
Čína povoluje vývoz močovinového hnojiva, vydala na něj vývozní kvóty, uvádějí zdroje agentury Reuters. Krok by podle agentury mohl snížit ceny tohoto hojně užívaného hnojiva na globálním trhu. Ty vyhnalo vzhůru narušení dodávek v souvislosti s válkou v Íránu.
Sněmovní výbor pro obranu schválil návrh vlády na jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče náčelníkem generálního štábu . Nyní ho prezident Petr Pavel může jmenovat. Všichni členové výboru hlasovali pro. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na výboru řekl, že vláda navrhuje prezidentovi jmenovat nového šéfa armády od 1. července.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2026 vzrostl o 13 miliard korun na 1,423 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly smíšené a nemovitostní fondy. Fyzické osoby držely 90 procent objemu majetku fondů, desetinu měly právnické osoby, což jsou třeba obchodní společnosti, spolky či různé organizace. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
Číst více
Akcie jihokorejského výrobce paměťových čipů SK Hynix ve středu prudce posílily a tržní hodnota firmy překonala hranici jednoho bilionu dolarů, píší světové agentury.
Číst více
Český prezident Petr Pavel je na dvoudenní státní návštěvě Estonska. Dnes se sejde se svým estonským protějškem Alarem Karisem či s premiérem Kristenem Michalem. Jednat s nimi bude o bezpečnostní situaci v Evropě, zejména s ohledem na Rusko.
Mexické bezpečnostní složky zadržely v pohraničním státě Sonora synovce drogového bosse Joaquína Guzmána, známého jako El Chapo, na nějž je ve Spojených státech vydán zatykač. O oznámení mexického ministra bezpečnosti Omara Garcíi Harfucha na síti X informovala agentura AFP.
Poslanci by dnes měli schvalovat novelu zákona, která umožní důchodcům ukončit spoření na penzi bez sankcí. Jde o důchodce, kterým stát od poloviny roku 2024 přestal vyplácet státní příspěvek na toto spoření, a pokud se ho kvůli tomu rozhodli zrušit, stálo je to část peněz.
Odvody živnostníků na sociální pojistné zřejmě zpětně klesnou na loňskou úroveň. Stvrdila to v úterý večer Sněmovna, když přehlasovala Senát, který tento návrh poslanců vládní koalice odmítl. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. K důvodům senátního veta patřila hlavně obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.
Číst více
